Když se podíváte na mapu Evropy z vesmíru, čekáte zelený kontinent plný života. Letos tomu ale tak není. NASA a evropské družice zachytily, jak se krajině během několika týdnů změnila barva. Nejde o podzim, ale o důsledek extrémních veder, které v červnu 2026 postihly západní i střední Evropu. Lesy, které by měly být husté a zelené, vypadají jako spáleniště nebo suchá step.
Tento vizuální šok potvrzují data z družicové mise Copernicus Sentinel-3. Porovnání snímků z počátku léta s těmi z konce června ukazuje dramatický úbytek zeleného odstínu. Většina Evropy rychle ztratila typickou letní zeleň a nahradila ji hnědou a žlutou barvou vyschlé půdy. Proč je to tak rychlé? Protože kombinace vysokých teplot a dlouhodobého nedostatku deště způsobila, že rostliny doslova „vypraly“ svou barvu.
Čísla, která bolí: Jak horko bylo ve skutečnosti?
Není to jen dojem. Meteorologové a vědci mají k dispozici tvrdá data, která potvrzují, že letošní léto patří k těm nejextrémnějším v historii měření. Podle zpráv z Evropské unie zaznamenalo západní Evropu v druhé polovině května neobvykle intenzivní vedro. Průměrné denní teploty vzduchu překročily klimatickou normu o více než 10 °C. To je obrovský rozdíl, který má přímý dopad na přírodu.
- Průměrná teplota června: Západní Evropa zaznamenala nejteplejší červen v historii s průměrem 20,74 °C. To je o 3,06 °C více než průměr za období 1991–2020.
- Povrchová teplota země: Družice změřily teploty povrchu (LST) až 55 °C ve středním Španělsku a západní Francii. V Madridu byla naměřena hodnota 48 °C, v Římě 44 °C a v Poitiers ve Francii 46 °C.
- Město vs. les: V Bruselu dosáhla teplota povrchu přes 47 °C, zatímco nedaleký Sonijský les zůstal chladnější, kolem 24,5 °C. Rozdíl přes 20 stupňů jasně ukazuje ochlazovací efekt vegetace.
„Zelené odstíny na satelitních snímcích představují zdravou a dostatečně zavlaženou vegetaci,“ vysvětluje analýza dat. „V mnoha místech byly tyto tóny nahrazeny hnědou půdou, což signalizuje masový úbytek zdraví rostlin.“
Co říkají indexy vegetace (NDVI)?
Abychom pochopili rozsah škody, používají vědci tzv. Normalizovaný diferenční index vegetace (NDVI). Tento ukazatel říká, jak „zelená“ a zdravá je vegetace. Nižší hodnoty znamenají, že rostliny jsou stresované nebo řídké. BBC Verify provedlo analýzu a výsledky jsou alarmující:
- V zhruba 70 % Francie klesly hodnoty NDVI pod pětiletý standard (2021–2025).
- V téměř polovině Spojeného království byly záznamy podobně nízké.
- Zařízení postižilo také zhruba 40 % západního Německa.
To znamená, že většina západní Evropy trpí nadměrným suchem, které ovlivňuje nejen vzhled krajiny, ale i její funkčnost. Rostliny ztrácejí schopnost efektivně fotosyntetizovat, což vede k jejich odumírání.
Dopady na zemědělství a vodní zdroje
Sucho není jen estetický problém. Podle zpráv portálu Novinky.cz vede dlouhodobý nedostatek vlhkosti k nižším výnosům zemědělských plodin a odumírání porostů. Klesají zásoby podzemních vod a hladiny povrchových toků. Situace je kritická i pro města, kde dochází k jevu známému jako tepelný ostrov. Asfalt a beton drží teplo déle než zemina pokrytá trávníkem, což zvyšuje teplotu ve městech ještě více.
Předpovědi na blízký týden nejsou optimistické. Meteorologové očekávají, že v následujících dnech téměř nezaprší. To znamená, že vegetace nebude mít možnost se zregenerovat. Pokud se situace nezlepší, hrozí další zhoršení stavu půdy a vody.
Historický kontext: Nejdřív 2018, pak 2022, teď 2026
Nejde o jednorázovou událost. Satelitní data ukazují, že podobné jevy jsme pozorovali i dříve. V roce 2018 zasáhlo severní Německo, Dánsko a Švédsko extrémní vedro, které za dva týdny proměnilo zelené louky v hnědé pustiny. V roce 2022 byl letní teplotní anomálie o 2,2 °C vyšší než medián referenčního období. V Maďarsku byla teplota povrchu o 9,5 °C nad normou.
Letošní rok 2026 však předčí i tyto rekordy v rychlosti nástupu sucha. Zatímco dříve trvalo vyschnutí krajiny měsíce, letos stačilo několik týdnů extrémního horka a absence srážek. To naznačuje, že ekosystémy Evropy jsou stále citlivější na klimatické extrémy.
Časté dotazy
Jak moc se zahřála Evropa v červnu 2026 oproti normálu?
Průměrná teplota v západní Evropě dosáhla 20,74 °C, což je o 3,06 °C více než průměr za roky 1991–2020. Ve vybraných oblastech, jako je západní Francie a Anglie, byly denní průměry až o 10 °C nad klimatologickým průměrem. Povrchové teploty země v některých místech překročily 50 °C.
Co znamená, když vegetace na satelitních snímcích zhne?
Hnědá barva indikuje, že rostliny ztratily chlorofyl kvůli nedostatku vody a extrémnímu teplu. Znamená to, že vegetace je ve stresu, má sníženou schopnost fotosyntézy a může odumírat. Nízké hodnoty indexu NDVI potvrzují, že jde o masivní ztrátu zdraví rostlin, nikoli jen sezónní změnu.
Které země jsou podle satelitních dat nejvíce postižené?
Nejvýraznější pokles zdraví vegetace byl zaznamenán ve Francii (70 % území pod standardem), Spojeném království (téměř 50 %) a západním Německu (40 %). Také Španělsko a Itálie zaznamenaly extrémní povrchové teploty, přičemž Madrid a Řím patřily mezi nejteplejší města v Evropě.
Očekává se brzy déšť, který situaci uleví?
Podle aktuálních předpovědí z konce srpna 2026 se v následujícím týdnu téměř neočekává žádný významný srážkový úhrn. To znamená, že sucho bude pokračovat a vegetace nemůže obnovit své zásoby vody. Bez deště hrozí další zhoršení stavu půdy a vodních zdrojů.
