Co čeká české důchodce od roku 2026?
Novo schválená penzijní reforma rozvířila mezi českými seniory i pracujícími vášnivé debaty. Prezident Petr Pavel podepsal zásadní úpravy systému, které mají povzbudit jeho stabilitu a odolnost v čase, kdy populace rychle stárne a státní rozpočet se potýká s deficity. Reforma je zatím největší od devadesátých let a nikoho nenechává v klidu – stačí pohled na konkrétní změny, které začnou platit právě v roce 2026.
Základní pilíř představuje postupné zvyšování důchodového věku. Zatímco dnešní šedesátníci míří do důchodu v 65 letech, mladší ročníky, které se narodily po roce 1988, se budou s povinnou prací loučit až v 67 letech. Nejde o skokovou změnu, každý rok se věk zvýší jen o měsíc. Ale kdo se narodí po listopadu 1988, už s tím musí počítat. Tato novinka je reakcí na rostoucí délku života a tlak na udržitelnost penzijního balíku.
Změny se dotknou samotné metody výpočtu důchodu. Dosavadní způsob, kdy se zpravidla zohledňuje 100 % průměrných výdělků, už nebude platit navždy. Od 2026 klesne uznávaná částka na 90 % a až do roku 2035 se tento poměr ještě více sníží. To znamená, že na důchodu už nebudou příjmy z předešlých let hrát tak zásadní roli. Podobnou logikou sníží stát zásluhovou složku, která oceňuje celoživotní práci. Koeficient za každý odpracovaný rok se sníží z 1,5 % na 1,45 %. I když to vypadá jako drobnost, na dlouhé roky služeb může člověk pocítit rozdíl v tisících, někdy i desítkách tisíc korun ročně.
Kdo si skutečně polepší a co čeká ty ostatní
Pro lidi s nízkými příjmy chystají poslanci naopak větší jistotu. Minimální starobní důchod má od 2026 dosáhnout 20 % průměrné mzdy. Pro lepší představu – dnes by to znamenalo více než 9 tisíc korun měsíčně. Sociální síť se tak trochu napíná pro nejchudší penzisty, kteří se dosud museli spoléhat na státní doplatky. Právě tato změna je reálnou výhodou zejména pro lidi s nevýhodným životním příběhem nebo dlouhodobě nízkými výdělky.
Nový zákon myslí také na profese, kde práce opravdu ničí zdraví – horníky v podzemí, zdravotníky v pohotovostních službách, hasiče i další rizikové skupiny. Tito lidé budou moci jít do důchodu dříve, zhruba o několik let. Platit za to budou firmám vyšší odvody do pojištění, což je nově zaváděný motivační i ochranný prvek. Odhaduje se, že se změna dotkne kolem 12 tisíc zaměstnanců napříč Českem.
- Věk odchodu do důchodu poroste každý rok o měsíc, dokud nedosáhne 67 let.
- Výplaty důchodů už nebudou určovány 100% dosavadních výdělků, ale jen 90 % a postupně méně.
- Doba pojištění bude bodově méně výhodná – každoroční přínos pro výši důchodu lehce klesne.
- Minimální důchod lidem s nízkými příjmy poskočí až na pětinu průměrné mzdy.
- Profese ohrožující zdraví umožní snazší a dřívější odchod na penzi pro další tisíce lidí.
Kritici nové reformy si všímají hlavně toho, že mladým generacím klesne očekávaný státní důchod a naroste jejich nárok na samostatné spoření nebo investice. Politikové ale varují, že jinak by systém zbankrotoval kvůli vysokému počtu seniorů a málo pracujícím. Odborná veřejnost se zatím rozděluje mezi příznivce tvrdších škrtů a zastánce citlivějšího přístupu – jasno však mají všichni v tom, že bez změn by za pár let došly peníze. Česko tak od roku 2026 čeká skutečný mezník v péči o seniory a všichni, od mladých po starší, budou muset přemýšlet, jakou roli v jejich životě bude mít státní důchod a vlastní úspory.
