Byl to hlas, který nás každé ráno probouzel k životu a k zamyšlení nad tím, co roste za okny. Václav Větvička, jeden z nejznámějších českých botaniků a popularizátorů vědy, zemřel v neděli 26. července 2026 ve věku 88 let. Zprávu o jeho úmrtí přinesla veřejnoprávní média s hlubokým zármutkem. Zemřel v Košumberku u Luže na Pardubicku, místě, které si vybral pro svůj klidný odchod.
Tento muž nebyl jen suchopárným vědcem sedícím v laboratoři. Byl to zahradník, spisovatel a rádce generací. Po celá léta se podílel na vysílání ČRo Dvojka, kde v ranním bloku "Dobré jitro" učil miliony lidí rozlišovat mezi jasanem a jilmem nebo vysvětloval, proč je akát tak problematický. Jeho smrt znamená konec éry, kdy byla botanika vnímána jako něco blízkého běžnému člověku.
Cesta od studenta geobotaniky k řediteli zahrady
Větvičkův profesní životopis je učebnicovým příkladem oddanosti svému oboru. Narodil se 13. ledna 1938 v Praze a svou akademickou dráhu započal na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Studia zde ukončil v roce 1961 diplomovou prací nazvanou "Studie akátových porostů ve vltavském údolí". Už tehdy ho zajímala dynamika krajiny a zásahy člověka do ní – téma, kterému zůstal věrný až do konce života.
Po studiích nastoupil do Experimentální a aklimatizační stanice v Černolicích, kde působil jako vedoucí. Odtud však vedla cesta přímo do srdce pražské botaniky. Stal se dlouholetým ředitelem Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK Na Slupi. Pod jeho vedením se zahrada stala nejen výukovým centrem, ale i místem, kde se snoubila věda s estetickým cítěním.
Klíčová fakta o životě Václava Větvičky
- Narození: 13. ledna 1938, Praha
- Úmrtí: 26. července 2026, Košumberk (ve věku 88 let)
- Vzdělání: Geobotanika na PřF UK (RNDr.)
- Klíčové pozice: Ředitel Botanické zahrady UK, Vedoucí parku na zámku Štiřín
- Ocenění: Medaile Za zásluhy I. stupně (2018)
- Mediální stopa: Pravidelný host Rádia Dvojka (od 1997), autor Receptáře (od 2001)
Zámecký zahradník a hlas rádia
Po odchodu z funkce ředitele univerzitní zahrady v roce 2007 se Větvička neuklidnil. Naopak. Další dekádu věnoval péči o historický park při zámku ve Štíříně na Benešovsku. Tam, pod jeho rukama, park skutečně vzkvétal. Pro mnohé návštěvníky byl právě on tím "zámeckým zahradníkem", který uměl vyprávět příběhy starých dubů a vzácných dřevin.
Jeho mediální kariéra je stejně impozantní jako ta odborná. Od roku 1997 pravidelně vystupoval v ranním vysílání Českého rozhlasu. Nešlo jen o přednášky, šlo o intimní rozhovory s přírodou. "Mluvit dnes o původní či divoké přírodě ve střední Evropě je absurdní," prohlásil kdysi v jednom ze svých slavných rozhovorů. "Ta prakticky neexistuje nikde, ani v chráněných krajinných oblastech a národních parcích. Všude už vystopujeme vliv člověka." Tento názor, často kontroverzní, byl založen na desítkách let pozorování.
Proč byl tak důležitý pro českou společnost?
Větvička nebyl typickým akademickým proforem, který by mluvil jen ke kolegům. Byl mostem mezi vědou a laickou veřejností. Psal knihy, které se stávaly bestsellery, a psal měsíční fejetony do časopisu Receptář, kde spojoval botaniku s lidským příběhem. Jeho styl byl lehký, ironický, ale vždy podložený tvrdými daty.
Reagovali na něj politici, ekologové i běžní lidé. Když se řešily otázky kácení stromů nebo zavádění nepůvodních druhů, jeho slovo mělo váhu. V roce 2018 mu prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy I. stupně za celoživotní dílo v oblasti vědy a osvěty. To bylo uznání toho, že dokázal lidem vrátit úctu ke stromu a rostlině.
Odkaz, který přežije
I po své smrti zůstává Větvička přítomen. Knihkupectví stále nabízejí jeho tituly, které se těší velkému zájmu. Jeho myšlenky o tom, že "původního tady není vlastně nic", rezonují v době klimatické změny silněji než kdy dříve. Ukazoval nám, že krajina kolem nás je kulturní památkou, kterou musíme aktivně spravovat, ne ji jen pasivně chránit.
Poslední roky strávil v klidu východočeského venkova, daleko od pražského ruchu. Ale jeho hlas, ten z rádia, zůstává v paměti mnoha z nás. Jako připomínka toho, že příroda není vzdálená abstrakce, ale živá tkáň našeho každodenního života.
Často kladené otázky
Kdo byl Václav Větvička a čím se proslavil?
Václav Větvička byl významný český botanik, dendrolog a publicista. Proslavil se především jako dlouholetý ředitel Botanické zahrady Univerzity Karlovy v Praze a jako oblíbený popularizátor vědy v médiích. Od roku 1997 pravidelně vystupoval v ranním vysílání Českého rozhlasu Dvojka, kde formou krátkých povídání seznamoval posluchače s rostlinami a ekologií. Je autorem mnoha populárně-naučných knih.
Jaké byly jeho hlavní odborné názory na ochranu přírody?
Větvička zastával provokativní, ale vědecky podložený názor, že "původní" divoká příroda ve střední Evropě prakticky neexistuje. Tvrdil, že veškerá krajinu, včetně národních parků, formoval člověk po staletí. Namísto snahy o návrat k ideálu nedotčené přírody prosazoval aktivní a zodpovědnou péči o současnou, člověkem utvářenou krajinu, která musí reagovat na současné klimatické změny.
Kde a kdy zemřel a jaká byla jeho poslední pracovní pozice?
Václav Větvička zemřel 26. července 2026 ve věku 88 let v Košumberku u Luže na Pardubicku. Před svým odchodem do důchodu a následným přesunem na venkov působil deset let jako vedoucí zámeckého parku ve Štíříně na Benešovsku. Tato pozice mu umožňovala kombinovat praktickou zahradnickou práci s vědeckým výzkumem a veřejnou osvětou pro návštěvníky zámku.
Jaká ocenění získal během svého života?
Za své celoživotní dílo v oblasti botaniky, ochrany přírody a popularizace vědy obdržel v roce 2018 Medaili Za zásluhy I. stupně, kterou mu udělil prezident České republiky. Toto státní vyznamenání potvrdilo jeho unikátní postavení v české společnosti, kde dokázal propojit hluboké odborné znalosti s schopností komunikovat s širokou veřejností.
