Vlna veder není jen nepříjemná meteorologická událost, která nutí lidi schovávat se do stínu. Pro českou ekonomiku představuje nákladovou bombu, jejíž dopad může být v řádu desítek miliard korun. Podle nových analýz může dvoutýdenní epizoda extrémních teplot stát stát až 20 miliard korun, přičemž střední odhad činí 12 miliard. Zní to jako abstraktní číslo? Představte si, že by vám někdo za dva týdny vzal část výplaty a zapálil ji na rohu ulice. Přesně takhle fungují tropické noci, když se promítnou do produktivity práce.
Klíčovým hlasem v této debatě je Lukáš Kovanda, hlavní ekonom banky Trinity Bank. Jeho scénáře pro letní sezónu 2026 jsou znepokojivé, ale podložená daty. V rozhovoru pro CNN Prima News upřesnil, že pokud horko pouze obtěžuje a nenarušuje zásadně provoz firem, počítejme se škodami kolem sedmi miliard korun. Ale realita bývá krutější. Když teploty opakovaně atakují čtyřicítku, nemocnost roste, práce se přerušuje a zemědělství trpí – tam se účet vyšplhá nad dvacet miliard.
Jak vedro „krade“ výkon ekonomiky
Proč jsou ta čísla tak vysoká? Nejde jen o to, že by dělník na stavbě musel častěji pít vodu. Ekonomický model ukazuje, že při mimořádném horku klesá celkový výkon ekonomiky během daných dvou týdnů zhruba o tři až tři a půl procenta. To znamená ztrátu přibližně 10 až 12 miliard korun. Je to skrytá daň, kterou platíme všichni – prostřednictvím nižší produktivity, vyšších účtů za elektřinu kvůli klimatizacím a zdravotních komplikací.
Výzkum společnosti Allianz Trade tento mechanismus kvantifikuje ještě přesněji. Každý další stupeň nad třicítkou snižuje produktivitu práce zhruba o tři procenta. Zároveň rostou náklady na energie kvůli chlazení o 1,2 procenta. A co je šokující? Tento pokles neznamenají jen manuální pracovníci. Akademická literatura uvádí, že i u kancelářských profesí klesá efektivita o 15 až 25 procent, jakmile rtuť teploměru překoná hranici 32 stupňů Celsia. Koncentrace klesá, chybovost roste.
Dlouhodobé riziko: Od úrody po úmrtnost
Krátkodobé šoky jsou jen vrcholem ledovce. Dlouhodobá klimatická změna mění strukturu naší ekonomiky. Studie publikované časopisem Nature a citované ministerstvem práce naznačují, že ekonomické ztráty způsobené klimatem v České republice vzrostou ze současných cca 0,1 % HDP na zhruba 1 % HDP do roku 2050. Významná část těchto ztrát bude souviset právě s pracovní silou a zdravotními důsledky.
Zdravotní dopady jsou tragicky konkrétní. Dokument Evropské komise ukazuje, že úmrtnost v důsledku horka v ČR vzrostla z průměrných 16 úmrtí na 100 000 obyvatel (období 2003–2012) na 28 úmrtí ve stejném poměru (období 2013–2022). Za dekádu jde o nárůst o dvanáct úmrtí na sto tisíc lidí. To nejsou statistiky, to jsou lidské životy. K tomu přidejte dopady na zemědělství. Modely předpovídají, že při globálním oteplení o 4,3 °C by se mohla snížit zásoba ječmene v ČR až o 38 %. Pro pivní velmoc, jakou jsme, je to existenční otázka.
Kdo platí nejvyšší cenu?
Here's the thing: tato „skrytá daň“ není spravedlivá. Dopadá nerovnoměrně. Nejvíce ji nesou domácnosti s nižšími příjmy, které nemají prostředky na kvalitní izolaci bytů nebo klimatizace. Flexibilní pracovní režim si mohou dovolit spíše kvalifikovaní odborníci v kancelářích, zatímco dělníci ve skladech bez klimatizace nebo venkovní pracovníci musí pracovat dál, i když jim tělo volá o pomoc.
Širší evropský kontext tuto situaci potvrzuje. Data Evropské agentury pro životní prostředí ukazují, že extrémní výkyvy počasí stály 22 evropských států mezi roky 1980 a 2020 úhrnné ztráty ve výši 450 až 520 miliard eur. Česká republika není ostrovem. Naopak, jsme zranitelní kvůli kombinaci průmyslové struktury a geografické polohy.
Frequently Asked Questions
Jak přesně se počítá ekonomická ztráta z jedné vlny veder?
Ztráta se odvozuje z poklesu hrubého domácího produktu (HDP) během období extrémních teplot. Analytici, včetně Lukáše Kovandy z Trinity Bank, vycházejí z modelu, kde dvoutýdenní vlna snižuje výkon ekonomiky o 3–3,5 %. Při velikosti české ekonomiky kolem devíti bilionů korun to odpovídá ztrátě 10 až 12 miliard korun. Do výpočtu vstupují i nepřímé náklady, jako jsou vyšší výdaje za energii, zvýšená nemocnost a přerušení dodavatelských řetězců.
Které sektory ekonomiky jsou extrémním horkem zasaženy nejvíce?
Nejcitlivější jsou sektory závislé na fyzické práci venku nebo v nechlazených prostorách, tedy stavebnictví, zemědělství a logistika. Zemědělství trpí dlouhodobě suchem, což vede ke ztrátám úrod (např. ječmen). Energetika čelí špičkám spotřeby kvůli chlazení, což zvyšuje náklady. Pozoruhodný je však dopad na kancelářské profese, kde studie ukazují pokles produktivity o 15–25 % při teplotách nad 32 °C, což se promítá do celkové konkurenceschopnosti firem.
Proč se říká, že vedro je „skrytá daň“, která dopadá na chudší?
Protože schopnost adaptace na horko stojí peníze. Bohatší domácnosti si mohou dovolit klimatizaci, lepší tepelnou izolaci a flexibilnější pracovní podmínky. Chudší domácnosti často žijí v horších bytech bez klimatizace a jejich zaměstnání (např. v gastronomie, úklidu nebo venkovních službách) neumožňuje přerušení práce. Náklady na vyšší účty za elektřinu a zhoršené zdraví pak tvoří větší část jejich rozpočtu než u bohatších skupin.
Jaké jsou dlouhodobé prognózy pro českou ekonomiku do roku 2050?
Studie citované v metodickém dokumentu MPSV a publikované v časopise Nature varují, že ekonomické ztráty spojené s klimatickou změnou vzrostou z dnešních 0,1 % HDP na přibližně 1 % HDP do roku 2050. Tato čísla zahrnují nejen okamžité škody z povodní a veder, ale také strukturální změny, jako je nutnost investic do infrastruktury odolné vůči klimatu, zdražení potravinovin a vyšší náklady na zdravotní péči spojené s úmrtností a nemocností způsobenými horkem.
