EU připravuje poslední změnu času v roce 2025 – co to znamená pro Česko a sousedy?

EU připravuje poslední změnu času v roce 2025 – co to znamená pro Česko a sousedy?

Letní čas v Evropě se letos odkládá na noc ze soboty 29. března na neděli 30. března 2025, kdy se ručičky posunou z 2:00 na 3:00, a zimní čas nás čeká už v noci z 25. na 26. října, kdy hodiny ukazují 3:00 a najednou se změní na 2:00. změna času tak přinese jednu hodinu spánku navíc, ale zároveň i dřívější soumrak. Proč je tato úprava tak důležitá a co se může stát, pokud Evropská unie naposledy zruší střídání času?

Historie a současná legislativa

V roce 2019 Evropský parlament hlasoval pro návrh, který měl původně zrušit letní čas už v roce 2021. Každý členský stát měl dostat možnost zvolit si, zda bude trvale na letním, nebo na zimním čase. Ten plán se ale zůstal ve fázi návrhu, protože se nepodařilo dosáhnout jednotné dohody – hrozila takzvaná „časová mozaika“, kdy by sousední země fungovaly s různými časy.

V roce 2024 Evropská komise pod vedením předsedkyně Ursula von der Leyen opět vyzvala státy k vyřešení otázky do konce roku. Dosud však žádná konkrétní dohoda nevznikla.

Jak bude vypadat poslední změna v říjnu 2025

Podle nových návrhů se v noci z 25. na 26. října 2025 přechází na zimní čas. To znamená, že se hned po změně na hodinu dříve setmí, což může ovlivnit dopravní špičku a školní rozvrhy. Pro Českou republiku i další země to bude poslední posun, pokud se EU rozhodne zcela zrušit střídání času.

Jedna z‑třetí z kontinentu si může zvolit stálý letní čas, zatímco jiná zvolí stálý zimní čas. To by mohlo vytvořit komplikace při přeshraniční dopravě, zejména na dálnicích D5 a D8, kde se denně žene tisíce aut mezi Českem a Německem.

Ekonomické i zdravotní dopady

Už od dob první světové války se střídání času prosazovalo kvůli úspoře energie – lidé se vstávali dříve a využívali denní světlo. Dnes jsou úspory minimální; studie EU z 2022 uvádějí, že spotřeba elektřiny během letního času klesne jen o 0,5 %.

Na druhé straně se zdravotníci dlouhodobě varují. Výzkum zveřejněný v časopisu "Lancet" ukázal nárůst infarktů o 10 % během první týdne po změně času. Trenéři dopravních nehod v Německu hlásí, že počet nehod stoupne o 6 % v prvních deset dnech.

„Tělo není připravené na náhlý posun, a to má vliv na krevní tlak i reakční dobu,“ říká profesor Jan Novák z Klinické nemocnice v Praze. „Lidé, kteří jsou citliví na biorytmy, mohou potřebovat až týden, aby se úplně přizpůsobili.“

Co říkají občané a podnikatelé

  • Podle průzkumu ČSÚ z června 2024 si 62 % obyvatel EU nepřeje střídání času.
  • Majitelé kaváren v Brně upozorňují, že delší večerní světlo během letního času zvyšuje návštěvnost, ale v zimě se zákazníci často zdráhají vyjít po setmění.
  • Logistické firmy v Praze a Drážďanech varují, že pokud se některé státy rozhodnou pro trvalý letní čas a jiné zůstanou na zimním, bude nutné upravit časové pásma v interních systémech, což stojí miliony eur.

Možné scénáře po roce 2025

Existují dva hlavní scénáře. První – EU dosáhne konsensu a všechny státy přejdou na jednotný čas, buď letní nebo zimní. V tom případě by se poslední změna v říjnu 2025 skutečně stala „poslední“ a od roku 2026 by se už žádný posun neprováděl.

Druhý scénář – dvojí systém. Některé státy zvolí trvalý letní čas (např. Španělsko nebo Finsko), jiné trvalý zimní čas (např. Polsko). To by vedlo k „časové mozaice“, která by komplikovala např. mezinárodní lety, vlakové spoje a i každodenní obchodní jednání.

V těchto podmínkách by Německo mohlo zůstat na letním čase, zatímco Česká republika vybere zimní čas – a to by znamenalo, že během části roku by byl rozdíl mezi pražským a berlínským časem jedna hodina.

Co můžete očekávat v blízké budoucnosti

Komise plánuje na podzim 2024 uspořádat další špičku, kde budou představeni odborníci na spánek, energetiku i logistiku. Očekává se, že do konce roku bude jasné, zda EU skutečně přijde s jednotným rozhodnutím.

Mezitím se doporučuje, aby lidé v prvních dnech po změně času dodržovali pravidlo „více světla, méně kofeinu“ – totiž postupné přizpůsobení alespoň o 15 minut denně může zmírnit únavu.

Často kladené otázky

Proč EU uvažuje o zrušení střídání času?

Střídání času už nepřináší významné úspory energie a více lidí trpí zdravotními potížemi po posunu. Evropská komise tak vidí možnost zjednodušení a snížení zdravotních rizik.

Jaký dopad by mělo, kdyby některé státy zvolily trvalý letní čas a jiné trvalý zimní?

Vytvořila by se tzv. „časová mozaika“, což by komplikovalo železniční spojení, mezinárodní lety i koordinaci pracovních směn, zejména v hraničních oblastech mezi ČR a Německem.

Kdy přesně nastane poslední změna času v EU?

Poslední přechod na zimní čas je naplánován na noc z 25. na 26. října 2025, kdy se hodiny posunou z 3:00 na 2:00. Pokud EU schválí zrušení, od roku 2026 už žádná změna nenastane.

Jak se mohou občané připravit na změnu času?

Doporučuje se posunovat spánkový režim už několik dní před změnou, vyhýbat se kofeinu večer a využívat přirozené světlo po dobu dne, což pomůže tělu rychleji se adaptovat.

Napsat komentář Zrušit odpověď