Rusko se vykrucuje ohledně návrhu příměří: Potřebujeme více informací
Rusko stále nevyjasnilo svůj postoj k americkému návrhu 30denního příměří, který Ukrajina již přijala. Rusko může vyžadovat podmínky jako zastavení vojenské pomoci Západu Ukrajině či uznání Krymu. V Kremlu panuje neshoda, někteří vojenští vůdcové mají výhrady, zatímco někteří politikové vidí v návrhu příležitost pro vyjednávání. USA varují, že odmítnutí může vést k dalším sankcím.
Fiala: Ukrajina by mohla obdržet první munici z české iniciativy v červnu
Český premiér Petr Fiala oznámil, že Ukrajina může obdržet první munici z české iniciativy už v červnu. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO a dalšími představiteli se jednalo o posílení ukrajinské protivzdušné obrany a dalším vojenském přispění. Iniciativa již zajistila 500 000 kusů munice a jedná se o dalších 300 000.
První francouzské stíhačky Mirage 2000 dorazily na Ukrajinu
Francie dodala na Ukrajinu první stíhačky Mirage 2000-5, které přiletěly 6. února 2025. Ukrajinští piloti, vyškolení ve Francii, zvládnou jejich provoz. Tyto upravené stíhačky s dlouhodobými raketami zvyšují údernou schopnost Ukrajiny vůči ruským silám. Společně s nizozemskými F-16ki tvoří část západní vojenské pomoci Ukrajině.
Ukrajina zahájila raketový útok na Rusko: eskalace konfliktu
Ukrajina odpálila americké rakety ATACMS směrem na Rusko, což představuje významnou eskalaci konfliktu. Útok zasáhl skladiště munice v oblasti Brjansk v Rusku. Situace je stále napjatá, zatímco svět sleduje s obavami možné další stupňování napětí a možný konflikt většího rozsahu.
Změna americké politiky: Biden schválil použití raket ATACMS Ukrajinou na ruském území
Prezident USA Joe Biden schválil používání amerických raket ATACMS na ukrajinském území v rámci ruského konfliktu. Tato zásadní změna politiky přichází po dlouhém lobování ukrajinského prezidenta Zelenského. Rakety dosahují hluboko do ruského území s nižší pravděpodobností zasažení obrannými systémy. Ruská odveta na rozhodnutí vyvolala mezinárodní napětí s potenciálním nebezpečím eskalace.
Česká republika přesměruje pomoc Ukrajině na výcvik a nákup munice
Česko mění strategii pomoci Ukrajině dva roky po začátku války a zaměří se na výcvik ukrajinských vojáků a nákup munice. Tento krok znamená, že dodávky vojenské techniky budou mít menší význam než dosud. Rozhodnutí odpovídá evolučním potřebám Ukrajiny, která stále čelí konfliktu. Česká republika zůstává Ukrajině pevně zavázána, ale mění způsob podpory.
NATO vojáci na Ukrajině: Polský ministr zahraničí Sikorski odhaluje situaci
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski oznámil, že na Ukrajině jsou již přítomní vojáci NATO. Toto oznámení bylo učiněno 11. března 2024, přičemž však nebylo upřesněno, ze kterých zemí NATO tito vojáci pocházejí. Konkrétní role těchto vojáků zůstávají nejasné a Sikorski nadále neposkytl další podrobnosti o jejich misi.
Česká republika v boji proti migraci v Evropě: Fialův vliv v Bruselu a nový plán EU
Česká republika se připojuje k novému evropskému plánu zaměřenému na prevenci vstupu migranti do Evropy. Toto úsilí se stává součástí širších snah lídrů EU řešit migraci, obranu a pomoc Ukrajině, s důležitými finanční iniciativami směřujícími k udržení ukrajinských státních funkcí uprostřed ruské agrese.
Pobaltí a možnost nasazení pozemních jednotek NATO na Ukrajině
Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil možnost vyslání pozemních vojsk NATO na Ukrajinu, což podporuje i estonská premiérka Kaja Kallas. Tato otevřenost ze strany pobaltských států odráží širší úvahy NATO o tom, jak posílit Ukrajinu proti ruské agresi. Čelíme debatě, jak dalece zasáhnout ve prospěch Ukrajiny.
Čtvrtstoletí pod ochranou NATO: Příběh české cesty k bezpečnosti
Česká republika slaví 25 let členství v NATO, čímž potvrzuje svůj závazek k Euroatlantické bezpečnosti a demokratickým hodnotám. Toto výročí reflektuje vojenské nasazení v misích, podporu Ukrajiny i modernizaci obrany. Klíčové postavy zdůrazňují význam NATO proti současným hrozbám, včetně ruské agrese.