Ústavní soud: Advokát oběti násilí nesmí být trestán za úspěch

Ústavní soud: Advokát oběti násilí nesmí být trestán za úspěch

Lucie Hrdá, advokátka specializující se na zastupování obětí trestných činů, právě vyhrála bitvu, která může změnit tvář českého justičního systému. Ústavní soud v Brně jí dal za pravdu ve sporu o odměnu, kterou jí obecné soudy krutě zkrátili jen proto, že byla příliš efektivní. Zní to absurdně? Je to tak.

Vydalo se to jako běžný případ domácího násilí. Klientka Hrdé utrpěla těžká psychická i fyzická zranění. Obviněný muž, aby se vyhnul přísnějšímu trestu, se s obětí dohodl a dobrovolně jí zaplatil 150 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy. Pro poškozenou ideální scénář – peníze dostala rychle, bez nutnosti dlouhých civilních procesů. Ale pro její právní zástupkyni začal noční můra. Trestní soudce ji s nárokem formálně odkázal na občanskoprávní řízení, protože částku nevyřízl přímo do rozsudku. A tam začal problém.

Když formalismus zabíjí spravedlnost

Obecné soudy se zachovaly s úzkoprsostí, která by mohla být současným tématem satirického kabaretu. Podle nich se odměna advokáta počítá pouze z částky, kterou soud přiznal v rozsudku. Pokud soud přiznal nulu (protože odkázal na jiný soud), odměna je minimální. Hrdá si tak místo požadovaných peněz připsala na účet pouhých 54 842 Kč. Polovina toho, co si myslí, že si zasloužila za měsíce práce, cestování a psychické podpory klientky.

Soudkyně Lucie Dolanská Bányaiová z Ústavního soudu tento přístup nazvala "přehnaně formalistickým". V nálezu zdůraznila, že zmocněnkyně dosáhla maximálně optimálního stavu – oběť byla uspokojena ještě před vynesením rozsudku. "Zmocněnkyně je vlastně za dosažení tohoto ideálního, právem vyžadovaného a upřednostňovaného stavu významně finančně sankcionována," uvedla soudkyně. A má pravdu. Jaký je smysl motivovat advokáty k rychlému urovnání sporů, když stát za jejich práci potrestá?

Advokáti utekli, oběti zůstaly samy

Tento konkrétní případ není výjimkou. Je to špička ledovce, který ohrožuje dostupnost právní pomoci pro ty nejzranitelnější. Petra Carvanová, dlouholetá aktivistka v oblasti práv obětí, to shrnula brutálně přesně: "Soudy jsou zapšklé." Nejsou zapšklé proto, že by měly špatnou náladu, ale protože vidí, jak ministerstvo zvyšuje tarifní sazby, zatímco justice sama trpí podfinancováním a administrativní zátěží. Výsledkem je, že soudci hledají cesty, jak rozpočet ušetřit na úkor odměn advokátů.

Důsledky jsou hmatatelné. Libor Vávra, předseda Soudcovské unie, připouští, že situace vyžaduje hlubší analýzu. "Nevíme, zda jde o systémový problém, nebo o rozdíly mezi jednotlivými soudci," říká. Pro oběti to znamená loterii. V Praze může dostat kvalitní zastoupení, v menším kraji už možná ne. Vlastimila Sachrová z organizace Člověk v tísni potvrzuje, že v regionech mimo metropoli mají obrovský problém najít advokáty ochotné pracovat "ex offo", tedy na náklady státu. "Je to nepředvídatelné," stěžují si kolegové. Nikdo nechce dělat práva zadarmo nebo za hubičku, pokud soud rozhodne, že jeho tři hodiny čekání na jednání byly "neúčelné".

Cena za pomoc obětem domácího násilí

Cena za pomoc obětem domácího násilí

Zvlášť zranitelné oběti – děti, senioři, lidé s postižením či oběti znásilnění – mají ze zákona nárok na bezplatného advokáta. Stát ho platí, ale vymáhá zpět od pachatele. Jenže co když pachatel nemá majetek? Co když soudce uzná jen polovinu úkonů? Advokátovi zbývá pocit křivdy a prázdná kapsa. Daniela Klézlová z organizace proFem varuje, že tlak na finanční stabilitu nutí advokáty šetřit. Chodí na hlavní líčení jen tehdy, když musí, i když by přítomnost byla pro oběť psychologicky klíčová. "Právo obětí na kvalitní právní pomoc by nemělo záviset na tom, jestli je advokát ochoten nést finanční riziko," upozorňuje Klézlová.

A tu je ještě jeden háček, o kterém mluví Pavlína Komedová, prezidentka Bílého kruhu bezpečí. Většina obětí ani neví, že má nárok na placeného advokáta. Informační vakuum je takové, že mnoho žen prochází celým trestním řízením samotné, zmatené a vyděšené, přestože jim zákon nabízí štít.

Co bude dál? Čeká nás reforma nebo další právní válek?

Co bude dál? Čeká nás reforma nebo další právní válek?

Nyní musí Okresní soud Praha-východ znovu rozhodnout o odměně pro Lucii Hrdou. Ústavní soud mu jasně naznačil, že má přihlédnout k reálnému úspěchu, nikoliv k byrokratickému formalismu. Ale řeší to celý systém? Lucie Hrdá doufá, že tento precedens otevře dveře k obecnější diskusi. Sama dříve prohlásila, že už nebude brát případy ex offo, protože "to prostě nedělám za 15 tisíc čistého po pěti letech".

Nový advokátní tarif z roku 2025 měl situaci zlepšit. Místo toho, podle kritiků, jen prohloubil propast mezi tím, co stát slibuje, a tím, co soudy vyplácejí. Bez jasné metodiky, která by chránila advokáty před libovůli soudců při posuzování "účelnosti" úkonů, budou oběti domácího násilí stále více odsouvány do pozice, kde jsou samy. A to je v demokratickém státě, který chce chránit nejslabší, naprosto nepřijatelné.

Frequently Asked Questions

Proč advokát Lucie Hrdá nedostala plnou odměnu za svou práci?

Protože trestní soudce nezapsal dohodu o náhradě škody přímo do rozsudku, ale odkázal oběť na občanskoprávní řízení. Obecné soudy pak aplikovaly tarif striktně formálně a vypočítaly odměnu z částky "přiznané" v trestním řízení (nulové), nikoliv z částky skutečně získané (150 000 Kč). Ústavní soud tento postup označil za neúměrný a zrušil původní rozhodnutí.

Co jsou to zvlášť zranitelné oběti a mají nárok na bezplatného advokáta?

Jde o skupinu osob, které jsou kvůli svému věku, zdravotnímu stavu nebo povaze spáchaného činu (např. domácí násilí, znásilnění) méně schopny se samostatně bránit. Patří sem děti, senioři, lidé s postižením či oběti předsudečné nenávisti. Ze zákona mají nárok na advokáta ustanoveného soudem (ex offo), jehož služby hradí stát, a následně je vymáhá od pachatele.

Jaký je dopad krácení odměn na dostupnost právní pomoci v regionech?

Dopad je zásadní. Organizace jako Člověk v tísni hlásí, že v regionech mimo Prahu je extrémně obtížné najít advokáty ochotné přijmout případy obětí. Nejistota výše odměny a riziko, že soud označí část práce za "neúčelnou", advokáty odrazuje. To vede k tomu, že oběti často stojí před soudem bez právního zastoupení, což snižuje kvalitu jejich obrany a zvyšuje riziko sekundární viktimizace.

Může se tato situace změnit legislativní úpravou?

Ano, experti volají po jasné metodice výpočtu odměn, která by respektovala reálný přínos advokáta pro oběť, nikoliv jen formální zápis v rozsudku. Nový advokátní tarif z roku 2025 zvýšil základní sazby, ale nevyřešil problém libovůle soudců při posuzování "účelnosti" úkonů. Systémová změna by měla zajistit předvídatelnost a spravedlivost, aby stát nebyl nucen spoléhat na dobrovolnictví advokátů.

Napsat komentář Zrušit odpověď