Česká příroda ztratila jednoho ze svých nejvýraznějších hlasů. Václav Větvička, uznávaný botanik, publicista a dlouholetý ředitel pražské Botanické zahrady, zemřel ve věku 88 let. Jeho odchod nastal v noci na čtvrtek, respektive podle oficiálního vyjádření České botanické společnosti večer předchozího dne, ve středu 29. července 2026. K poslednímu odpočinku si vybral místo, které měl rád – Hamzovu léčebnu v Luži–Košumberku na Chrudimsku.
Tento datum úmrtí sice některé zdroje, včetně Českého rozhlasu Dvojky, uvádějí jako 30. červenec, ale konsenzus odborné veřejnosti i většiny médií se kloní ke středečnímu večeru. Ať už to bylo kdykoli přesně, pro milovníky květin a zeleně je tento víkend poznamenán smutnou zprávou. Větvička nebyl jen vědec zavřený v laboratoři. Byl to muž, který dokázal vzít do ruky rostlinu a vysvětlit vám, proč je důležitější než váš mobilní telefon.
Od Mnichova Hradiště až po špičku botaniky
Narodil se 13. ledna 1938 v Praze, ale jeho životní příběh začal vlastně jinde. Podle biografických údajů Unie botanických zahrad ČR byl sotva týden starým miminkem "transplantován" do Mnichova Hradiště. Zde žil až do roku 1942, kdy rodina po smrti babičky přesídlila do pražských Modřan. Právě tato raná vazba na krajinu kolem Mnichova Hradiště formovala jeho citlivost k přírodě.
Jeho kariéra byla impozantní. Po studiu na Univerzitě Karlově se stal klíčovou postavou české botaniky. Nejvíce ho však lidé znají z doby, kdy stál v čele Botanické zahrady hlavního města Prahy. Byl jejím dlouholetým ředitelem a pod jeho vedením se zahrada proměnila v živý kulturní prostor, ne jen sbírku rostlin za sklem.
Hlas přírody v médiích i knihách
Větvička byl mistr slova. Nešlo mu jen o latinské názvy, ale o příběhy. Působil jako publicista, spisovatel a neúnavný popularizátor. Ve veřejnoprávních médiích, zejména na Českém rozhlasu, učil generace posluchačů vnímat svět kolem sebe jinak. Ocenění za tuto práci nezůstalo bez povšimnutí – v roce 2019 obdržel Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace při vládě ČR.
"Byl to člověk, který uměl propojit vědeckou přesnost s lidským porozuměním," řekl jeden z jeho bývalých spolupracovníků pro server Ekolist.cz. I po odchodu z univerzity v roce 2007 nenechal lavici prázdnou. Deset let vedl park při zámku Štiřín, kde osobně provázel návštěvníky a předával jim své know-how. Pro něj nebylo vzdělávání povinnost, ale vášeň.
Rozloučení v Hamzově arboretu
Zpráva o jeho úmrtí zasáhla nejen odbornou komunitu, ale i širokou veřejnost. Média jako iDNES.cz, Reflex či deník Blesk připomněly, že Větvička byl oceněn prezidentem Milošem Zemanem a že své poslední roky trávil právě v chrudimské léčebně.
Ředitel Hamzovy léčebny, pan Volejník, pro Chrudimský deník uvedl, že zatím nemají informace o postupu rodiny, ale plány na uctění památky jsou jasné: "Václava Větvičku jistě uctíme při podzimním zamykání Hamzova arboreta." Tento krok symbolicky spojuje jeho lásku k místu, kde zemřel, s odkazem, který zde zanechal.
- Datum narození: 13. ledna 1938 (Praha)
- Datum úmrtí: 29.–30. července 2026 (Luže–Košumberk)
- Klíčová funkce: Ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy
- Ocenění: Cena předsedy RVVI (2019), ocenění od prezidenta ČR
Frequently Asked Questions
Proč existují rozdílné údaje o datu úmrtí Václava Větvičky?
Rozdíl vznikl kvůli času oznámení a definici "noci na čtvrtek". Oficiální nekrolog České botanické společnosti a server Ekolist.cz uvádějí úmrtí na středu večer 29. července 2026. Naopak některá média a medailony (např. ČRo Dvojka) pracují s datem 30. července, pravděpodobně proto, že zpráva byla šířena až ráno následujícího dne nebo kvůli administrativnímu zápisu v průběhu nočních hodin. Konsenzus odborné komunity se však přiklání ke středečnímu večeru.
Jaký byl význam Václava Větvičky pro populární kulturu?
Větvička byl klíčovým mostem mezi vědou a běžným člověkem. Jako autor mnoha knih a pravidelný host v televizních a rozhlasových pořadech (včetně "Kouzelných bylinek") demystifikoval botaniku. Naučil lidi, že rostliny nejsou jen dekorace, ale aktivní součást ekosystému. Jeho přístup byl nenásilný, edukativní a často humorný, což z něj udělalo jednu z nejznámějších tváří české vědy mimo akademické prostředí.
Co bude následovat po jeho smrti?
Konkrétní detaily pohřbu zatím rodina nezveřejnila. Nicméně vedení Hamzovy léčebny potvrdilo, že památku Václava Větvičky uctí během tradičního podzimního zamykání Hamzova arboreta. Tato akce slouží jako symbolické ukončení sezóny a zároveň jako prostor pro vzpomínku na významné osobnosti spojené s tímto unikátním místem na Vysočině/Chrudimsku.
Jaká byla jeho profesní dráha po roce 2007?
Po odchodu z Univerzity Karlovy v roce 2007 neodešel do důchodu, ale přijal roli vedoucího parku při zámku Štiřín. Tuto funkci zastával přibližně deset let, tedy do roku 2017. I v tomto období pokračoval v popularizační činnosti, organizoval exkurze a psal. Jeho energie a zájem o veřejné osvětu nikdy neustaly, což dokládá jeho angažovanost až do závěru života.
