Co když kritika vojenských výdajů převede politickou debatu na obvinění z velezrady? V pátek 13. září 2025 v Ostravě, v sále Moravskoslezského kraje, se to stalo skutečností. Zbyněk Stanjura, ministr financí a lídr koalice Spolu v Moravskoslezském kraji, označil bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka za "ruského kolaboranta" – a to ne v nějaké tajné zasedání, ale přímo v přímém vysílání CNN Prima NEWS. Vše se odehrálo 25 dní před volbami do Parlamentu České republiky 2025Ostrava, kde se volební účast nakonec vyšplhala na 68,95 % – nejvyšší za posledních deset let.
Když kritika zbraní znamená velezradu
Zaorálek, který v minulosti vedl českou zahraniční politiku, vystoupil s tvrdým prohlášením: "Tato vláda je kolaborant zahraničního kapitálu. První, co musíme udělat, je zastavit nákup zbraňových systémů za stovky miliard korun. Koupíme nejdražší tanky Leopard 2 a chceme je provozovat v Německu." Jeho výrok nebyl jen kritikou rozpočtu – byl útokem na celou filozofii bezpečnostní politiky vlády. A Stanjura, který v této otázce stál na čele obrany, neodpověděl argumenty. Odpověděl obviněním.
"Promluvil ruský kolaborant," řekl Stanjura, aniž by se zdráhal. Nejen že to znělo jako útok na osobní čest, ale jako politický výrok, který přesahoval hranice debaty. Zároveň přidal konkrétní číslo: "V loňském roce přišlo 60 miliard korun českým podnikatelům, kteří podnikají v zahraničí." To nebylo jen číslo – bylo to vysvětlení: Česko není izolovaný stát. Nákup zbraní je součástí globálního systému, který podporuje i české firmy. A když se kritizuje nákup, kritizuje se i pracovní místa, která vznikají v důsledku těchto smluv.
Co se skrývá za slovy "kolaborant"?
Slovo "kolaborant" není v české politice jen výrazem. Je to váha, která se používá v kontextu druhé světové války – a jeho použití je vždy vysoce kontroverzní. Stanjura věděl, co dělá. Vládní koalice, kterou reprezentuje, má od roku 2021 zvýšila obranné výdaje o 40 %, přičemž většina zakoupených systémů pochází z Německa, USA a Švédskova. Zaorálek nekritizuje zahraniční nákup jako takový – kritizuje jeho rozsah a neúčelnost. Ale Stanjura převedl debatu na morální rovinu: Buď jsi s námi, nebo s Rusy.
Co se stalo s tímto výrokem poté? V sociálních sítích se rozšířil jako mem: "Stanjura: Kolaborant? Zaorálek: Kolaborant?" Někdo přidal obrázek tanku Leopard 2 s českou vlajkou a nápisem: "Nemáme to vyrobené? Tak proč ne?" Někdo jiný zopakoval Zaorálkovo prohlášení: "Německo má tanky, my máme dluhy."
Volby 2025: Vítězství ANO, ale ne všech lídrů
Debata se konala v době, kdy se volby přibližovaly – a výsledky potvrdily, že voliči si pamatují. ANO zvítězilo s 34,51 % hlasů, téměř o 10 procentních bodů před koalicí Spolu, která získala 23,36 %. Třetí místo získala STAN s 11,23 %. Ale zatímco výsledky byly jasné, osudy jednotlivých lídrů ne. Stanjura, který vedl kandidátku Spolu v Moravskoslezském kraji, nezískal mandát – přestože jeho strana šla v kraji jako druhá. Naopak Jindřich Rajchl z SPD – ten, co organizoval protivládní protesty – se stal poslancem. Michaela Šebelová z STAN, která v debatě zastupovala zájmy malých podnikatelů, se stala třetí nejsilnější silou v novém parlamentu.
Co to znamená? Že voliči se rozhodli nejen podle debat, ale podle celkového dojmu. A ten dojem byl: ANO má jasnou strategii, Spolu se ztrácí v detailech, a STAN přináší nový přístup. A přestože Stanjura ztratil svůj mandát, jeho slova z Ostravy zůstala v paměti – jako příklad toho, jak rychle se politická debata může přeměnit v osobní boj.
Co se děje s penězi ve státním rozpočtu?
Debata nebyla jen o zbraních. Aleš Juchelka z ANO navrhl řešení, které se týká všech: "Šedá ekonomika stojí přes jeden bilion korun ročně. Pokud bychom ji zastavili, nemuseli bychom kupovat tanky za stovky miliard – mohli bychom investovat do škol a nemocnic." Národní rozpočtová rada potvrdila, že v návrhu rozpočtu na 2026 chybí 20 miliard korun na obnovitelné zdroje a 15 miliard na školství. To znamená: voliči si vybrali stranu, která slibuje bezpečnost – ale zároveň se vědomě rozhodli pro stranu, která slibuje i budoucnost. Nebo alespoň přesvědčivěji slibuje.
Co je dál?
Stanjura se stáhl z parlamentního zasedání, ale jeho slova zůstala. Zaorálek, který v minulosti zastával pozici v zahraniční politice, teď zůstává v opozici – a jeho kritika zahraničního kapitálu se stala symbolickou výzvou pro levici. A v pozadí stojí otázka: Je nákup zbraní v zahraničí kolaborací – nebo jen realitou? V Evropě to dělá každý stát. Německo kupuje střelby z Itálie, Francie z Německa, Polsko z USA. Ale v Česku se to stalo politickým nástrojem. A to je největší závěr této debaty: největší nebezpečí není v zbrani, ale v tom, jak je používáme k rozdělování společnosti.
Frequently Asked Questions
Proč bylo slovo "kolaborant" tak kontroverzní?
Slovo "kolaborant" v českém kontextu odkazuje na spolupráci s okupanty během druhé světové války – a jeho použití v politické debatě je považováno za extrémně vážné. Stanjura ho použil jako politický nástroj, aby převedl kritiku vojenských nákupů na morální obvinění, což vyvolalo vlnu kritiky i podpory. Většina analytiků uvedla, že takové formulace zhoršují kvalitu politického diskursu.
Proč Stanjura nezískal mandát, i když jeho strana získala 23 % hlasů?
Stanjura byl na třetím místě kandidátky Spolu v Moravskoslezském kraji. Kandidátka získala 23,36 % hlasů, ale v kraji se jí podařilo získat pouze dva mandáty. Protože na kandidátce byli před ním Marek Benda a Michaela Šebelová (která však zastupovala STAN), Stanjura zůstal mimo parlament. To ukazuje, že volební systém v Česku závisí nejen na celkovém výsledku, ale i na umístění kandidáta na seznamu.
Co znamená 60 miliard korun, které přišlo českým podnikatelům v zahraničí?
Toto číslo označuje příjmy českých firem a jednotlivců, kteří podnikají mimo Česko – například v Německu, Rakousku nebo Polsku. Zahraniční investice českých podnikatelů jsou významným zdrojem příjmů pro domácí ekonomiku, protože část těchto příjmů se vrací do země prostřednictvím daní, převodů nebo reexportu. Stanjura to chtěl zdůraznit jako důvod, proč nákup zbraní v zahraničí není zrada, ale součást ekonomické reality.
Proč se debata odehrála právě v Ostravě?
Ostrava je centrem Moravskoslezského kraje – regionu s nejvyšší nezaměstnaností a největšími ekonomickými problémy. Voliči zde jsou citliví na otázky rozpočtu, pracovních míst a investic. Debata byla součástí kampaně CNN Prima NEWS, která chtěla přiblížit voličům v regionech, jak se politici staví k jejich životním realitám. Výsledky ukázaly, že i zde byli voliči nejvíc ovlivněni tím, kdo představoval jasnou strategii – tedy ANO.
Má význam to, že STAN se stala třetí nejsilnější stranou?
Ano. STAN získala 11,23 % hlasů – což je nejlepší výsledek v historii strany. Její zpráva o podpoře malých podnikatelů, transparentnosti a zastavení "kolaborace s kapitálem" se zřetelně odrážela v hlasování, zejména v regionech, kde se lidé cítí opomenuti. To naznačuje, že se v Česku objevuje nová politická síla – ne levicová, ne pravicová, ale ekonomicky liberální a proti elitám. Její úspěch může ovlivnit i budoucí koalice.
Co se stane s nákupem zbraní nyní, když ANO vede vládu?
ANO nemá jasnou alternativu k nákupu zbraní – jejich program věnuje bezpečnosti prioritní místo. Ale s tím, že STAN a SPD budou mít významnou přítomnost v parlamentu, může dojít k většímu tlaku na transparentnost zakázek. Některé zbraně, jako Leopard 2, již byly uzavřeny, ale další nákupy – například střeleckých systémů – budou předmětem veřejné kontroly. Výsledkem může být pomalejší, ale důkladnější proces.
