Je to hotovo. Vláda musí prezidenta Petra Pavla pustit do Ankary. Ústavní soud České republiky v pátek 24. června 2026 vydal předběžné opatření, které bezpodmínečně nařizuje kabinetu premiéra Andreje Babiše, aby zajistil účast hlavy státu na nadcházejícím summitu NATO. Rozhodnutí padlo jen dva dny před koncem lhůty pro akreditaci delegací a je jasné: prezident tam bude, ať se vládě líbí, nebo ne.
Spor o to, kdo zastupuje Českou republiku na mezinárodní scéně, nabral obrátky, jaké jsme dlouho neviděli. Původní plán vlády, který vznikl 22. června, počítal pouze s cestou premiéra Babiše, ministra obrany a šéfa diplomacie Petra Macinky. Prezident Pavel reagoval bleskově – podal kompetenční žalobu a požádal soud o zásah. A soud zasáhl tvrdě. Soudce zpravodaj Pavel Šámal zdůraznil, že musí být zachována dosavadní ústavní zvyklost, podle níž se prezidenti summitech aliance účastní, pokud jim to zdraví dovolí. Nejde tedy o nový výmysl soudu, ale o připomínku toho, co fungovalo dekády.
Vláda rozhodnutí respektuje, ale kousavě kritizuje
Andrej Babiš reagoval rychle, i když jeho tón byl ostrý. Na sociální síti X napsal, že rozhodnutí respektuje, ale považuje ho za „nezvykle rychlé“ a „absurdní“. Jeho argument? Zahraniční politiku má hájit vláda, která za ni zodpovídá. „Bylo by absolutně směšné, kdybychom tam vystupovali společně,“ prohlásil pro Českou televizi. Podle něj jde o prezidentskou kampaň za znovuzvolení, nikoliv o věcný zájem státu.
Ostřejší slova si vybral ministr zahraničí Petr Macinka ze strany Motoristé. Celou situaci označil za „pokus o ústavní puč“. Přesto slíbil, že prezidentovu akreditaci dokončí ve čtvrtek 25. června. „Delegaci povede Andrej Babiš,“ dodal Macinka s tím, že přesná role Petra Pavla na summitu teprve určí. Pro koaličního partnera Tomia Okamuru (SPD) je však situace jasná – proti usnesení Ústavního soudu není odvolání, takže se musí plnit. I když se mu to nelíbí.
Co říká odborná veřejnost?
Experti jsou většinově na straně soudu. Politolog Aleš Michal z Univerzity Karlovy označil krok za jedno z nejdůležitějších polistopadových rozhodnutí soudu. „Soud si vytvořil čas na pečlivé posouzení hlavního návrhu, aniž by došlo k nevratnému poškození pozice ČR v alianci,“ vysvětlil ústavní právník Marek Antoš. Opoziční politici jako Martin Kupka (ODS) či Vít Rakušan (STAN) ocenili rychlost reakce soudu, protože odkládání rozhodnutí ze strany vlády vnímali jako záměrnou obstrukci.
Zajímavé je, že soudce Jan Wintr a soudkyně Dita Řepková uplatnili odlišné stanovisko. Jejich názor naznačuje, že otázka hranic mezi pravomocemi prezidenta a vlády není tak černobílá, jak by se mohlo zdát. Předseda Ústavního soudu Josef Baxa však uklidňuje: toto je jednorázové řešení pro summit v Ankaře. Hlavní bitva o to, kdo určuje agendu zahraničních cest, teprve přijde. Přednostní řízení o kompetenční žalobě potrvá řádově měsíce.
Klíčová fakta a timeline
- 22. června: Vláda schválila delegaci bez prezidenta Pavla.
- 23. června večer: Prezident podává kompetenční žalobu a žádost o předběžné opatření.
- 24. června: Ústavní soud vydává předběžné opatření nařízené vládě.
- 25.–26. června: Lhůta pro akreditaci účastníků summitu; vláda musí prezidenta zaregistrovat.
- 7.–8. července: Summit NATO v Ankaře, kde se mají oba aktéři potkat.
Frequently Asked Questions
Proč vlastně vypukl tento spor o účast na summitu NATO?
Vláda Andreje Babiše původně naplánovala, že na summit pojedou pouze ministerský předseda a ministři, což bylo poprvé za mnoho let, co prezident nebyl automaticky součástí oficiální delegace. Prezident Petr Pavel to vnímal jako útok na své ústavní pravomoci a symbolické oslabování pozice hlavy státu. Spor tedy není jen o cestě do Turecka, ale o principu, kdo má v zahraniční politice větší váhu – zda exekutiva vedená premiérem, nebo prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil a reprezentant státu.
Jaká byla reakce premiéra Andreje Babiše na rozhodnutí soudu?
Babiš uvedl, že rozhodnutí respektuje, ale zároveň ho ostře kritizoval. Nazval ho „absurdním“ a „nezvykle rychlým“, protože soud nedal vládě prostor k vyjádření. Argumentoval tím, že za zahraniční politiku zodpovídá vláda, a přítomnost prezidenta na summitu označil za zbytečný cirkus a prezidentskou volební kampaň. Nicméně fakticky musí nařízení splnit a prezidenta akreditovat, což potvrzuje autoritu Ústavního soudu, kterou se vláda zatím neodvážila ignorovat.
Co znamená „pokus o ústavní puč“ z úst ministra Macinky?
Ministr zahraničí Petr Macinka použil tento silný termín, aby zdůraznil, že podle jeho názoru prezident svou žalobou a tlakem na soud překračuje své pravomoci a snaží se změnit charakter českého politického systému na poloprezidentský. Jde o rétorický tah, který má mobilizovat vládní voliče a ukázat, že prezident není neutrální arbitrem, ale aktivním hráčem, který chce vládu blokovat. Macinka také upozornil, že i když prezidenta pustí na summit, spor o jeho roli neskončí.
Kdo bude vést českou delegaci na summitu v Ankaře?
Oficiálně delegaci povede premiér Andrej Babiš. To je důležité rozlišení – prezident bude členem delegace, ale nebude jejím šéfem. Vláda následující týden rozhodne, jakou konkrétní úlohu bude mít Petr Pavel během jednání. Zda bude mít samostatné bilaterální setkání, nebo bude vystupovat spíše v podpůrné roli vedle premiéra, zůstává otázkou. Tento detail může být klíčový pro vnímání mocenského rozložení uvnitř české exekutivy.
Kdy Ústavní soud rozhodne o samotné kompetenční žalobě?
Předběžné opatření řešilo pouze akutní problém s akreditací na summit. Samotné meritorní rozhodnutí o tom, zda má prezident právo určovat svou účast na summitech NATO, nebo zda toto právo náleží výhradně vládě, čeká na řádově několik měsíců. Soud pravděpodobně uspořádá veřejné jednání. Výsledek tohoto řízení může nastavit pravidla pro budoucí zahraniční cesty prezidentů a premiérů na desítky let dopředu.
