Polsko právě překročilo hranici, která byla ještě před několika desetiletími naprosto nepředstavitelná. Podle zpráv Českého rozhlasu a agentury AP se tato země stala 20. největší ekonomikou světa s nominálním hrubým domácím produktem (HDP), který v září přesáhl hranici 1 bilionu amerických dolarů. Pro Donald Tusk, premiér Polska, jde o vstup do exkluzivního „klubu miliardářů“, kde se dnes nachází pouhých 20 států z celkových 195 krajin světa. Je to v podstatě ekonomický zázrak, když si uvědomíme, kde Polsko bylo v 80. letech.
Tenhé byla země v sevření komunismu, základní potraviny jako cukr nebo mouka byly na příděly a průměrný Polák vydělával zhruba desetinu toho, co jeho soused v NSR. Dnes se situace změnila natolik, že Varšava sycitím ambice, které sahají daleko za hranice Evropy.
Ambice v G20 a geopolitický hrač
S novým ekonomickým statusem přišla i touha po politickém vlivu. Polsko oficiálně usiluje o stálé členství v Skupině dvaceti (G20), což je forum nejmocnějších ekonomik planety. Argumenty jsou jasné: jsou v top 20 a v posledních třiceti letech patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám v Evropě i globally.
Tady ale přichází ten háček. Ačkoliv americký prezident Donald Trump slíbil, že Polsko bude na nadcházejícím summitu G20 přítomno, zatím jde pouze o roli pozorovatele. Expertů je názor, že cesta k plnému členství bude velmi trnitá. Proč? Protože o G20 nerozhoduje jen samotná čísla HDP, ale i tzv. systémová důležitost pro globální ekonomiku. Navíc od prvního ministerského setkání v roce 1999 nebyla žádná země posunuta z pozice hosta na plnoprávního člena. K takovému kroku by byl potřeba shoda všech stávajících členů, což v dnešní diplomatické atmosféře vypadá spíše jako utopie než reálný plán.
Kde se bere ten růst? EU a betonové dálnice
Kde vzít peníze na takový skok? Polsko velmi efektivně čerpalo fondy z Evropské unie. Od roku 2003 investovala země do dálnic a rychlopravidel dopravy zhruba 1,18 bilionu korun, přičemž polovinu těchto částek zaplatila právě EU. A nezamýšlejí zastavit. Do roku 2030 plánují investovat dalších 1,58 bilionu korun, aby propojili všechny regiony moderní sítí.
Zajímavým bodem je projekt CPK (Central Airport Development Project). V roce 2026 mají vyhlásit tendry v hodnotě 40 miliard zlotých (cca 230 miliard korun). V plánu je například vysokorychlostní trať mezi Varšavou a Łódzí i tunel pod centrálním letištěm. To jsou projekty, které nejen budují infrastrukturu, ale generují obrovské zakázky.
Magnet pro giganty a bateriová velmoc
Zatímco my v Česku často řešíme, jak přilákat investice, Polsko se stalo skutečným magnetem. Giganti jako Meta Platforms (vlastník Facebooku) nebo Netflix si vybrali právě Polsko pro své centrály v střední a východní Evropě. Ale není to jen o kancelářích a IT.
Polsko se vypracovalo na druhého největšího producenta baterií do elektromobilů na světě, jen za Čínou. To je obrovská konkurenční výhoda v době přechodu na elektromobilitu. Podle dat OECD je Polsko pro investory v posledních letech atraktivnější než Česká republika. Proč? Tajemství tkví v kombinaci vzdělání a ceny. Mladí Poláci jsou často lépe vzdělaní než jejich něčtí kolegové, ale vydělávají zhruba polovinu jejich mezdí. Pro nadnárodní firmy je to dream-team: vysoce kvalifikovaná pracovní síla za relativně nízké náklady.
Od autobusů po armádu: Polský pragmatismus
Když mluvíme o inovacích, Solaris Bus & Coach je skvělý příklad. Firma, kterou v roce 1996 v Poznaně založil Krzysztof Olszewski, dnes drží zhruba 15 % evropského trhu s elektrickými autobusy. To ukazuje, že Polsko už není jen montovnią, ale začíná vytvářet vlastní silné značky.
Zároveň se Polsko nebojí sázet i do oblastí, které jsou v současné době kritické. Výdaje na obranu jsou rekordní – 200,1 miliardy zlotých, což představuje 4,81 % HDP. Je to nejvyšší podíl v rámci celého NATO. Polsko v podstatě buduje jednu z nejsilnějších armád v Evropě v reakci na geopolitické napětí na východě.
Pro české firmy to není jen konkurence, ale i šance. Investice do offshore větrných parků a technologické projekty v regionu otevírají dveře pro české firmy specializující se na ocelové konstrukce a stavebnictví. Polsko prostě hraje agresivně a systematicky, a výsledky jsou vidět.
Častěji kladené otázky
Jaké jsou hlavní důvody pro ekonomický vzestup Polska?
Kombinace masivního čerpání fondů z EU do infrastruktury, otevřenost nadnárodním korporacím (jako Meta či Netflix) a vysoká kvalifikace mladé pracovní síly při nižších mzdových nárocích oproti západní Evropě. Klíčovým faktorem je také rozvoj výroby baterií do elektromobilů, kde Polsko obsadilo druhé místo na světě.
Stane se Polsko skutečným členem G20?
Šance jsou momentálně velmi malé. Ačkoliv HDP Polska nyní splňuje kvantativní podmínky, členství v G20 vyžaduje uznání systémové důležitosti pro globální ekonomiku a především shodu všech stávajících členů. V současné době má Polsko slíbeno pouze status pozorovatele na nadcházejícím summitu.
Kolik Polsko investuje do své obrannosti?
Polsko věnuje na obranu rekordních 200,1 miliardy zlotých, což tvoří 4,81 % jeho HDP. Tento podíl je v současnosti nejvyšší z celé aliance NATO, což odráží snahu země o dramatickou modernizaci armády a posílení ochrany hranic.
Jaký vliv má polský růst na české firmy?
Zatímco v oblasti přilákání investací (OECD) Polsko v některých ohledech předstihuje Česko, pro české stavební a ocelářské firmy zde vznikají nové příležitosti. Özellikle v projektech modernizace dopravy, výstavby letište CPK nebo při budování offshore větrných elektráren.
