Bylo to tiché, ale pro řadu žen v justici zásadní rozhodnutí. Josef Baxa, předseda Ústavního soudu České republiky, právě ukončil praxi, která stovkám státních zástupkyň po léta kradla peníze z výplatních pásek. Dne 8. července 2026 plénum soudu jednomyslně prohlásilo za protiústavní část zákona, která do konce září 2025 ignorovala dobu strávenou na mateřské nebo rodičovské dovolené při určování platového stupně.
Výsledek? Ženy, které se staly matkami ve specifickém okénku své kariéry (mezi šestým a osmým rokem praxe), mohly přijít až o 20 procent svého platu jen proto, že stát jejich absenci v kanceláři nepovažoval za "skutečný výkon funkce". Zvuk té neúspěšné žaloby zněl dlouho, ale teď má zvítězený tón.
Arbitrární pravidlo, které trestalo rodičovství
Podstatou sporu byla technická mezera v zákoně o platech státních zástupců. Platový koeficient, který určuje, kolik peněz dostanete, závisí na délce započitatelné odborné praxe. Obecně se mateřská počítala. Ale existovala výjimka. Při přechodu z druhého do třetího platového stupně musel státní zástupce odpracovat alespoň tři roky skutečně ve funkci. Mateřská se sem nezapočítávala.
Zní to jako byrokratický detail? Není. Představte si dvě ženy, obě právníčky s podobnou kvalifikací. Jedna odešla na mateřskou dříve, druhá později. Ta první měla smůlu – její pauza ji zastavila v žebříčku. Ta druhá si udržela nárok na vyšší stupeň. Rozdíl v platu? Klidně i přes 20 %. Soudce Baxa to nazval "arbitrárním kritériem", které vytváří nedůvodné rozdíly. A měl pravdu. Pravidlo nefungovalo jako ochrana kvality práce, ale jako náhodná past na ty, kdo se stali rodiči ve špatný čas.
Diskriminace pod rouškou rovnosti
Zde vstupujeme do oblasti, kde je právo nejcitlivější. Zákon sice přímo nemluvil o pohlaví, ale dopad byl jasný. Kdo čerpá mateřskou dovolenou? Výhradně ženy. Kdo čerpá delší část rodičovské? V drtivé většině také ženy. Ústavní soud nenechal nikoho na pochybách: "Napadená úprava tak ve svém důsledku pracuje s kritériem, kdy se určitá osoba stala rodičem. Rozlišuje tedy podle rodičovství," uvedl v nálezu.
Je to klasický příklad nepřímé diskriminace. Na papíře jsou všichni stejní, v praxi platí muži více, protože jejich kariéra není přerušována těhotenstvím a péčí o malé děti. Stát chtěl zajistit, aby mladí státní zástupci měli dostatek praxe před zvýšením platu. Šlechtilý cíl. Ale zvolený prostředek byl jako dělovou kouli zabíjet mouchu – a ještě k tomu tu, která právě kojí.
Předchozí precedent a co dál
Toto není ojedinělé selhání legislativy. Jen sedm měsíců před tímto verdiktem, 20. listopadu 2024, zrušil Ústavní soud obdobné ustanovení pro soudce (sp. zn. Pl. ÚS 16/24). Struktura problémů byla identická. Justiční systém prostě zapomínal, že rodičovství je součástí života, ne chybná vektorová data v personálním systému.
Rozhodnutí je závazné pro všechny. To znamená, že pokud jste státní zástupkyně, která včas napadla svůj nižší plat u soudu, máte šanci na doplatek. Ale pozor na háček: stát může uplatnit námitku promlčení. Jak vysvětlil Baxa, "důsledky závazného nálezu se plně uplatní v těch případech, v nichž se státní zástupkyně a zástupci obrátili na obecné soudy s žalobou na doplacení platu včas." Kdo čekal, ten možná propádl vlak. Čas běží rychleji než inflace.
- Klíčové datum: 8. července 2026 (rozhodnutí Ústavního soudu)
- Hlavní aktér: Josef Baxa (předseda Ústavního soudu)
- Dopad: Možnost doplatku až o 20 % pro dotčené státní zástupkyně
- Právní základ: Porušení principu rovnosti a zákaz diskriminace
Frequently Asked Questions
Proč bylo toto pravidlo považováno za diskriminační?
Ačkoli zákon přímo nerozlišoval mezi muži a ženami, jeho praktický dopad byl jednostranný. Mateřskou dovolenou mohou čerpat pouze ženy a rodičovskou většinou ženy. Tím, že se tato doba nezapočítávala do odborné praxe pro konkrétní skupinu zaměstnanců, byli ženy systematicky znevýhodňovány ve svém platovém postupu oproti mužům, kteří svou kariéru nepřerušovali. Soud označil toto rozlišení za "nedůvodné" a "arbitrární".
Kolik peněz mohly státní zástupkyně získat zpět?
Rozdíl v platu mezi osobami, jimž se mateřská započítala, a těmi, jimž se nezapočítala, mohl dosahovat až 20 procent měsíčního platu. Pro někoho to může být několik tisíc korun měsíčně po dobu několika let. Konkrétní částka závisí na platové třídě a době, po kterou byla žena v tomto "zamrzlém" stavu. Žaloba projednávaná Obvodním soudem pro Prahu 1 řeší období od roku 2022 do 2024.
Mohou si nárok vymáhat i ti, kdo nežalovali?
Ano, nález je závazný pro všechny, ale existuje riziko promlčení. Pokud státní zástupkyně nebo zástupce nepodal žalobu na doplatek platu včas, stát může vznést námitku promlčení a nárok pak nemusí být uznán. Předseda Ústavního soudu Josef Baxa zdůraznil, že se nálezy uplatní plně pouze tam, kde byly nároky uplatněny včas u obecných soudů. Pasivita se zde tedy nevyplácí.
Změnil zákonodárce pravidla již před tímto rozhodnutím?
Ano, s účinností od 1. října 2025 zákonodárce změnil pravidla tak, že se mateřská a rodičovská dovolená započítávají do odborné praxe bez výjimek. Toto rozhodnutí Ústavního soudu však řeší minulost – konkrétně období do 30. září 2025, kdy platila stará, diskriminační úprava. Nová pravidla chrání budoucnost, tento nález napravuje křivdy z minulosti.