EU v Bruselu selhala – zamrznutá ruská aktiva zůstávají nevyužitá
EU v Bruselu nepodařilo najít řešení pro využití 140 mld. € zmrazených ruských aktiv k podpoře Ukrajiny. Belgické právní výhrady a technické problémy brání dohodě.
Situace na Ukrajině patří mezi nejdiskutovanější témata mezinárodní bezpečnosti a politiky. S růstem napětí v této oblasti se zvýšil zájem o podrobné zprávy, analýzy a komentáře, které vám přináší NATO Summit Novinky. Ukrajina totiž není jen otázkou regionálního konfliktu, ale signálem, jak aliance reaguje na nové výzvy.
Proč je Ukrajina tak důležitá? Její pozice na východní hranici Evropské unie a NATO ji staví do centra zájmu globální bezpečnosti. Současné vojenské a politické události ovlivňují nejen oblast, ale i vztahy mezi velmocemi, a tedy i každodenní život evropských občanů.
NATO stále hledá rovnováhu mezi podporou Ukrajiny a snahou o zachování stability v širším regionu. Summity Aliance pravidelně určují strategické cíle, poskytují vojenskou pomoc a koordinují diplomatické úsilí států. Budete zde nacházet přehledy z jednání, detailní komentáře o vojenské podpoře i analýzy dopadů těchto rozhodnutí.
Na NATO Summit Novinky najdete nejnovější informace o Ukrajině bez zbytečného balastu. Každý článek je zaměřen na fakta a scénáře, které ovlivňují politiku obrany a mezinárodní spolupráci. Pokud se zajímáte o aktuální dění, rozumíte výzvám bezpečnosti a chcete být vždy o krok napřed, naše zprávy jsou tím pravým místem pro vás.
Chcete zjistit víc? Prohlédněte si naše články, které nezanedbávají detail a přináší praktické informace, jak se vyvíjí situace na Ukrajině a co to znamená pro NATO i běžné občany. Buďte informovaní s námi!
EU v Bruselu nepodařilo najít řešení pro využití 140 mld. € zmrazených ruských aktiv k podpoře Ukrajiny. Belgické právní výhrady a technické problémy brání dohodě.
Britský exministr obrany Ben Wallace navrhl, aby Ukrajina "udusila" Krym pomocí raket Taurus, čímž by vyvílela tlak na Vladimira Putina k mírovým jednáním.
Ukrajina a Rusko si během dvou dnů vyměnily téměř 700 zajatců v rámci historického ujednání, které má vrátit tisíc osob z každé strany. Mezi osvobozenými jsou vojáci i civilisté, zatímco osud tisíců dalších Ukrajinců zůstává nejasný. Výměnu poznamenaly zprávy o mučení a pokračující útoky na civilní cíle.
Rusko stále nevyjasnilo svůj postoj k americkému návrhu 30denního příměří, který Ukrajina již přijala. Rusko může vyžadovat podmínky jako zastavení vojenské pomoci Západu Ukrajině či uznání Krymu. V Kremlu panuje neshoda, někteří vojenští vůdcové mají výhrady, zatímco někteří politikové vidí v návrhu příležitost pro vyjednávání. USA varují, že odmítnutí může vést k dalším sankcím.
Český premiér Petr Fiala oznámil, že Ukrajina může obdržet první munici z české iniciativy už v červnu. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO a dalšími představiteli se jednalo o posílení ukrajinské protivzdušné obrany a dalším vojenském přispění. Iniciativa již zajistila 500 000 kusů munice a jedná se o dalších 300 000.
Francie dodala na Ukrajinu první stíhačky Mirage 2000-5, které přiletěly 6. února 2025. Ukrajinští piloti, vyškolení ve Francii, zvládnou jejich provoz. Tyto upravené stíhačky s dlouhodobými raketami zvyšují údernou schopnost Ukrajiny vůči ruským silám. Společně s nizozemskými F-16ki tvoří část západní vojenské pomoci Ukrajině.
Ukrajina odpálila americké rakety ATACMS směrem na Rusko, což představuje významnou eskalaci konfliktu. Útok zasáhl skladiště munice v oblasti Brjansk v Rusku. Situace je stále napjatá, zatímco svět sleduje s obavami možné další stupňování napětí a možný konflikt většího rozsahu.
Prezident USA Joe Biden schválil používání amerických raket ATACMS na ukrajinském území v rámci ruského konfliktu. Tato zásadní změna politiky přichází po dlouhém lobování ukrajinského prezidenta Zelenského. Rakety dosahují hluboko do ruského území s nižší pravděpodobností zasažení obrannými systémy. Ruská odveta na rozhodnutí vyvolala mezinárodní napětí s potenciálním nebezpečím eskalace.
Česko mění strategii pomoci Ukrajině dva roky po začátku války a zaměří se na výcvik ukrajinských vojáků a nákup munice. Tento krok znamená, že dodávky vojenské techniky budou mít menší význam než dosud. Rozhodnutí odpovídá evolučním potřebám Ukrajiny, která stále čelí konfliktu. Česká republika zůstává Ukrajině pevně zavázána, ale mění způsob podpory.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski oznámil, že na Ukrajině jsou již přítomní vojáci NATO. Toto oznámení bylo učiněno 11. března 2024, přičemž však nebylo upřesněno, ze kterých zemí NATO tito vojáci pocházejí. Konkrétní role těchto vojáků zůstávají nejasné a Sikorski nadále neposkytl další podrobnosti o jejich misi.