Polsko spustilo konzultace v NATO. Noční drony z Běloruska, uzemněná letiště, pohotovost spojenců
Varšava sáhla k jednomu z nejcitlivějších nástrojů Severoatlantické aliance. Po sérii nočních průniků ruských bezpilotních prostředků do polského vzdušného prostoru aktivovala NATO článek 4. Premiér Donald Tusk v Sejmu řekl, že Polsko je „nejblíže ozbrojenému konfliktu od druhé světové války“, zároveň však uklidnil veřejnost, že země není ve válce a bezpečnostní složky situaci zvládají.
Podle polské vlády bylo během noci zaznamenáno 19 narušení, přičemž polská protivzdušná obrana sestřelila zhruba čtyři drony. Poslední kus šel k zemi krátce před sedmou ráno, ve 6:45. U tří zásahů je potvrzení, čtvrtý je „vysoce pravděpodobný“. Většina strojů přiletěla z území Běloruska, odkud Rusko dlouhodobě testuje odolnost hranic východního křídla NATO.
Rozhodnutí o aktivaci článku 4 učinil Tusk společně s prezidentem Karolem Nawrockým po nočních konzultacích. Premiér svolal na 8:00 mimořádné jednání vlády, byl v trvalém kontaktu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a s klíčovými spojenci. Do vzduchu vzlétla spojenecká letadla, aby podpořila ochranu polského nebe. V Polsku byl zároveň dočasně zastaven civilní provoz na čtyřech letištích kvůli neplánovaným vojenským aktivitám. Opatření zachytily i americké úřady v leteckých záznamech.
Ministr obrany Władysław Kosiniak‑Kamysz přerušil program v Londýně a vrátil se do Varšavy. Prezident vyzval k jednání bezpečnostní rady státu za účasti premiéra. Vláda mluví o „vzorové spolupráci“ institucí, jednotné komunikaci a rychlé reakci na dezinformace. Tusk zároveň upozornil, že ruská hrozba přesahuje Ukrajinu: „Nejde jen o Kyjev, jde o celý svět,“ řekl v Sejmu.
Co přesně spouští článek 4 a co může následovat
Článek 4 umožňuje kterémukoli členu NATO požádat o společné konzultace, pokud se cítí bezprostředně ohrožen na územní celistvosti, politické nezávislosti nebo bezpečnosti. Neznamená automatické zapojení aliance do bojů. Je to ale jasný signál, že situace přesáhla běžné incidenty a vyžaduje koordinovanou odpověď všech spojenců.
V praxi konzultace často vedou k posílení předsunuté přítomnosti, k hustší ostraze vzdušného prostoru, většímu sdílení zpravodajství a k nasazení specializovaných schopností – od radarů a AWACS přes protivzdušnou obranu až po kybernetickou podporu. NATO má pro východní křídlo připravené scénáře, které umí škálovat podle intenzity hrozby.
Článek 4 už aliance v minulosti použila několikrát. Opakovaně ho vyvolalo Turecko kvůli situaci na hranici se Sýrií (například v letech 2012 a 2020). Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 požádaly o konzultace země východního křídla, aby posílily odstrašení a obranu. Tusk nyní označil noční narušení vzdušného prostoru za první případ tohoto typu na území členského státu NATO s přímým zapojením ruských vojenských prostředků – z pohledu Varšavy jde tedy o kvalitativně novou situaci.
Proč jsou drony tak citlivé? Bezpilotní prostředky létají nízko, mohou manévrovat a obtížněji se zachycují radary. Pokud jsou vypouštěny z blízkosti hranice, zkracuje se čas na reakci. Riziko je dvojí: reálné škody na infrastruktuře a lidí na zemi, ale i nechtěná eskalace, když protivzdušná obrana musí jednat v minutách. To je přesně důvod, proč se do vzduchu dostaly i spojenecké stroje a proč Varšava zpevňuje vrstvenou obranu.
Polsko do ní investuje roky. Programy Wisła a Narew, baterie Patriot, systémy CAMM a Pilica+ – to vše má vytvořit sítovou obranu, která pokryje klíčové oblasti a propojí se s aliančním systémem NATINAMDS. Na zemi to znamená více senzorů, lepší přehled, rychlejší velení a častější hotovosti stíhaček. Noční akce tomu odpovídala: armáda hlásila rychlé reakční časy a koordinaci se spojenci.
Dopady pocítili i civilisté. Čtyři polská letiště dočasně uzemnila linky, přesměrovaly se spoje a cestující čekaly zpoždění. Úřady mluvily o „neplánované vojenské aktivitě“ kvůli bezpečnosti státu. Takové uzávěry nebývají dlouhé, ale logisticky bolí – zvlášť u ranních rotací. Pro dopravce je to signál, že režim „air policing“ se může rychle přepnout do ostrého režimu.
Krizový řízení běželo celý den ve více proudech: vláda projednala posílení protivzdušné obrany, aktualizovala pravidla nasazení a připravila varianty pro různé scénáře. Součástí je i koordinace s místní samosprávou a s kritickou infrastrukturou, aby se minimalizovaly výpadky, kdyby se incidenty opakovaly. Prioritou zůstává rychlé ověřování stop po sestřelech a sběr důkazů, které poslouží jak vyšetřovatelům, tak spojencům.
Politicky jde o silné varování Moskvě i Minsku. Varšava dává najevo, že narušení vzdušného prostoru bere jako ohrožení celé aliance a že odpověď bude společná. Zároveň zdůrazňuje klid a jednotu. Tusk ocenil „exemplární spolupráci“ státních složek a apeloval na veřejnost, aby nesdílela neověřené záběry a informace. V takových chvílích se dezinformace šíří rychleji než fakta a mohou zkomplikovat rozhodování i bezpečnostní operace.
Co bude dál? V nejbližších hodinách a dnech lze čekat konzultace na úrovni Severoatlantické rady a technických týmů. V praxi to obvykle znamená víc senzorů na hranici, hustší bojové hotovosti ve vzduchu a posílenou ochranu kritické infrastruktury. Pokud by se průniky opakovaly, mohou spojenci vyslat další kapacity protivzdušné obrany, průzkumné letouny nebo navýšit rotace stíhaček v Polsku a nad Baltem.
Z toho všeho přesto neplyne, že NATO míří do přímého střetu s Ruskem. Článek 4 je o prevenci, koordinaci a jasném odstrašení. Varšava dala najevo, že nechce paniku a že situaci drží pod kontrolou. V kombinaci s rychlou reakcí spojenců je to signál, že vzdušný prostor východního křídla má jasná pravidla – a že jejich porušení nezůstane bez odpovědi.
