Je to ten typ muže, který i po sedmdesátce dokáže zaujmout jediným pohledem. Jan Kanyza, známý český herec a dabér, si nedávno nechal vyfotit pro redakci Super.cz a ukázal, že charisma mu rozhodně neutekla. Ve věku 75 let ale přišel s oznámením, které mnohé fanoušky jeho filmových rolí překvapilo: herectví je pro něj konečně minulostí. A to doslova. „Nikdo mě nezviklal a ani nezvyklá. Stačilo to,“ říká bez obalu. Zatímco lékaři mu radí, aby opustil cigaretu, on si ji bere jako svou poslední svobodu. Zde je věc, která ho odlišuje od ostatních důchodců: nestáhne se do ústraní, aby litoval ztracené slávy. Naopak. Přešel na druhou stranu plátna – doslova.
Konec kapitolu herectví: Rolety stažené, šlus
Rozhodnutí odejít od kamer není náhlá nálada. Kanyza to opakovaně potvrzuje v rozhovorech pro různá média, včetně Českého rozhlasu Střední Čechy a podcastu Boomer Talk od Seznam Zprávy. Jeho metafora je jasná: „Už sedím jen na té jedné židli. Té malířské.“ Proč? Protože v herectví často hrajete podle scénáře, který píše někdo jiný. U malby je autorství výhradně vaše. „Do toho mi nikdo nemluví, což je ideální,“ vysvětluje. Přiznává také, že chtěl uvolnit prostor mladším generacím, které touží po pozornosti diváků. „Ono je těžké se rozhodovat, kdy je čas odejít. Ale je hodně mladých, také chtějí být na výsluní, tak proč jim překážet,“ dodává. Tohle není pouhé gesto velikorysosti; je to strategický krok člověka, který ví, co chce.
Hlas, který zněl jako George Clooney
Mnozí diváci si Jana Kanyzu spojují s jeho podmanivým hlasem. Byl dlouholetým dabérem americké hvězdy George Clooney. S koncem herecké kariéry skončil i dabing. „George Clooney si bude muset hledat nového,“ konstatoval Kanyza s lehkým úsměvem. Jeho hlas byl ikonický, slyšeli jsme ho v desítkách filmů a seriálů. Nyní ale tento hlas utichl, aby mohl rezonovat v ateliérech. Zmínka o jeho práci pro Ordinace v Rájů či roli štamgasta ve známém seriálu Hospoda připomíná, jak hluboce se zapracoval do české televizní historie. I když už před kamerou neuvidíme, jeho odkaz v podobě starších snímků zůstává.
Tři ateliéry a život bez kompromisů
Co dělá Jan Kanyza teď? Maluje. A to nezávisle. Podle dostupných informací má k dispozici tři ateliéry, kde pracuje na svých obrazech. Vystavuje doma i v zahraničí. Jedna galerie mu nabídla prostor pro prezentaci děl již před rokem a nabídku přijal s povděkem. „Jsem opravdu nadšen a poctěn,“ říká. Malování pro něj není jen koníček, ale hlavní profesi. Už v roce 2018 uvedl Český rozhlas Dvojka, že by se dalo spíš říct, že je malířem než hercem. Dnes je to pravda naplno. Jeho styl je osobní, často reflektující jeho vlastní pocity a zkušenosti. Nejde o akademické cvičení, ale o expresi. A právě ta svoboda, kterou tady nachází, byla tím, co mu v hereckém světě chybělo.
Kouření, whisky a irská tradice
Přestože je zdravý rozum na straně lékařů, Kanyza si drží své rituály. Kouří cigarety a potrpí si na dobré doutníky. Večer si nalije panáka irské whisky a sedí v křesle. „Všichni doktoři mi sice říkají, že bych kouřit neměl, ale nějakou neřest si člověk musí nechat v zásobě. Nějaké potěšeníčko musí být,“ směje se. Tato „neřest“ je pro něj symbolem svobody. Nemusí se nikomu líbit, nemusí být produktivní. Může být jen sám sebou. A přesně to je ten rozdíl mezi bývalým hercem, který hraje role, a současným malířem, který tvoří realitu. Je to filosofie života, která funguje. Alespoň pro něj.
Časté dotazy
Bude se Jan Kanyza vracet k herectví?
Podle jeho vlastních slov ne. Používá výrazy jako „stažená roleta“, „bez inventury“ a „zavřeno“. Rozhodnutí je definitivní a motivováno touhou po svobodě a dalším rozvojem v oblasti výtvarného umění. Očekávat návrat by bylo proti jeho aktuálnímu postoji.
Proč přestal dabovat George Clooneyho?
Dabing byl součástí jeho herecké profese. Když definitivně ukončil hereckou kariéru, automaticky skončila i práce za mikrofonem. Nešlo o spor s produkčními firmami, ale o celkový odchod z médií, kde hraje jiné postavy nebo dává hlas cizím lidem.
Kde vystavuje své obrazy?
Jan Kanyza vystavuje doma i ve světě. Spolupracuje s galeriemi, které mu poskytují prostor pro prezentaci jeho děl. Konkrétní termíny výstav se liší, ale jeho tvorba je pravidelně prezentována v českých i zahraničních kulturních institucích.
Jaký je jeho názor na stárnutí?
Stárnutí vnímá jako přirozený proces, který vyžaduje změnu priorit. Místo boje s časem ho využívá k tomu, aby se věnoval tomu, co ho naplňuje – malování. Nepovažuje důchod za konec, ale za začátek nové, svobodnější etapy života bez komerčních tlaků.
