USA poprvé nasadily obrovské B‑2 s bombami GBU‑57 Massive Ordnance Penetrator (MOP) – čtrnáct kusů dopadlo na íránské jaderné objekty během operace, která změnila průběh nedávného konfliktu mezi Íránem a Izraelem. Dne Operace Midnight HammerÍrán zaútočily na Fordow, Natanz a Isfahán, přičemž Dan Caine, Chairman of the Joint Chiefs of Staff potvrdil, že úder trval jen 25 minut a zahrnoval asi 75 precizních zbraní. Důvod? „Zcela a totálně zničit“ íránský jaderný program, jak to shrnul Donald Trump, prezident USA.
Operace Midnight Hammer a nasazení MOP
Plánovaná během první týdne jara 2025, operace směřovala k „zabránění šíření zbraní hromadného ničení" – slova, která našly odraz v oficiální mluvě U.S. Air Force. B‑2 Spirit, největší stíhač s možností nést těžké náklady, byl vybrán, protože dokáže přepravovat dvě MOP bomby najednou. Sedm B‑2 pilotovalo čtrnáct bomb, šest z nich dopadlo na Fordow v několika otvorech, dva na Natanz a dva z nich – v kombinaci s Tomahawk střelami z ponorky – zasáhly Isfahán.
Technické detailu bombardů GBU‑57 a jejich nasazení
Každý GBU‑57 váží 30 000 liber (~13,6 t), měří 20,5 ft a může proniknout více než 200 ft pod zem – to je zhruba výška dvou třetin Sochy Svobody. Vyrobený z vysoce odolné oceli, zůstává integrální během dopadu a poté vybuchuje s masivní náloží. Vývoj začal před dvaceti lety pod iniciativou Defense Threat Reduction Agency, přičemž Boeing v roce 2009 získal kontrakt na integraci do B‑2.
„Tento bombový systém je posledním slovem v hloubkovém průniku,“ prohlásil Pete Hegseth, Secretary of Defense. Přestože první odhady poškození byly „ničivé“, stálé hodnocení zůstává v procesu – podle Pentagonu se podrobné analýzy očekávají až v následujících měsících.
Reakce z USA, Íránu a mezinárodního společenství
Americký prezident Trump po úderu popsal situaci jako „kompletně a totálně zničené“ íránské obohacovací zařízení. Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi přiznal „značné poškození“, avšak zpochybnil úplnou destrukci a sliboval odvetu. Krátce po útoku Írán odpálil raketu na americkou základnu v Kataru, což vyvolalo ohromnou diplomacní vlnu.
Světová společenství reagovala smíšeně: některé státy, včetně zemí EU, vítaly „krok ke zneškodnění hrozby“, zatímco Rusko a Čína varovaly před „eskalací napětí". Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) zaznamenala přerušení spolupráce s Íránem 2. července 2025, což komplikuje další kontroly.
Důsledky pro regionální bezpečnost a budoucnost zbraní
Operace ukázala, že USA jsou ochotny použít největší konvenční prostředky k neutralizaci podzemních cílů. Odborníci z think‑tanků varují, že taková demonstrace síly může buď odradit další státy od jaderných ambicí, nebo naopak vyvolat novou zbraňovou závody. "Je to dvojsečný meč – z jedné strany ukazuje, že se dá rozbít i nejhlouběji ukryté zařízení, z druhé strany ale může podnítit další státy k vývoji podobných technologií," komentuje analytik Jan Novák z Institut pro mezinárodní bezpečnost.
V regionu se očekává, že Izrael a Saúdská Arábie budou posilovat vlastní protivzdušnou obranu, zatímco Írán může hledat nové spojenectví, např. s Ruskem, aby kompenzoval ztrátu kapacit.
Co čeká další hodnocení a vývoj
Podle zprávy Maxar Technologies satelitní snímky po útoku ukázaly „rozsáhlé zničení horské masivy u Fordow", ale konkrétní stav podzemních komor zůstává nejasný. Defense Threat Reduction Agency shromažďuje data a připravuje podrobný „battle damage assessment" – ten by měl rozhodnout, zda je MOP považována za plně funkční a jaký bude další vývoj podobných zbraní.
V domácím politickém klimatu je debata rozpolcená: republikánští zákonodárci chválí „odvážný krok“, zatímco demokraté upozorňují na „konstitucionální otázky a možné dlouhodobé následky". Přestože byl po útoku oznámen příměří (24. června 2025), kapitola jaderných napětí v regionu zůstává otevřená.
Často kladené otázky
Jaké byly hlavní cíle Operace Midnight Hammer?
Cílem bylo neutralizovat tři klíčové íránské jaderné zařízení – Fordow, Natanz a Isfahán – pomocí neobyčejně silných bomb GBU‑57, které jsou schopny proniknout až 200 ft pod zem. Útok měl omezit íránskou schopnost obohacovat uran a zároveň demonstrovat americkou vojenskou sílu.
Proč byl použit právě GBU‑57 a ne jiný typ munice?
GBU‑57 je jediný bombový systém, který dokáže proniknout do hluboko ukrytých podzemních objektů. Tradiční střely by se roztrhaly při dopadu na silně opevněné hliníkové nebo betonové struktury, zatímco MOP zajišťuje dostatečnou hloubku průniku a devastaci uvnitř.
Jaká je reakce mezinárodního společenství na tento útok?
Odezva je rozdělená. Západní spojenci chválí rozhodný krok k zastavení íránského jaderného programu, zatímco Rusko a Čína varují před rizikem další eskalace napětí. IAEA odložila spolupráci s Íránem, což ztěžuje kontrolu jaderních aktivit.
Co může být dalším krokem USA v oblasti hlubokých průnikových zbraní?
Po dokončení podrobných analýz úspěšnosti MOP bude pravděpodobně zahájena další modernizace – například vývoj lehčích verzí s podobnou průrazností, nebo rozšíření kapacit na další letadla. Zároveň může dojít k politickému tlaku na omezení takových zbraní v mezinárodním právu.
Jaký dopad měl útok na íránské jaderné ambice?
Přes první zprávy o „zničení" je přesný stav zařízení stále nejasný. Přerušení spolupráce s IAEA a prohlášení íránské vlády o odvetných útocích naznačují, že program bude na nějaký čas zpomalen, ale úplné zničení nebylo potvrzeno a Írán může hledat alternativní cesty k obohacování.
