V noci ze středy na čtvrtek nás opustil muž, jehož hlas znělo z rozhlasových přijímačů po celém Česku. RNDr. Václav Větvička, botanik a popularizátor vědy, zemřel ve věku 88 let v Hamzově léčebně v Luži–Košumberku. Pro mnoho lidí nebyl jen vědcem, ale průvodcem světem květin, stromů a zahradních rad.
Zprávu o úmrtí potvrdil Václav Volejník, ředitel léčebny. Ačkoli se v některých databázích objevuje datum 29. července, oficiální zdroje včetně Českého rozhlasu uvádějí noc na 30. červenec 2026 jako přesný čas odchodu této výrazné osobnosti.
Od Průhonic k Na Slupi: Cesta za zelenou vizitkou
Větvička se narodil 13. ledna 1938 v Praze a svůj život zasvětil studiu rostlin. Absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, kde se specializoval na geobotaniku. Jeho kariéra začala v Botanickém ústavu ČSAV v Průhonicích, ale největší stopu zanechal v centru Prahy.
V letech 1992 až 2007 stál v čele Botanické zahrady UK v Praze, známé jako zahrada Na Slupi. Pod jeho vedením prošla zahrada zásadní proměnou. Nešlo jen o údržbu, ale o ideovou obnovu. Inicioval stavbu nových tropických a subtropických skleníků (1996–2000), které dnes tvoří srdce areálu. Jeho motto "Botanická zahrada je zelenou vizitkou Karlovy univerzity" není prázdný slogan – odráží skutečnou transformaci místa v kulturní a vzdělávací centrum.
Hlas z Dvojky a Receptář prima nápadů
Kdo by si nepamatoval nedělní rána? Od roku 1997 pravidelně informoval posluchače stanice Dvojka Českého rozhlasu o novinkách ze světa rostlin. Někdy moderoval celý blok Dobrého jitra. Byl to on, kdo vám vysvětlil, proč listy žloutnou nebo kdy přesně sázet cibuloviny.
Klíčová fakta o životě Václava Větvičky:
- Narození: 13. ledna 1938, Praha
- Úmrtí: Noc z 29. na 30. července 2026, Luže-Košumberk
- Klíčové pozice: Ředitel Botanické zahrady UK (1992–2007), vedoucí parku Štiřín (2007–2020)
- Ocenění: Medaile Za zásluhy I. stupně (2018), Medaile Vojtěcha Náprstka (2004)
- Média: Regularní host pořadu Receptář prima nápadů, moderátor Dobrého jitra
Televizní diváci ho pak běžně vídali v pořadu Receptář prima nápadů. Spolu s Přemkem Podlahou a později Václavem Postránkem radil milionům Čechů, jak mít hezkou zahradu bez zbytečných starostí. Jeho přístup byl praktický, laskavý a vždy podložený vědeckými fakty.
Štiřín a Hamzovo arboretum: Poslední kapitoly
Po odchodu z univerzity nezahálel. Deset let vedl park u zámku Štiřín, kde nejen spravoval zeleně, ale i osobně provázel návštěvníky. Zde rozvíjel svou lásku k rododendronům a dalším exotickým dřevinám.
Posledním domovem mu byla Hamzova léčebna, kde se stal dlouholetým patronem místního arboreta. Aktivně se účastnil jeho rozvoje, vysazoval nové stromy a přednášel pacientům i veřejnosti. Byl to důstojný závěr života plného kontaktu s přírodou. "Ani snad nepřejdu ulici, aby se někdo na něco nezeptal," řekl jednou o své povaze. Ta zvědavost a ochota pomoci byly jeho poznávacím znamením.
Ocenění za šíření osvěty
Za svou práci obdržel řadu ocenění. V roce 2004 mu Akademie věd ČR udělila Medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy. Nejvyšší uznání přišlo 28. října 2018, kdy mu prezident Miloš Zeman ve Vladislavském sále Pražského hradu předal Medaili Za zásluhy I. stupně. O rok později získal Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
Jeho odkaz žije dál v knihách, které napsal, v poradnách, které provozoval, a v tisících zahrad, které díky jeho radám kvetou. Byl jedním z iniciátorů Dne stromů (20. října) a konzultantem Toxikologického informačního střediska FN v Praze. Zanechal po sobě dílo, které propojilo akademickou botaniku s každodenním životem běžných lidí.
Frequently Asked Questions
Kde a kdy přesně zemřel Václav Větvička?
Václav Větvička zemřel v noci z 29. na 30. července 2026 v Hamzově léčebně v Luži–Košumberku na Chrudimsku. Informaci potvrdil ředitel léčebny Václav Volejník. Ačkoli některé zdroje uvádějí datum 29. července, oficiální média potvrzují úmrtí v průběhu noci na následující den.
Jaké bylo hlavní dílo Václava Větvičky v pražské botanické zahradě?
Během svého působení v roli ředitele (1992–2007) inicioval a ideově navrhl výstavbu nových tropických a subtropických skleníků, která proběhla mezi lety 1996 a 2000. Také rozšířil zahradu o odpočinkové refugium a vrátil ji k její historické podobě, čímž posílil její status jako "zelené vizitky" Karlovy univerzity.
Proč byl Václav Větvička tak populární mezi běžnými lidmi?
Byl to hlavně díky jeho vystupování v médiích. Diváci ho znali z TV programu Receptář prima nápadů, kde radil se zahradničením, a posluchači z ranního vysílání Českého rozhlasu Dvojka, kde od roku 1997 poskytoval praktické rady o pěstování rostlin. Dokázal složitou botaniku vysvětlit srozumitelně a s humorem.
Jaká nejvyšší státní ocenění Václav Větvička získal?
Nejvýznamnějším oceněním je Medaile Za zásluhy I. stupně, kterou převzal 28. října 2018 z rukou prezidenta Miloše Zemana na Pražském hradě. Předtím obdržel v roce 2004 Medaili Vojtěcha Náprstka od Akademie věd ČR za popularizaci vědy a v roce 2019 Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
Co bude připomínat odkaz Václava Větvičky v blízké budoucnosti?
Český rozhlas naplánoval vzpomínkové vysílání. Dne 30. července 2026 odvysílá reprízu pořadu Host do domu z roku 2018 a 31. července odvysílá vzpomínku Aleše Cibulky na osobní setkání s Větvičkou. Kromě toho zůstávají dostupné archivní nahrávky a jeho publikace, které slouží jako trvalý zdroj informací pro milovníky přírody.
