Věděli jste, že slovo rododendron ve skutečnosti neznamená to, co si většina lidí myslí? Český botanik a dlouholetý správce parkových sbírek Václav Větvička v novém textu pro web iZahrádkář vysvětluje, že tento název doslova znamená „růžový strom“. A ano, má pravdu – řecké rhodon je růže a dendron strom. Ale pozor, staří Řekové takto označovali oleandry, ne ty bujné keře, které každoročně lákají davy turistů do českých zahrad.
Tento jazykový historický zvrat není jen kuriozita. Je to klíč k pochopení toho, jak se rododendrony (v češtině pěnišníky) dostaly na vrchol zahradnického žebříčku popularity. Větvička, který svůj život přirovnává k „růžovému“ díky práci s rostlinami, se podělil o fascinující příběh přesunu jedné z největších matečnic těchto rostlin v Evropě. Ta putovala z Průhonic do zámeckého parku ve Štiříně. Proč? A proč je právě teď ten správný čas vyrazit za jejich kvetením?
Od Linného až po losa v Průhonicích
Pojďme si to rozebrat. V roce 1753 vydal švédský přírodovědec Carl von Linné své dílo Species Plantarum, kde zavedl binomickou nomenklaturu. Právě tehdy poprvé použil jméno Rhododendron pro pěnišníky, zatímco oleandrům ponechal rodové jméno Nerium. Ironií osudu je, že dnes každý zná „oleandr“, ale málokdo ví, že původní význam názvu rododendronu se vztahoval právě na něj.
Větvička vzpomíná na začátky své kariéry v Průhonicích. Zpočátku měřil přírůstky stromů, když se mezi keři objevil nečekaný návštěvník. „Při pohybu mezi rododendrony jsem narazil na přibližně pět metrů vysoké keře, z nichž vystoupil mohutný los,“ popisuje Větvička. Tento obr, který údajně putoval z polské Bělověžské pralesa, byl důkazem, že zdejší mikroklima a hustota vegetace jsou výjimečné. Na rozdíl od staletých dubů nebo buků, které trpí kůrovcem a vichřicemi, jsou rododendrony odolnější a bezpečnější volbou pro moderní parky.
Exodus 1 270 keřů: Operace Štiřín
Klíčovým momentem moderní historie českých rododendronů byl přesun matečnice z Průhonic do Štiřína. Tuto unikátní kolekci, čítající přibližně 1 270 keřů, založil legendární zahradník Ing. Karel Hieke. Když bylo rozhodnuto o revitalizaci Botanického ústavu Akademie věd ČR a změně koncepcie průhonického parku, hrozilo, že tyto cenné exempláře skončí na kompostu.
Naštěstí se našla alternativa. Park ve Štiříně, kdysi majetek rodiny Ringhofferů a později sídlo hotelu s golfovým hřištěm, prošel rozsáhlou obnovou. Větvička, který se stal asistentem dr. Ivana Klášterského (specialisty na růže), se podílel na převozu této živé sbírky. „K těm 1 270 keřům jsem během svého působení přidal dalších asi sto,“ uvádí botanik s hrdostí. Dnes se Štiřín pyšní téměř 1 300 rododendrony, což z něj činí jedno z nejkrásnějších míst v Česku pro milovníky květin.
- Původní stav: Matečnice Ing. Karla Hiekeho v Průhonicích (cca 1 270 keřů).
- Cíl: Zámecký park Štiřín, jihovýchodně od Prahy.
- Doplnění: Václav Větvička přidal dalších ~100 keřů.
- Historie místa: Panství ze 14. století, golfistické hřiště od roku 1870 pod Ringhoffery.
Sezona plná vůně a barev
Kdy je nejlepší čas na návštěvu? Pokud čekáte na červen, budete zklamaní. Sezonu odstartují už v dubnu a květnu. Nejprve rozkvétají plané růže, jako je Rosa hugonis nebo kulturní odrůdy Frühlingsduft. Hned poté nastupuje hlavní hvězda – pěnišníky dahurské (Rhododendron davurica) a časné hybridy (Rhododendron x praecox).
„Ráz na ráz“ pak kvetení postupuje k pozdějším kultivarům. Vrcholem bývají žlutě kvetoucí pěnišníky (Rhododendron luteum), které provoní celý park medovou vůní. Mezi vzácnějšími kusy najdete i kultivar Rhododendron Markeeta’s Prize. Celková biologická hodnota štiřínského parku byla odhadnuta na astronomických 400 milionů korun, což odpovídá jeho statusu chráněného kulturního dědictví.
Proč právě Štiřín? Tajemství anglického stylu
Štiřín není jen sbírka keřů. Je to ukázkový anglický krajinný park o rozloze necelých 40 hektarů, z toho 14 tvoří upravená část. Revitalizace započala v roce 1985 ve spolupráci s Botanickým ústavem AV ČR. Byly obnoveny tzv. prospekty – průhledy krajinou typické pro anglickou zahradní architekturu. Jeden z nich směřuje k rybníku, další k horizontu.
Zajímavostí je, že park byl dlouho veřejnosti nedostupný kvůli golfovému hřišti. Teprve pravidelné komentované prohlídky vedené Větvičkou otevřely dveře tisícům návštěvníků. Ročně sem přijede až 2 000 lidí, aby viděli nejen rododendrony, ale i památné stromy, včetně dubu přezdívaného „Čestmír“ podle seriálu, který se zde natáčel.
Frequently Asked Questions
Proč se rododendronům říká „růžové stromy“?
Název pochází z řečtiny: rhodon znamená růži a dendron strom. Carl von Linné tento termín v roce 1753 aplikoval na pěnišníky, i když staří Řekové jím označovali oleandry. Jde tedy o historický překlep, který se uchytil v odborné terminologii.
Jak moc velká je sbírka rododendronů ve Štiříně?
Park hostí přibližně 1 300 keřů. Původní jádro tvořila matečnice z Průhonic o cca 1 270 exemplářích, kterou založil Ing. Karel Hieke. Botanik Václav Větvička během své práce v Štiříně doplnil dalších zhruba 100 keřů, čímž sbírku obohatil.
Kdy je nejlepší čas na návštěvu Štiřína za kvetením?
Hlavní sezona začíná v květnu. Nejprve kvetou rané růže a pěnišníky dahurské, následují časné hybridy a vrcholem jsou pozdně kvetoucí žluté pěnišníky (Rhododendron luteum). Doporučuje se sledovat aktuální kalendář kvetení na webu parku, protože počasí může harmonogram posunout o několik dní.
Proč byly rododendrony přesunuty z Průhonic?
Přesun souvisel s revitalizací Průhonického parku a změnou koncepce výsadby v 80. letech. Aby se zachovala genetická diverzita a historická hodnota matečnice Ing. Hiekeho, bylo rozhodnuto ji převést do parku ve Štiříně, který procházel vlastní obnovou ve spolupráci s Botanickým ústavem AV ČR.
Je vstup do parku ve Štiříně placený?
Park je běžně přístupný, ale pro plný zážitek se doporučují komentované prohlídky, které vede odborný personál. Ty jsou často placené a konají se pravidelně na jaře a na podzim. Samotný areál zahrnuje i hotel a golfové hřiště, takže pohyb návštěvníků může být omezen v určitých dnech kvůli sportovním akcím.
