V pátek 13. ledna 2023 se Václav Větvička, výrazná postava české botaniky a popularizace vědy, dožil 85 let. Pro mnohé posluchače to nebylo jen číslo v kalendáři, ale příležitost připomenout si hlas, který po desítky let provázел víkendové rána na Českém rozhlase Dvojce. Jeho jméno je nerozlučně spjato s láskou ke stromům a rostlinám, které dokázal přiblížit i těm, kdo nikdy neměli rádi biologii ve škole.
Zpráva o jeho životním jubileu zazněla napříč regionálními portály, včetně MujRozhlasu a relace Hradec Králové, které jej označily za „šarmantní osobnost“. Ale co znamená být šarmantním botanikem? Znamená to umět mluvit o růžích tak, aby vám lidé přišli na ulici a zeptali se, jak správně sestřihnout větvičku. Právě tento přístup k veřejnosti byl u Větvičky klíčový.
Oslava v éteru: Co se dělo v pořadu Tobogan?
K tomu, aby se oslava nekonala jen v tichosti, přispěl moderátor Aleš Cibulka svým oblíbeným pořadem ToboganPraha. V lednu 2023 se do studia sjeli přátelé a známé tváře, aby popřáli. Byli tam například herečka Pavlína Filipovská, herec František Novotný, moderátorka Barbora Šampalíková a zpěvák Petr Ožana.
Atmosféra byla podle záznamů uvolněná, plná anekdot a vzpomínek. Větvička není typický akademik, který sedí v kanceláři a píše články pro odborníky. Je to člověk, který chodí mezi lidmi. Jak sám jednou řekl: „Ani snad nepřejdu ulici, aby se někdo na něco nezeptal.“ Tato otevřenost mu zajistila obdiv nejen mezi kolegy, ale i mezi běžnými občany.
Od Karlovy univerzity po Štiřín: Profesní dráha
Profesní kořeny Větvičky sahají až do roku 1956, kdy začal studovat geobotaniku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Diplom získal v roce 1961. Jeho srdce však patřilo dendrologii, tedy nauce o dřevinách, konkrétně rodu růže. Tento zájem ho provázel celý život.
Mezi roky 1992 a 2007 vedl Botanickou zahradu Přírodovědecké fakulty UK Na Slupi v Praze 2. Po odchodu z univerzity se přesunul na zámek ve Štiříně, kde dalších deset let působil jako vedoucí parku. Tam také organizoval výpravy a přednášky, čímž udržoval kontakt s přírodou i s veřejností. Později se stal dlouholetým patronem arboreta při Hamzově léčebně v Luži–Košumberku, kde strávil poslední léta svého života.
Proč si na něj pamatujeme?
Václav Větvička není jen další akademik. Je to symbol toho, jak může jedna osoba změnit vnímání přírody širokou veřejností. Napsal řadu knih a popularizačních textů, které jsou dodnes čteny. Jeho hlas na Dvojce se stal součástí každodenního rituálu mnoha rodin. Když zemřel v létě 2026, média ho vzpomínala jako muže, který „naučil Čechy milovat stromy“.
- Narození: 13. ledna 1938, Praha
- Studium: Geobotanika na PřF UK (1956–1961)
- Profese: Ředitel Botanické zahrady Na Slupi (1992–2007), vedoucí parku ve Štiříně
- Publicistika: Autor mnoha knih a rozhlasových příspěvků
- Úmrtí: Lето 2026, Hamzova léčebna, Luž–Košumberk
Časté dotazy
Jak proběhly Václava Větvičky 85. narozeniny?
Jubileum bylo oslaveno veřejně prostřednictvím rozhlasového pořadu Tobogan na Českém rozhlase Dvojce v lednu 2023. Do studia přišli přátelé jako Pavlína Filipovská, František Novotný, Barbora Šampalíková a Petr Ožana, kteří mu popřáli. Portály Českého rozhlasu jej nazvaly šarmantní osobností a poděkovaly mu za roky práce.
Kde pracoval Václav Větvička po odchodu z Univerzity Karlovy?
Po roce 2007, kdy opustil funkci ředitele Botanické zahrady Na Slupi, přesunul se na zámek ve Štiříně. Tam působil dalších deset let jako vedoucí parku, kde se věnoval údržbě zeleně a organizaci návštěv. Později byl spjat s Hamzovou léčebnou v Luži–Košumberku.
Co bylo hlavní téma Větvičkovy odborné práce?
Hlavním zaměřením byla dendrologie, zejména pak rod růže. Ačkoliv studoval geobotaniku, jeho srdce patřilo dřevinám. Tuto lásku ke stromům přenášel do publicistiky a rozhlasu, kde vysvětloval jejich péči a význam pro lidské prostředí.
Jaký byl jeho vztah k Českému rozhlase?
Byl velmi silný. Jeho hlas a osobnost byly roky neodmyslitelnou součástí víkendového ranního vysílání na stanici Dvojka. Posluchači si ho oblíbili pro jeho přístupnost a schopnost složitě témata vysvětlit jednoduše. Po jeho úmrtí v roce 2026 se často odkazovalo na staré záznamy a speciální díly věnované jeho jubileím.
