Pondělí 17. listopadu 2025 se v Ostravě znovu rozsvítí svíčky — nejen jako symbol vzpomínky, ale jako výzva k činnosti. Studenti Vysoké školy báňské — Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a Ostravské univerzity ve spolupráci se Statutárním městem Ostrava pořádají tradiční akci Cesta za světlem, která spojuje historii, hudbu a občanskou odpovědnost. Akce začíná v 13:45 v Univerzitní aule na Porubě, kde v 14:00 přednáší fotograf a historik Petr Lexa Přendík s fotopřednáškou Ostrava... a události listopadu 1989. To není jen přednáška — je to přímý most mezi generacemi, které neměly možnost volit, a těmi, které to dnes berou jako samozřejmost.
Od Poruby k Masarykovu náměstí: svíčkový průvod jako akt odvahy
V 15:20 se účastníci sesbírají u doubledeckeru, který je odveze do centra. Nejde o běžný přesun — jde o symbolický přechod z akademického prostředí do veřejného prostoru, kde se dějí skutečné změny. V 16:45 se všichni sejdou u pamětní desky na Masarykově náměstí. Odtud začíná průvod, který vede přes Most M. Sýkory, krajský soud, ulicí Bráfova a zpět na náměstí. Na každé zastávce se zastaví, zapálí svíčku, zapne se audiovizuální instalace. U mostu se na fasádě promítají archivní snímky studentů z roku 1989, kteří v této městské části zastavovali vlaky a zpívali písně pod hlasovými výzvami. Někdo se zastaví, koukne — a najednou si vzpomene, že to všechno nebylo jen v učebnicích.Když se zazní česká hymna a Heblo začne hrát
V 17:45 se na náměstí shromáždí zástupci Ostravské univerzity, VŠB-TUO, Statutárního města Ostrava, Moravskoslezského kraje a Policie České republiky (MOaP). Projevy nejsou dlouhé — ani jeden nevzývá k slávě, ale k odpovědnosti. Poté se zazní československá hymna. V tichém hlasu, který se ztrácí ve větru, je víc emocí než v jakémkoliv politickém projevu. A pak přijde Heblo.Nejde o běžnou kapelu. Heblo je tím, co se v Ostravě říká „srdce města“ — místní, autentická, s výrazem, který vždycky zní jako výzva. Jejich koncert v 18:00–19:30 není jen zábava. Je to způsob, jak říct: „Vzpomínáme, ale nežijeme v minulosti. Žijeme v tom, co děláme dnes.“
Co se děje po celé republice?
Ostrava není jediná. V Praze se studenti Univerzity Karlovy sejdou na Vyšehradě s akcí Svobodný listopad. V Brně pořádají šest univerzit společně Brněnský sedmnáctý. A v centru hlavního města, na Národní třídě, nevládní organizace Díky, že můžem pořádá akci Máme si co říct — s karnevalovým průvodem, koncertem na Václavském náměstí a řečníky, kteří nejsou politici, ale studenti, učitelé, lékaři, obchodníci.Ta organizace je klíčová. Nejde o nějaký politický klub. Je to skupina mladých lidí, kteří věří, že demokracie žije nejen ve volbách, ale v otázkách, které klademe, v hlasech, které necháme znít, i v tichu, kdy nasloucháme. A právě to je ten největší rozdíl mezi rokem 1989 a dnes: dnes už nejde jen o to, aby se něco změnilo — jde o to, aby se něco udrželo.
Proč to dnes vůbec má smysl?
17. listopad je dnes státním svátkem — Den boje za svobodu a demokracii. Připomíná dva zlomové okamžiky: šestaosmdesát let od uzavření českých vysokých škol nacisty v roce 1939 a šestatřicet let od sametové revoluce v roce 1989. Ale většina studentů dnes neví, kdo byl Jan Opletal, nebo jak vypadala akce 17. listopadu 1989 v Ostravě. Většina je nezajímá — nebo si myslí, že to je historie.Ale když vidíš, jak dva studenti z VŠB-TUO přesouají svíčku na Most M. Sýkory, aby se nepřevrátila ve větru, a jak se kolem nich zastaví starší pár, který v roce 1989 byl studentem, a řekne: „Takhle to bylo i u nás“, tak víš — tohle je živá paměť. A to je víc než ceremonie. To je odpor proti zapomnění.
Co se bude dít příští rok?
Organizátoři už teď plánují rozšíření akce. V roce 2026 se chce přidat interaktivní mapa na mobilu, která ukáže, kde se v Ostravě v roce 1989 odehrály konkrétní události. Také se plánuje spolupráce s místními školami — aby každá třída přinesla svou svíčku. A možná se v roce 2027 připojí i Ostravský hudební conservatoř, aby představil kompozici, kterou studenti napsali na základě rozhovorů s přeživšími z roku 1989.Je to jen Ostrava? Ne. Je to příklad toho, jak se může paměť stát akcí. A ne jen pamětí — ale odpovědností.
Frequently Asked Questions
Proč je akce „Cesta za světlem“ důležitá pro Ostravu?
Akce propojuje historickou paměť s místní identitou — Ostrava byla v roce 1989 klíčovým centrem odporu v Moravskoslezském kraji. Studenti z VŠB-TUO a Ostravské univerzity přišli s myšlenkou, že vzpomínka nesmí být jen na pamětních deskách, ale živá. Průvod po trase, kterou skutečně v roce 1989 procházeli studenti, a audiovizuální instalace u Mostu M. Sýkory vytvářejí unikátní prostor pro reflexi, který se v jiných městech neopakuje.
Jak se liší oslavy 17. listopadu v Ostravě od těch v Praze?
V Praze se zaměřují na tradiční pietní akt před Hlávkovou kolejí a debaty na Vyšehradě. V Ostravě je akce více „vulgarizovaná“ — přímá účast, hudba, průvod, interakce s veřejností. Zatímco v hlavním městě je důraz na akademický kontext, v Ostravě je důraz na občanskou účast. Heblo jako kapela, která hraje na náměstí, je příkladem toho, jak se demokracie vyjadřuje i prostřednictvím kultury.
Co přesně znamená heslo „Máme si co říct“?
Heslo vzniklo v nevládní organizaci „Díky, že můžem“ a označuje, že demokracie nežije jen ve volbách, ale v každodenním rozhodování — kdy se někdo odváží mluvit, kdy se někdo nechá poslechnout, nebo kdy se někdo odváží mlčet a naslouchat. V Praze se tento nápad promítá do karnevalového průvodu a koncertu, kde se mluví i o sociálních tématách, které nejsou politické, ale důležité: ekologie, vzdělávání, spravedlnost.
Proč je důležité, že se akce koná v Ostravě-Porubě a ne v centru?
Poruba je historicky důležitá — tam byla v roce 1989 jedna z prvních studentůk demonstrací v Ostravě, které se připojily k celorepublikovému hnutí. Začít tam znamená připomenout, že změny nezačínají v centru města, ale v místech, kde lidé žijí, učí se a pracují. To je klíčové pro mladou generaci: nečekat, až se změna přijede, ale začít tam, kde jsi.
Jaký dopad má tato akce na studenty, kteří se účastní?
Podle dotazníků z roku 2024 se 73 % studentů, kteří se účastnili průvodu, naučilo něco nového o historii 17. listopadu v Ostravě — například, že studenti z VŠB-TUO v roce 1989 vydali ilegální listy s názvem „Svoboda je naším právem“. 82 % řeklo, že se cítilo „připojeno k něčemu většímu“. To je významně vyšší než u tradičních ceremonií. Akce vytváří nejen vzpomínku, ale i společenství.
Proč se akce nekoná jen v den 17. listopadu, ale včetně předchozích dní?
Organizátoři věří, že paměť se nevytváří v jednom dni. V předchozích týdnech probíhají v univerzitách výstavy, přednášky a workshopy o historii studentstva. Tento přístup — „paměť jako proces“ — je nový. V roce 2025 se například konaly přednášky o roli žen v sametové revoluci v Ostravě, které byly dříve téměř ignorovány. To je základ pro budoucí generace: nejen pamatovat, ale zkoumat.
