Na úvod nového volebního období se v Praze odehrál politický zápas, který změní chod českého parlamentu na několik let dopředu. V úterý 5. listopadu 2025 v 9:00 hodin středoevropského času, během ústavotvorného zasedání Poslanecké sněmovny, byl Tomio Okamura, předseda Svobody a přímé demokracie (SPD), zvolen předsedou sněmovny. Získal 107 hlasů, zatímco jeho soupeř, bývalý místopředseda Jan Bartošek z KDU-ČSL, získal jen 81. Při 188 přítomných poslancích byla pro výběr potřebná většina 95 hlasů – Okamura ji překročil o dvanáct. A přestože všichni věděli, že se to stane, nikdo nečekal, že bude tak jasně a otevřeně odmítnut nejen z řad opozice, ale i ze vlastní rodiny.
Varování z první řady
Před hlasováním si slovo vzal bývalý předseda vlády Petr Fiala, který vystoupil jako první a řekl: „Zvolení Okamury předsedou Sněmovny by bylo v...“ – a pak se přestal. Neřekl přesně, proč, ale všichni věděli. V jeho tichém závěru bylo víc než ve všech projevech za posledních deset let. Fiala, který vedení vlády ukončil právě o den dříve, se neodvážil dokončit větu. Možná proto, že věděl, že jeho slova nebudou potřeba. Nebo možná proto, že věděl, že by je nikdo nechtěl slyšet.
A pak vystoupil Hayato Okamura. Bratr Tomia. Ten, kdo s ním vyrůstal, kdo mu v dětství dělal kávu, kdo ho dnes zase věří, že je příliš daleko od toho, co parlament potřebuje. Hayato, člen KDU-ČSL, vystoupil s očima plnými nejistoty. „Nemůžeme dát předsednictví člověku, jehož přístup k demokracii je založený na provokaci,“ řekl. „Nejde o to, jestli je někdo věrný své straně. Jde o to, jestli je věrný ústavu.“
Tyto výroky nebyly jen politickým výstupem. Byly osobní. A to je, co dělá tuto chvíli tak neobvyklou. Když se v parlamentu vyjadřuje bratr proti bratrovi – a to přímo před hlasováním – není to jen politika. Je to křehkost, která se rozbila na otevřeném náměstí.
Nová většina, nový řád
Zvolení Tomia Okamury je historické. Poprvé v historii Česka získala SPD předsednictví sněmovny. To není jen symbolika. To znamená, že nyní má strana, která dříve blokovala jednání, teď kontroluje jeho průběh. Předseda sněmovny určuje, které zákony se budou projednávat, kdy a jak dlouho. Může zpomalit, zastavit, nebo dokonce zrušit hlasování. A teď to má člověk, který se v minulosti proslavil tím, že zastával názory, které mnozí považují za extrémní.
Koalice ANO, SPD a Motoristé má v sněmovně 107 z 200 hlasů – jen o pár více než nezbytná většina. Ale jejich schopnost fungovat je otázkou. Při volbě místopředsedů se totiž všechno zhroutilo. Plánovaných čtyř místopředsedů mělo být vybráno – dva z koalice, dva z opozice. Mělo to být ukázkou spolupráce. Mělo to být znamení, že se parlament může řídit i bez závistí.
Namísto toho byli zvoleni jen dva: Patrik Nacher z ANO a Jiří Barták z Motoristé. Jan Skopeček z ODS a Olga Richterová z Pirátů nezískali ani polovinu hlasů. Nikdo nevěděl, proč. Víme jen to, že se něco pokazilo. A že se to nepodařilo napravit ani v prvních hodinách nového volebního období.
Co se stane s Rakušanem?
Největší nejistota teď leží v rukou Víta Rakušana. Ministerstvo vnitra, které má od listopadu 2025, je jeho poslední stanicí. Až ho opustí, má být jmenován místopředsedou sněmovny za Starosty a nezávislé (STAN). Ale kdy? Neexistuje žádný termín. Ani dnešní den nebyl určen. A to je problém. Bez něj nemůže být dokončena struktura předsednictva. Bez něj nemůže sněmovna plně fungovat. A bez plného předsednictva nejde ani o zákonodárné plány. Ani o výbory. Ani o kontrolu vlády.
Co se stane, když Rakušan odstoupí až za tři týdny? Co se stane, když se v mezičase objeví nový kandidát? Co se stane, když se ANO a SPD rozhodnou, že nechtějí dát místopředsednictví opozici vůbec?
Co to znamená pro Česko?
Tady je věc, kterou si všichni musí uvědomit: když se v parlamentu zvolí předseda, kterého varují jeho vlastní bratr a bývalý premiér – a přesto je zvolen – není to jen výsledek voleb. Je to výsledek společenského rozdělení. Je to výsledek toho, že se některé strany přestaly snažit o kompromis. A že se některé hlasy přestaly bát říct to, co vědí.
Okamura nezískal tuto pozici proto, že je nejlepší. Získal ji proto, že má nejvíce hlasů. A to je rozdíl. V demokracii by se mělo volit nejen kdo má nejvíc hlasů, ale kdo je schopen vést. A teď se ukazuje, že většina si toho nevšímá. Nebo si to nechce všímá.
Sněmovna má nyní předsedu, který nebyl přijat jako návrhář kompromisu. Ale jako představitel strany, která se vždy vymykala pravidlům. A teď má tyto pravidla v rukou.
Co bude dál?
Na dalších zasedáních se bude řešit jmenování zbývajících místopředsedů. STAN má v úmyslu jmenovat Rakušana, jakmile opustí ministerstvo – což by mělo být v následujících dnech. Ale pokud se nezvolí ještě dva místopředsedové, bude sněmovna pracovat s neúplným vedením. A to znamená, že budou předstírat, že všechno funguje, zatímco v pozadí se budou kouzlit zákony bez kontroly.
Největší riziko není v tom, že Okamura zneužije svou moc. Největší riziko je v tom, že nikdo nebude mít odvahu ji zkontrolovat.
Často kladené otázky
Proč byl Tomio Okamura zvolen, když ho varovali i jeho bratr a bývalý premiér?
Okamura získal většinu hlasů, protože koalice ANO, SPD a Motoristé má společně 107 hlasů – přesně tolik, co potřebuje k zajištění většiny. I když Fiala a Hayato Okamura varovali, jejich slova neměla hlasovací sílu. V parlamentu se volí podle počtu hlasů, ne podle osobních názorů. Většina se rozhodla, že přednost dává koaliční stabilitě před symbolickými varováními.
Proč nebyli zvoleni Jan Skopeček a Olga Richterová, i když byli plánováni jako opoziční místopředsedové?
Koalice se nezdržela volební strategií, které byly dohodnuty před volbami. Místo toho se rozhodla, že nechá opozici bez zastoupení v předsednictvu, aby udržela větší kontrolu nad pracovním řádem. Skopeček a Richterová nedostali ani 80 hlasů, protože jejich volby byly blokovány členy koalice. Toto je první přímé porušení dohody mezi koaličními stranami.
Jaký vliv bude mít Tomio Okamura na legislativní proces?
Předseda sněmovny určuje, které zákony budou projednávány, v jakém pořadí a jak dlouho. S Okamuraem v čele může být zpomalený proces zákonů, které se týkají migrace, evropské integrace nebo nezávislosti soudnictví. Zároveň může urychlit projednávání zákonů, které podporuje SPD – například zákony proti „ideologickému kolonialismu“ nebo o omezení vlivu EU.
Co se stane, když Vít Rakušan odstoupí z ministra vnitra?
STAN plánuje jmenovat Rakušana za místopředsedu sněmovny, ale neexistuje žádný oficiální termín. Pokud se to stane do konce listopadu, může být jmenován na zasedání 27. listopadu. Pokud se to odloží, sněmovna bude pracovat bez jednoho ze čtyř místopředsedů – což by mohlo vést k blokování hlasování, když se potřebuje kvalifikovaná většina. Vláda by mohla být nucena přesunout jeho odstoupení, aby se vyhnula ústavnímu chaosu.
Je to první případ, kdy se SPD stala součástí vládní koalice?
Ne, SPD byla již v koalici v letech 2021–2025, ale pouze jako podpůrná strana bez křesel ve vládě. Toto je první případ, kdy strana nejen vstoupila do vládní koalice, ale i získala klíčovou pozici v parlamentu – předsednictvo sněmovny. To je zásadní posun, protože umožňuje straně ovlivňovat i agendu, nejen hlasování.
Jaký je význam toho, že Hayato Okamura varoval svého bratra?
To je největší politický překvapení tohoto dne. V české politice se rodinné vazby obvykle vyhýbají veřejným konfliktům. Hayato Okamura, člen opoziční strany, se rozhodl předstoupit a otevřeně varovat – což je neobvyklý akt. Znamená to, že i uvnitř SPD existují hluboké rozpory. A že někteří politici už nevidí v Tomiovi jen vůdce, ale hrozbu pro demokracii.
