Česká scena ztratila jednu ze svých nejvýraznějších tváří. Zemřel Jan Hraběta, herec, který se po celých pět desetiletí stal nedílnou součástí Divadla Járy Cimrmana. Jeho odchod v roce 2026 znamená konec éry pro soubor, který definoval humor generací. Hraběta nebyl jen hercem; byl živou historií tohoto unikátního ansámblu.
Zpráva o jeho úmrtí přichází těsně po oslavách padesátého výročí divadelního souboru. Pro mnoho diváků je Hraběta nesmazatelně spojen s postavami jako děd Vševěd nebo rytíř Smil Flek z Nohavic. Ale cesta k slávě nebyla přímočará. Začínala u elektromechanického řemesla a končila na prknech, která znamenají svět.
Překvapivý začátek: Od Havla ke Svěrákovi
Historie je plná překvapivých náhod. Právě jedna z nich změnila život Jana Hraběty natrvalo. Jak sám vzpomněl v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál, klíčovým momentem nebylo herecké audice, ale setkání s textem dramatika Václava Havla.
Hraběta pracoval na hře od svého budoucího prezidenta. Jen dva dny po této spolupráci za ním zaklepal spoluzakladatel souboru Zdeněk Svěrák. „Zda bych s nimi nechtěl hrát divadlo?“ zněla jednoduchá otázka, která otevřela dveře do světa Járy Cimrmana. Je fascinující, jak tenký led odděloval Hrabětu od kariéry, která ho provázela až do konce života.
Cesta přes Xaverov a Zábradlí
Před rokem 1978, kdy nastoupil do Divadla Járy Cimrmana, měl Hraběta za sebou bouřlivé období. Narodil se v lednu 1940 ve Zlíně, městě Tomáše Bati, kde strávil první roky dětství. Po vyučení elektromechanikem se pokusil studovat na pražské výtvarné škole Hollarka, ale studium nedokončil.
Důvodem byla práce. Nastoupil jako osvětlovač do Divadla Na zábradlí. Normalizační čistky po roce 1968 však změnily atmosféru i zde. Ačkoli se jej nepostihly přímo, kontext byl tak nepřátelský, že našel útočiště na zcela odlišném místě – jako řidič autobusu na pražském Xaverově. Z řidiče busů se stal jeden z nejúspěšných komiků země.
Třetí pilíř legendárního souboru
V Divadle Járy Cimrmana začínal Hraběta znovu od základů. V roce 1978 přijel jako technik, osvětlovač. Již následující rok, 1979, debutoval jako herec. Jeho první rolí byla inscenace „Dlouhý, Široký a Krátkozraký“, ve které působil dodnes, ačkoliv si během let vyměnil postavy.
Postupem času se stal třetím nejstarším členem souboru, hned po Zdeňku Svěrákovi a Miloně Čepelkovi. Tato trojice držela divadlo pohromadě. Hraběta byl známý svou schopností vtělit se do postav, které byly často groteskní, ale vždy lidské. Děd Vševěd v „Raku“ nebo praotec Čech v „Praotci Čechovi“ jsou důkazem jeho rozsahu.
Tréma i po padesáti letech
Napřestože strávil celý profesní život na jevišti, nikdy neztratil respekt před publikem. Ve svém prohlášení pro server iRozhlas řekl: „Všechny role hraju rád. I po letech mám ale trému.“ Toto přiznání ukazuje na skromnost umělce, který věděl, že každé představení je nové vyjednávání s tichem v sále.
Jeho smrt v roce 2026 přináší smutek nejen mezi fanoušky, ale i mezi kolegy. Byl to člověk, který přežil normalizaci, transformaci společnosti a stále zůstával věrný stylu, který založil s Václavem Marhourem. Divadlo Járy Cimrmana nyní stojí před výzvou, jak pokračovat bez jednoho ze svých zakládajících otců.
Často kladené otázky
Jak se Jan Hraběta dostal do Divadla Járy Cimrmana?
Cesta byla neobvyklá. Hraběta původně pracoval na textu Václava Havla. O dva dny později mu Zdeněk Svěrák osobně nabídl účinkování v nově vznikajícím souboru. Přijal nabídku a v roce 1978 nastoupil jako osvětlovač, aby již v roce 1979 debutoval jako herec.
Které role jsou nejvíce spojovány s Janem Hrabětou?
Mezi jeho nejslavnější postavy patří děd Vševěd z hry „Rak“, rytíř Smil Flek z Nohavic nebo praotec Čech. Dlouhodobě působil také v inscenaci „Dlouhý, Široký a Krátkozraký“, kde měnil role podle potřeby repertoáru.
Co dělal Jan Hraběta před tím, než se stal hercem?
Byl vyučeným elektromechanikem. Pokoušel se studovat na výtvarné škole Hollarka, ale práci tam nahradil angažmá osvětlovače v Divadle Na zábradlí. Později, kvůli politické situaci v době normalizace, pracoval jako řidič autobusu na pražském Xaverově.
Jaké bylo postavení Jana Hraběty v souboru?
Hraběta byl považován za třetího nejstaršího člena Divadla Járy Cimrmana, hned po spoluzakladatelích Zdeňku Svěrákovi a Miloně Čepelkovi. Byl symbolem kontinuity a stability souboru po dobu téměř pěti desetiletí jeho existence.
