Čeští meteorologové vysvětlují, proč u nás nehrozí čtyřicetistupňová vedra jako na jihu Evropy

Čeští meteorologové vysvětlují, proč u nás nehrozí čtyřicetistupňová vedra jako na jihu Evropy

Čtyřicetistupňová vedra v Česku? Aplikace přehánějí, míní meteorologové

Letos padají teplotní rekordy po celé Evropě a média pravidelně informují o vlnách horka, které sužují státy kolem Středozemního moře. Zatímco v Itálii, Chorvatsku nebo Bosně lidé čelili teplotám blížícím se k 40 °C, Češi si v posledních dnech začali všímat varování v mobilních aplikacích před stejnými extrémy i doma. Skutečnost je však složitější – podle Českého hydrometeorologického ústavu zůstávají takto vysoké hodnoty na našem území i přes extrémně teplý rok pravděpodobně nedosažitelné.

Meteorologové upozorňují, že růst průměrné roční teploty – například v roce 2024 dosáhla v Česku 13,3 °C, což je historický rekord – nemusí znamenat automaticky i vlny extrémních veder v jednotlivých dnech. "Veřejnost má někdy pocit, že každé zvýšení průměru povede ke stejným extrémům jako na jihu Evropy. Ve skutečnosti nás chrání řada klimatických faktorů," popisuje mluvčí ústavu.

Jedním z klíčových rozdílů oproti Balkánu, Itálii nebo Řecku je vliv atlantických proudů, které do střední Evropy přivádějí ochlazení, a hornatý terén, který šíření žhavého vzduchu tlumí. Zatímco v Římě nebo Athénách se během července vyhlašovaly červené poplachy kvůli hrozbě přehřátí a požárům, v Česku vedra většinou netrvají déle než pár dní a nepřekonávají hranici 38, možná 39 °C. Takové extrémy jsou vzácností, za posledních třicet let byl čtyřicetistupňový rekord zaznamenán jen jedinýkrát.

Vlny horka v Evropě: drsné rozdíly mezi severem a jihem

Letošní vlny extrémního počasí jasně ukazují, jak rozmanité jsou dopady klimatických změn v různých částech Evropy. Zatímco ve Španělsku nebo na Sardinii bojují obyvatelé s neuhasitelnými požáry a úřady vydávají doporučení opouštět rozpálená města, čeští meteorologové spíše vyzývají lidi ke klasickým opatřením: hodně pít, nevycházet ven v nejteplejší části dne, chránit si hlavu pokrývkou a vyhýbat se fyzické aktivitě pod ostrým sluncem.

"Lidé se ptají, proč v předpovědích aplikací někdy vidí extrémní hodnoty, ale v realitě k nim nedojde. Je to způsobené použitím globálních modelů počasí, které neumí přesně rozlišit regionální specifika," říká klimatolog Martin Novák. Česká republika je navíc díky své poloze často ovlivněná chladnějším a proměnlivým počasím, které prudké vlny sucha a žáru rozbíjí, případně aspoň zmírňuje.

Ačkoliv sousední země jako Rakousko, Maďarsko a především státy ležící jižněji letos vydávaly varování před zdraví nebezpečnými vlnami horka, u nás šlo hlavně o doporučení sledovat pitný režim a chránit citlivé skupiny obyvatel – tedy seniory, děti nebo chronicky nemocné. Nedocházelo k uzavírání škol či úřadů ani k omezení pohybu na ulicích.

Zatím se tak zdá, že ačkoliv má Česká republika nyní jeden z nejteplejších roků své historie, bezprostřední riziko čtyřicetistupňových veder je díky našim geografickým a klimatickým podmínkám stále minimální. To ale neznamená, že bychom měli hrozby spojené s vlnami horka podceňovat, jak ukazují zkušenosti z jižní Evropy. Stačí zůstat obezřetní a používat zdravý rozum – ať už léto přinese cokoli.

Napsat komentář Zrušit odpověď