V pondělí 6. října 2025 zemřela Dana Drábová, předsedkyně Státní úřad pro jadernou bezpečnost ve věku 64 let po krátké, ale těžké nemoci.
Úmrtí oznámil samotný úřad ve svém oficiálním prohlášení, které bylo zveřejněno na jeho webu a zároveň sdíleno na účet Praha.
Podle rodiny se poslední dny odehrály v soukromí, v kruhu blízkých.
Život a kariéra Dany Drábové
Dana Drábová se narodila 3. června 1961 v Praze. Po studiu jaderné fyziky na VŠB – Technické univerzitě v Brně získala inženýrský titul a několik let pracovala na výzkumných projektech zaměřených na radiační ochranu.
Její přechod do státní správy nastal v roce 1999, kdy ji tehdejší premiér Miloš Zeman jmenoval předsedkyní nově vzniklého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Od té doby vedla úřad neúnavně, a to i během několika vládních změn.
Funkce v Státním úřadu pro jadernou bezpečnost
Úřad zodpovídá za povolování a dohled nad jadernými elektrárnami v Dukovanech a Temelíně, ale také za bezpečné zacházení s radioaktivními materiály u přibližně 8 000 dalších držitelů povolení, od nemocnic po výzkumné ústavy.
Pod Drábovou se úřad podílel na vypracování nových bezpečnostních standardů po incidentu v jaderné elektrárně Fukushima v roce 2011 a na implementaci evropských směrnic o radiační ochraně.
V roce 2023 úřad poprvé od svého založení vyhlásil tzv. „červený alarm“ kvůli zvýšeným únikům radioaktivního materiálu v jedné z menších jaderných zařízení, což vedlo k okamžitému uzavření a přezkoumání provozních postupů.
Politické a veřejné reakce
Premiérka Petra Fialová vyjádřila „hlubokou lítost a poděkování za celoživotní službu“, přičemž zdůraznila, že „stabilita a odborná kompetence, kterou Dana přinesla, byla klíčová pro bezpečnost našich občanů“.
V televizi ČT komentoval událost redaktor Daniel Stach, který poznamenal: „To je na takto vysokou úřednickou pozici nesmírně dlouho a je to výjimečná situace.“
Naopak aktivista a bývalý předseda Hnutí DUHA Jan Beránek kritizoval dlouhodobé působení Drábové, a to už v roce 2021 v sérii textů nazvaných „Dani Drábová a jaderná oáza“, kde tvrdil, že „člen s takovou mocí by měl podléhat pravidelnému přezkoumání“.
Dědictví a budoucnost regulace jaderné bezpečnosti
Drábová byla nejen technickým odborníkem, ale i veřejně známou tváří, která během rusko‑ukrajinské krize v létě 2022 upozorňovala na „normální radiační situaci na Ukrajině“, čímž zklidňovala obavy českých občanů. Její poslední tweet, který se objevil těsně před smrtí, byl opakování této věty jako osobního epitafu.
Po její odchodu zůstává otázka, kdo nahradí tak dlouholetého šéfa. Podle úřednických zdrojů by měl úřad do konce listopadu předložit jmenování nového předsedy, pravděpodobně někdo z řad seniorních inspektorů s desetiletou praxí v jaderné ochraně.
Co bude dál s úřadem?
V krátkodobém horizontu se očekává pokračování probíhajících projektů – například revize bezpečnostních plánů pro „smějnou“ Famanovou jadernou jednotku a dokončení digitální platformy pro sledování radiace. Dlouhodobě však bude na novém šéfovi, jak udrží rovnováhu mezi energetickou bezpečností a veřejným tlakem na postoj k obnovitelným zdrojům.
Často kladené otázky
Jaké bylo hlavní poslání Státního úřadu pro jadernou bezpečnost?
Úřad dohledával bezpečný provoz jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně, povoloval činnost dalších zařízení a kontroloval dodržování radiačních norem u tisíců průmyslových i zdravotnických subjektů.
Kdo jmenoval Danu Drábovou předsedkyní úřadu?
Předsedkyní ji jmenoval v říjnu 1999 tehdejší premiér Miloš Zeman, a její mandát byl následně prodlužován i pod dalšími vládami, naposledy pod premiérkou Petra Fialová.
Jaký dopad měla Drábová na český energetický mix?
Přispěla k tomu, že jaderná energie zůstává stabilní součástí mixu, přičemž pod její vedením úřad zavedl přísnější kontrolní mechanismy, což pomohlo zachovat veřejnou důvěru v jaderné elektrárny.
Co říkají odborníci o budoucnosti SÚJB po Drábové?
Analytici upozorňují, že přechodná fáze vyžaduje silného nástupce, který bude schopen spojit technické znalosti s veřejnou komunikací, aby nedošlo k poklesu bezpečnostních standardů.
Jaké byly reakce veřejnosti na Drábovou v souvislosti s ukrajinskou krizí?
Na sociálních sítích si získala pověst „klidného hlasu“, když během konfliktu varovala před nepodloženými obavami a opakovaně zdůrazňovala, že radiační situace na Ukrajině zůstává v normálních mezích.
