Rinat Achmetov předává mediální impérium státu kvůli zákonu
Rinat Achmetov předal své mediální impérium v hodnotě 36,6 mld. Kč ukrajinskému státu. Důvodem byl zákon proti oligarchům a dopady ruské války na trh.
Víte, co se děje v české politice? Rok 2024 přináší nejen série důležitých voleb, ale taky spoustu zajímavých kauz a živých debat. Od kritik na vládu Petra Fialy přes vnitropolitické boje, až po problémy a plány různých stran – v tom všem se běžný člověk lehce ztratí. Proto vám na téhle stránce přinášíme čistý přehled těch nejpalčivějších témat.
V posledních měsících se často mluví o slabinách vládních komunikací i o tom, jak opoziční strany využívají půdu k tvrdé kritice. Někteří politici, jako například Jakub Klempíř, upozorňují, že tradiční strany ztrácejí mladé voliče, protože jejich debaty a kampaně nejsou dostatečně přesvědčivé a moderní.
Navíc vedle běžných témat, jako jsou rozpočtové priority, třeba zda investovat víc do bydlení nebo do zbraní, se řeší i vážnější témata typu korupce či politických manipulací. Například hejtman Martin Půta odmítá korupční obvinění i přesto, že soud vydal rozsudek. Takové případy ale vzbuzují mezi veřejností nedůvěru.
Rok 2024 je rokem hned několika voleb. Evropa, senát i komunály – všechny tyhle souboje výrazně ovlivní politickou scénu v Česku. Navíc premiér Petr Fiala chystá důležité zahraniční návštěvy, například do Číny, což vyvolává vnitřní spory v koalici. Očima veřejnosti i politiků se na to dívá jinak. Například maďarský premiér Orbán vůbec neskrývá nelibost z českých postojů k Ukrajině a EU sankcím.
Další zahraniční téma spočívá v otázkách NATO. Někteří slavní politici, třeba Peter Pellegrini, veřejně zpochybňují některé základní pilíře aliance, což v českém veřejném prostoru vzbuzuje silné reakce a obavy o bezpečnostní spolupráci v regionu.
Na naší stránce najdete podrobné zprávy, názory a analýzy těchto i dalších politických událostí, které se vám snažíme přinést srozumitelně a bez zbytečného omáčení. Politika není jen hlasy v médiích, je to taky o tom, jak se nás všechky změny dotýkají a kam Česká republika směřuje.
Rinat Achmetov předal své mediální impérium v hodnotě 36,6 mld. Kč ukrajinskému státu. Důvodem byl zákon proti oligarchům a dopady ruské války na trh.
Macinka v Maďarsku 24. března 2026 otevřeně velebil premiérovi Viktoru Orbánovi. Tvrzení, že se tací lidé rodí jednou za 500 let, vyvolalo v ČR silné diskuse.
Vláda Andreje Babiše vrací vězení za neplacení výživného. Od července 2026 hrozí až rok za úmyslné dluhy. Ministr Jeroným Tejc prioritizuje zájmy dětí.
Ministr financí Zbyněk Stanjura označil Lubomíra Zaorálka za ruského kolaboranta po jeho kritice nákupu zbraní za stovky miliard korun. Debata v Ostravě před volbami 2025 odhalila hluboké rozdělení v politice o bezpečnosti a ekonomice.
Stínový ministr Tejc označil odebrání případu Kalouska ÚOOZ za politické ovlivňování justice. Kubice vyšetřuje úniky informací, zatímco policejní nábor zůstává zastaven – korupce se nevyšetřuje, protože nemáme lidi ani vůli.
Moderátor Václav Moravec přerušil debatu na ČT24 s prohlášením 'Tato diskuse už je zbytečná', když poslanec Patrik Nacher opakoval neaktuální tvrzení o personálním obsazení vlády. Událost vyvolala vlnu reakcí a změnila způsob, jakým se politici prezentují v médiích.
Tomio Okamura byl zvolen předsedou Poslanecké sněmovny s 107 hlasy, přes varování bývalého premiéra Petra Fialy a svého bratra Hayata Okamury. SPD poprvé v historii Česka získala tento klíčový post, ale neúplný výběr místopředsedů vyvolává otázky o funkčnosti parlamentu.
Bývalý prezident Miloš Zeman trpí virózou a únavou, ale jeho bývalý tiskový mluvčí Jiří Ovčáček ho stále podporuje. V Praze 6 pomáhá s mediálními věcmi a zdůrazňuje Zemanovu podporu Ukrajiny i jeho vztahy s Čínou.
EU připravuje poslední přechod na zimní čas v říjnu 2025. Zjistěte, co to znamená pro Česko, Německo i zdraví obyčejných lidí.
EU v Bruselu nepodařilo najít řešení pro využití 140 mld. € zmrazených ruských aktiv k podpoře Ukrajiny. Belgické právní výhrady a technické problémy brání dohodě.