Když Mosharraf Zaidi, tiskový mluvčí pákistánského premiéra, ve čtvrtek večer oznámil vstup země do „otevřené války“ s Afghánistánem, nikdo se netvářil překvapeně. Bylo to jen otázkou času. V úterý ráno začalo Pákistánské vojenské letectvo koordinovanou ofenzívu proti cílům v sousedním státě. Útoky zasáhly hlavní město Kabul, historické centrum tálibánského režimu Kandahár a provincii Paktia. Je to nejhorší eskalace napětí mezi obemi zeměmi od té doby, co se Tálibáni vrátili k moci v srpnu 2021.
Zde je věc, která to činí tak nebezpečnou: nejedná se o pouhé hraniční potyčky. Pákistán použil leteckou munici proti cílům hluboko uvnitř afghánského území. Oficiální Kábul tvrdí, že jde o odpověď na „neprovokované afgánské útoky“. Na druhé straně stojí Islámský emirát Afghánistán, který odmítá jakékoli obvinění z iniciativy agrese. Situace se vymyká kontrole a oba tábory si vyměňují těžkou kritiku i střely.
Válečná rétorika a první nárazy
Světla svítily nad oblohou Kabulu jako ohnivý déšť. Podle pákistánských zdrojů zabila ranní ofenzíva ze soboty minimálně 133 bojovníků Tálibánů a zranila přes 200 dalších. Zní to jako masivní úspěch? Možná. Ale Zabihullah Mujahid, oficiální mluvčí Islámského emirátu Afghánistán, tyto čísla zcela popírá. Na sociální síti X napsal, že „zbabělé pákistánské vojsko provedlo bombardování“, ale trvá na tom, že jejich řady nezaznamenaly žádné ztráty. Klasická informační válka, kde pravda často utíká první.
Cíle útoku byly vybrány s chirurgickou přesností – nebo tak alespoň tvrdí Islamabad. Mezi zasaženými oblastmi v Kabulu byly Khair Khana a Darul Aman, což jsou převážně rezidenční čtvrti. To vyvolává obavy z civilních obětí. Pul-e-Charkhi, další zasažená lokalita, je známá svými vojenskými instalacemi. V Kandaháru, kde sídlí vrchní vůdce Tálibánů Hibatullah Akhundzada, byla podle státní televize Pákistánu zničena podobná zbrojnice.
Odpověď dronů a záhadné škody
Tálibáni se nenechali bez reakce. Ve středu dopoledne, kolem 11:00 místního času (06:30 GMT), údajně vypustili drony proti strategickým vojenským základnám uvnitř Pákistánu. Cíli měli být Abbottabad, Nowshera, Jamrud a okolí Faisalabadu. Pákistánská vláda však rychle reagovala tvrzením, že všechny nepřátelské stroje sestřelili a žádná škoda nevznikla. "Byly neutralizovány," prohlásili vojští představitelé. Znovu platí: jeden říká ano, druhý ne. A my jsme uprostřed.
Není to poprvé, co se obě strany pokoušejí prokázat svou převahu. Hranice mezi Pákistánem a Afghánistánem měří necelých 2 640 kilometrů a dlouho sloužila jako bezpečný přístup pro různé skupiny. Nyní se stala frontovou linií plnou minových polí a dělostřelectva.
Eskalace pokračuje: Civilisté v terči?
Dvě týdny po prvních bombových úderech, konkrétně 13. března 2026, Pákistán znovu zaútočil. Tentokrát cílem bylo skladovací zařízení paliva soukromé letecké společnosti Kam Air poblíž letiště v Kandaháru. Podle Tálibánů tento sklad sloužil nejen civilním letenkám, ale i letadlům Organizace spojených národů. Výsledkem bylo čtyři mrtvé a patnáct zraněných civilistů v rezidenční části Kabulu, včetně žen a dětí. Mluvčí policie v Kabulu, Khalid Zadran, to označil za porušení mezinárodního práva.
V neděli 15. března pak Pákistán oznámil smrt čtyř svých civilistů při ostřelování v provincii Khyber Pakhtunkhwa. Kábul tuto akci prezentoval jako přímou odvetu za předchozí bombardování. Cyklická pomsta, která nemá konce. A pak přišlo pondělí 16. března. Nové noční nálety zasáhly rehabilitační nemocnici v centru Kabulu. Režim to okomentoval slovy, že jde o zločin „proti všem humanitárním principům". Jen tři dny po posledních útocích. Tempo se zvyšuje.
Život jde dál, ale strach roste
Ačkoli se zdá, že svět hoří, život v Kabulu pokračuje. Trhy jsou otevřené, auta se plazí ulicemi. Lidé se snaží žít normálně, i když ví, že kdykoli může přijít další výbuch. Tato situace je nejzávažnější krizí od roku 2021. Dříve šlo o spor o hranice a pašování drog. Teď hrozí plnohodnotná válka.
Proč je to důležité? Protože region již není stabilní. Indický subkontinent má své vlastní geopolitické hry. Čína, USA, Rusko – všichni sledují, co se děje. Pokud by se konflikt rozšířil, dopadl by na ekonomiky obou zemí a destabilizoval celý jih Asie. Momentálně nemáme jasné číslo obětí ani jasný viník. Máme pouze kouřící ruiny a politické deklamacie.
Často kladené dotazy
Jaký je aktuální stav konfliktu mezi Pákistánem a Afghánistánem?
Konflikt dosáhl svého nejvyššího bodu od srpna 2021. Pákistán formálně prohlásil „otevřenou válku“ a provádí letecké nálety na cíle v Kabulu, Kandaháru a Paktii. Tálibáni odpovídají útoky dronů na pákistánské vojenské základny. Situace je extrémně nestabilní a riziko další eskalace je vysoké.
Kolik lidí zahynulo při těchto útocích?
Čísla se liší podle zdroje. Pákistán uvádí 133 mrtvých Tálibánů a více než 200 zraněných. Tálibáni tato čísla popírají. Na civilisty padá odpovědnost obtížněji: potvrzeno je několik obětí, včetně čtyř mrtvých při útoku na sklad paliva a incidentech v rezidenčních částech Kabulu, kde zemřeli i děti.
Proč Pákistán zahájil tyto operace?
Pákistánská vláda tvrdí, že jde o protiútok proti „neprovokovaným afgánským útokům“. Historicky existují napjaté vztahy kvůli hranicím, pašování a aktivitám militantních skupin. Nyní Islamabad vnímá hrozbu přímo z území Afghánistánu a reaguje tvrdě.
Jak reagovala mezinárodní společenství?
Reakce jsou zatím opatrné. OSN a další aktéři sledují situaci, zejména protože byly zasazeny cíle blízké civilní infrastruktuře, jako jsou letiště nebo nemocnice. Žádná velmoc zatím nepodnikla radikální kroky, ale pozorování je intenzivní kvůli obavám z regionální destabilizace.
Co znamená „otevřená válka“ v tomto kontextu?
Je to silná diplomatika. Otevřená válka implikuje přímé vojenské střety bez skrytosti. Zatímco dříve šlo o tajné operace nebo proxy konflikty, nyní Pákistán veřejně uznává vedení hostilit. To znamená, že diplomatické cesty jsou momentálně uzavřeny a prioritou je vojenské tlakování.
