Na vrcholu evropské diplomacie se po dvou dnech intenzivních debat v Bruselu rozhodlo, že milionový balík zamrznutých ruských aktiv zůstane doposud ležet na ledě. Co to konkrétně znamená? Přesně zamrznutá ruská aktiva ve výši kolem 140 miliard eur se nepřevádějí na půjčku pro Kyjev a EU tak musela hledat další cesty, jak financovat obranu Ukrajiny po roce 2025.
Antonio Costa, předseda Evropské rady (Evropská unie) po skončení summitu řekl: „Zavazujeme se zajistit Ukrajině finanční prostředky na další dva roky.“ Zní to jako slib, ale skutečnost je, že hlavní technické a právní úskalí – a to se zdá být hlavně belgické – se nepodařilo odstranit.
Pozadí a právní souvislosti
Od invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 Evropská unie zmrazila přibližně 200 miliard eur ruských centrálních bankovních rezerv. Úroky z těchto prostředků už byly během posledních třech let směrovány do ukrajinských obranných programů, ale samotná částka zůstala nedotčena. Proto se návrh, který by umožnil „půjčku“ zabezpečenou tímto majetkem, jeví jako logický krok – pokud by šlo jen o správní úpravu, nikoli o přímou konfiskaci, která by porušila mezinárodní právo o suverenitě.
Belgické úřady však házejí varovné světlo. Premiérem Bart De Wever, premiér Belgie a předseda strany N‑VA se obává, že pokud EU použije majetek, Moskva by mohla reagovat soudními spory a dokonce ekonomickými sankcemi proti belgickým institucím. Hadja Lahbib, státní tajemnice pro zahraniční věci Belgie podtrhla: „Musíme mít právní záruky, aby Belgie nebyla přivedena před soud.“
Detaily jednání v Bruselu
Klíčovým hráčem v celém mechanismu je Euroclear, belgický clearingový dům, který spravuje většinu zmrazených ruských rezerv v eurozóně. Euroclear denně zpracovává několik bilionů eur v cenných papírech, takže jakýkoli „přesun“ aktiv by měl technické dopady na celý evropský finanční trh.
V průběhu setkání EU lídři nedokázali vyřešit otázku, zda by se aktivům mělo umožnit generovat likviditu bez rizika, že by později musel být vrácen celkový kapitál Rusku. V komentáři Evropská komise (Ursula von der Leyen) byl slib, že nejpozději do prosince 2025 předloží konkrétní balíček možností. Výsledek – dosud jen „výčet“ potenciálních scénářů.
Postoje jednotlivých aktérů
Na jedné straně stojí Christine Lagarde, prezidentka Evropské centrální banky, která upozornila, že pokud by Rusko požadovalo zpětný odkup aktiv, EU by musela mít zajištěnou okamžitou likviditu. Na druhé straně analytik Angela Stent, senior fellow American Enterprise Institute varuje před „bolestnou reakcí“ Ruska, která by mohla zasáhnout nejen finanční sektor, ale i energetické společnosti.
Kritici z řad občanské společnosti také poukazují na to, že evropská podpora Ukrajině by neměla být závislá na riskantých právních experimentech. Při diskusi s představiteli několika nevládních organizací se znovu otevřela otázka morálního imperativu – že Ukrajina si zaslouží předvídatelnou a dlouhodobou podporu, ať už jde o peníze, zbraně či infrastrukturu.
Dopady na Ukrajinu a EU
Pro Kyjev je hlavní starost, že po roce 2025 může být mezera v externím financování. Ukrajinská ministerstvo financí očekává, že bez nových zdrojů se rozpočet může dostat pod velký tlak, což by mohlo omezit schopnost udržet moderní systém zbraní a vybudovat nezbytnou civilní infrastrukturu.
Na úrovni EU selhání v Bruselu podkopává jednotnost a schopnost rychle reagovat na krizové situace. Rozhodnutí čekat na další summit v prosinci se může jevit jako pragmatický krok, ale zároveň vysílá signál, že evropská solidarita není tak bezpodmínečná, jak si mnozí představovali.
Další kroky a perspektivy
Co bude dál? Evropská komise připravuje soubor „alternativních scénářů“, mezi nimiž jsou například využití dalších zdrojů, jako jsou evropské fondy pro obnovu, nebo zvýšení přímých darů ze státních rozpočtů členských států. Jedním z návrhů je také vytvoření nového právního rámce, který by umožnil „dočasné oddlužení“ zmrazených aktiv bez porušení mezinárodního práva.
Mezitím se očekává, že Belgii a Euroclear bude stále více tlačit na konkrétní záruky – možná v podobě pojištění proti soudním nárokům či záruk od mezinárodních finančních institucí. Pokud se najde přijatelné řešení, mohlo by to otevřít dveře k dalším podobným iniciativám, například k použití majetku zmraženého v Japonsku nebo v Kanadě.
Jedno je jisté: debata o zamrznutých ruských aktivech se nebude zcela vytrácet z podvědomí Evropy. Jak řekl pan Costa po summitu: „Budeme hledat jiná řešení, protože Ukrajina potřebuje podporu.“ A tak se zdá, že další kapitola se začíná psát – teprve když se sečtou právní, technické a politické puzzle.
Často kladené otázky
Proč Belgii hrozí právní riziko při použití zamrznutých aktiv?
Belgické úřady se obávají, že pokud EU převede zamrznutá aktiva na půjčku, Rusko by mohl podat žalobu na porušení suverení imunitu. V takovém případě by se Belgii mohla stát terčem evropských soudů i mezinárodních arbitrážních řízení, což by mohlo ohrozit i její finanční stabilitu.
Jaký je aktuální objem zamrznutých ruských aktiv v EU?
Podle údajů Evropské centrální banky je v eurozóně zmrazeno přibližně 140 miliard eur, což představuje část z celkových 200 miliard eur imobilizovaných od roku 2022. Zbytek leží v neevropských jurisdikcích, například v Japonsku.
Co by znamenala „půjčka“ zámrznutých aktiv pro Ukrajinu?
Půjčka by Ukrajině umožnila získat likvidní prostředky na nákup zbraní a obnovu infrastruktury, aniž by EU musela okamžitě vyčerpávat vlastní rozpočty. Na konci smluvního období by však musela část kapitálu vrátit, pokud by Rusko požadovalo zpětnou úhradu.
Jaký je postoj Ruské centrální banky k tomuto návrhu?
Ruská centrální banka a ruské ministerstvo financí varují, že jakýkoli převod nebo „půjčka“ z jejich aktiv bez souhlasu Moskvy je „prázdná z právního hlediska“ a povede k „bolestné reakci“, což zahrnuje potenciální protiopatření proti evropským bankám a energetickým společnostem.
Kdy se očekává další EU summit, kde se téma může znovu projednat?
Další mimořádný summit Evropské rady je naplánován na prosinec 2025. Očekává se, že Komise představí konkrétní návrhy a že Belgii se bude snažit získat požadované právní záruky.
