Zemřel Václav Větvička, legenda české botaniky a ředitel zahrady Na Slupi

Zemřel Václav Větvička, legenda české botaniky a ředitel zahrady Na Slupi

V noci na čtvrtek 30. července 2026 zmlkla jeden z nejznámějších hlasů české přírody. Ve věku 88 let zemřel Václav Větvička, botanik, dendrolog a publicista. Odejít do ticha mu bylo dopřáno v klidném prostředí Hamzovy léčebny v Luži-Košumberku na Chrudimsku. Pro mnoho Čechů nebyl jen vědcem v bílém plášti, ale průvodcem světem stromů a rostlin, jehož jméno znělo z rozhlasových přijímačů po desítky let.

Zpráva o jeho úmrtí se rozletěla médii jako blesk z čistého nebe, i když zdravotní stav známé osobnosti byl dlouhodobě sledován. Potvrdil ji mimo jiné ředitel léčebny Václav Volejník pro regionální deník, zatímco rodinu informoval jeho syn Ivan. Byla to smutná tečka za životem muže, který dokázal učinit botaniku přístupnou každému, kdo měl uši k sluchu a oči k vidění.

Od Průhonic přes Slup až ke Štířínu

Narodil se 13. ledna 1938 v Praze a svůj profesní život zasvětil studiu vegetace. Po absolutoriu geobotaniky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy nastoupil do Botanického ústavu ČSAV v Průhonicích. Tam brousil své odborné hroty, které později zužitkoval v praxi. Jeho kariéra nabrala obrátky v devadesátých letech, kdy převzal otěže nad Botanickou zahradou UK Na Slupi.

Fungoval tam jako ředitel v letech 1992 až 2007. A co dělal? Nejen seděl za stolem. Stál za vznikem populární akce „Den stromů“ a prosadil výstavbu nových skleníků, které dnes lákají tisíce návštěvníků. Později, mezi roky 2007 a 2020, vedl zámecký park ve Štíříně. Ale jeho srdce patřilo i místu posledního odpočinku – s Hamzovou léčebnou a jejím arboretem byl spjat téměř třicet let jako patron.

Hlas, který znali miliony posluchačů

Kdo by nepoznal ten klidný, vyvážený hlas? Větvička byl legendárním popularizátorem vědy. Psal knihy (více než 30 titulů), vystupoval v televizi a především provázel rána posluchačů Českého rozhlasu Dvojka. Jeho příspěvky v pořadu Tobogan byly pro mnohé součástí nedělního rituálu. Ukazoval, že rostliny nejsou nudné objekty, ale živí tvorové s příběhem.

„Byl to náš milý kolega,“ uvedli redaktoři Dvojky při připomínce jeho osmdesátin. Ta empatie k přírodě byla nakažlivá. Když mluvil o dubu nebo orchideji, cítil jste tu vášeň. Byl to typ intelektuála, který neumí být snobský. Prostě vám vysvětlil, proč je list zelený, a udělal to tak, abyste tomu rozuměli i bez maturitní zkoušky z biologie.

Ocenění od prezidenta Zemana

Ocenění od prezidenta Zemana

Jeho práce nezůstala bez povšimnutí ani na té nejvyšší státní úrovni. Dne 28. října 2018 převzal ve Vladislavském sále Pražského hradu Medaili Za zásluhy I. stupně. Udělil mu ji prezident Miloš Zeman. Bylo to uznání celoživotního díla, které propojilo akademickou sféru s běžným občanským životem.

Tento krok ukázal, jak důležitá je pro společnost ochrana a poznání přírodního dědictví. Větvička nebyl jen administrátor zahrad, byl ambasadorem zeleně. A ocenění přišlo v době, kdy environmentální témata získávala na síle, což jen podtrhlo relevanci jeho poselství.

Rozloučení za zvuků Smetany

Rozloučení za zvuků Smetany

Rodina se s ním rozloučila v intimním kruhu. Ceremoniál proběhl v osmibokém Duchovně-relaxačním centru v areálu léčebny. Místo tradičních smutečních písní zazněla hudba Bedřicha Smetany. Symbolické spojení velikána české kultury a velikána české botaniky. Působivý závěr života, který byl celý protkaný krásou.

  • Narození: 13. ledna 1938, Praha
  • Úmrtí: Noc ze 29. na 30. července 2026, Luže-Košumberk
  • Věk: 88 let
  • Klíčová funkce: Ředitel Botanické zahrady UK Na Slupi (1992–2007)
  • Dílo: Více než 30 knih o rostlinách a přírodě

Frequently Asked Questions

Kde přesně Václav Větvička zemřel?

Václav Větvička zemřel v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku na Chrudimsku. Tento institut si vybral nejen pro svou léčebnou funkci, ale také proto, že byl dlouholetým patronem zdejšího parku a arboreta, kde strávil významnou část svého života.

Jaké jsou hlavní body jeho profesní kariéry?

Po studiích na Přírodovědecké fakultě UK pracoval v Botanickém ústavu ČSAV v Průhonicích. Klíčovým obdobím byla léta 1992–2007, kdy řídil Botanickou zahradu UK Na Slupi, kde modernizoval expozice. Následně vedl zámecký park ve Štíříně a psal desítky popularizačních knih.

Proč byl spojen s Českým rozhlasem?

Jeho hlas byl nerozlučně spjat s víkendovým ranním vysíláním stanice Dvojka, zejména s oblíbeným pořadem Tobogan. Generace posluchačů ho vnímaly jako průvodce přírodou, který dokázal složitá botanická fakta předat s lehkostí a humorem.

Jaké státní ocenění obdržel?

Dne 28. října 2018 mu prezident Miloš Zeman udělil Medaili Za zásluhy I. stupně. Toto vysoké státní vyznamenání ocenilo jeho celoživotní práci na poli vědy, vzdělávání a popularizace přírodních věd v České republice.

Napsat komentář Zrušit odpověď