Představte si to. Sedíte naproti dospělému člověku v taláru, který má rozhodnout o vašem životě. A místo toho, aby vás vyslechl, vás začne přehlušovat vlastním názorem. Dvanáctiletá dívka z pražského soudu se rozbrečela. Ne proto, že by byla roztoužená, ale protože ji soudkyně dohnala k slzám tlakem a kritikou. A soudkyně? Ta pokračovala.
Tento příběh, který zní spíše jako scénář z dramatického filmu než z právní praxe, skončil u Ústavního souduBrno. Ten právě odmítl ústavní stížnost Marcela Kučerová, soudkyně Městského soudu v Praze. Což znamená jedno: její chování při jednání s dětmi bylo špatné, výtku dostane oprávněně a žádný vyšší instancí se už neobejde.
Klíčové fakty případu
- Kdo: Soudkyně Marcela Kučerová (Městský soud v Praze).
- Co udělala: Při pohovoru s nezletilými sourozenci tlačila na změnu jejich názoru na matku, kritizovala je a ignorovala pláč dcery.
- Postih: Kárná výtka od předsedkyně soudu Jaroslavy Pokorné.
- Vývoj: Správní žaloba zamítnuta, kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu zamítnuta, ústavní stížnost k Ústavnímu soudu zamítnuta jako zjevně neopodstatněná.
- Datum rozhodnutí ÚS: Zveřejněno v polovině července 2026.
Proč dívka brečela? Pohovor, který selhal
Všechno začalo v rámci opatrovnického řízení o úpravu rodinných poměrů. Městský soud v Praze řešil spor mezi rozvedenými rodiči. Soudkyně Kučerová měla vést pohovor s nezletilými sourozenci. Jejím cílem – nebo alespoň tím, co si myslela, že je jejím cílem – bylo, aby děti „přehodnotily svůj negativní postoj“ k matce.
A tady nastal problém. Místo neutrálního zjišťování názorů začala soudkyně děti přesvědčovat. Kritizovala jejich pohled na svět. Vnucovala jim svůj názor. A když dcera začala plakat? Soudkyně pohovor neukončila. Naopak. Podle pozdějších analýz vnímala ona sama dívčí pláč jen jako „dvojí vzlyknutí“, které interpretowała ve svůj prospěch jako projev sebereflexe dítěte. Pro nás ostatní to zní jako klasický příklad, kdy ten, kdo má moc, nedokáže číst emoce těch slabších.
Předsedkyně soudu nenechala věc zajít daleko
Reakce nadřízených byla rychlá. Jaroslava Pokorná, předsedkyně Městského soudu v Praze, uložila soudkyni Kučerové kárnou výtku. Bylo to poctivé a transparentní rozhodnutí. Výtka konkrétně vytýkala porušení nestrannosti, nátlak na nezletilé a nerespektování evropských standardů citlivého přístupu k dětem.
„Dopustila se nevhodného chování tím, že nezachovala nestrannost, že na nezletilé vytvářela nátlak... pohovor neukončila ani nekorigovala ani v okamžiku, kdy nezletilá začala plakat,“ citovala server Aktuálně.cz obsah výtky. Není to jen o tom, že dívka brečela. Je to o tom, že systém měl chránit dítě, ale namísto toho ho psychicky zatěžoval.
Soudkyně se bránila. Bez úspěchu
Marcela Kučerová se s výtou nesmířila. Podala správní žalobu. První soud ji zamítl. Argumentace byla jasná: soudce není vychovatel, který může děti „převychovávat“ silou argumentu uprostřed řízení. Děti čekaly na informaci, ne na přednášku o tom, proč mají mít rády maminku.
Neskončilo to tam. Soudkyně podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ani tam nepochodila. NSS potvrdil, že výtka je legitimním nástrojem. Ve své tiskové zprávě z roku 2023 konstatoval, že i pochybení, která nejsou natolik vážná na kárné řízení, mohou ohrozit důvěru veřejnosti v soudnictví. A pokud soudce pláče dítě a on dál mluví, ta důvěra trpí.
Ústavní soud: Poslední slovo bylo jasné
Poslední záchrannou brzdu se snažila Kučerová zabrat u Ústavního soudu. Tvrdila, že jí byla porušena ústavně zaručená práva. Ústavní soudci se ale dívali na fakta. A ta byla tvrdá. Stížnost označili za „zjevně neopodstatněnou“. Žádné porušení základních práv neshledali. Rozhodnutí je zveřejněno v databázi NALUS a potvrzuje, že soudkyně nemůže být nad zákonem ani nad zdravým rozumem.
Frequently Asked Questions
Jaké konkrétní pochybení soudkyně vedlo k uložení výtky?
Soudkyně Marcela Kučerová byla vytčena za porušení nestrannosti a nátlak na nezletilé děti. Místo objektivního zjišťování jejich názoru je kritizovala a vnucovala jim svůj pohled na situaci. Klíčovým momentem bylo, že pohovor neukončila ani v okamžiku, kdy dcera začala plakat, což bylo vyhodnoceno jako neempatické a traumatizující chování v rozporu s mezinárodními standardy ochrany dětí.
Proč Ústavní soud odmítl stížnost soudkyně?
Ústavní soud shledal stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný. Soudci neshledali žádné porušení ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatelky. Potvrdili tím pravomoc orgánů státní správy soudů ukládat výtky za pochybení při rozhodovací činnosti, pokud tato pochybení ohrožují důvěru veřejnosti v justici, ačkoli nedosahují intenzity kárného řízení.
Jak často jsou takové výtky ukládány soudcům v Praze?
Podle informací zveřejněných médii udělila předsedkyně Městského soudu v Praze Jaroslava Pokorná od října 2020 celkem devíti soudcům kárnou výtku. Dalších deset případů s vážnějšími pochybeními se dostalo až k Nejvyššímu správnímu soudu. To naznačuje, že vedení soudu aktivně monitoruje kvalitu jednání soudců, zejména v citlivých rodinných věcech.
Co říká advokátka Hana Marvanová k tomuto případu?
Advokátka Hana Marvanová tento případ komentuje v širším kontextu systémových problémů v opatrovnických řízeních. Upozorňuje, že mnoho podobných situací skončí pouze opakovanou traumatizací dítěte, aniž by byla pochybení soudců systematicky řešena. Případ soudkyně Kučerové je podle ní vzácným příkladem, kdy se systém skutečně postavil za práva dítěte proti autoritě soudce.
