Britský exminister obrany: „Udušit Krym“ – klíč k Putinu

Když Ben Wallace, bývalý britský ministr obrany z konzervativní strany, publikoval v Daily Telegraph, představil odvážnou strategii – udusit Krym – čtenářům se okamžitě ozvala výzva: přimět Vladimira Putina k mírovým jednáním. V textu Wallace nazval ruského prezidenta „tyránem s carskými žvásty“ a navrhl, že klíč k jeho porážce leží na poloostrově Krym. Tato myšlenka se rychle rozšířila do bezpečnostních kruhů v Evropě.

Strategie "Udušení" Krymu

Podle Wallaceova plánu by měla Ukrajina obklíčit Krym ze všech stran, přerušit dodávky energie, vody i potravin a neustále provádět přesné ostřelování. V návrhu jsou zmíněny rakety Taurus, které mají podle ministra dosáhnout dlouhého dosahu a vysoké přesnosti, čímž by se zamezilo zásobování ruských jednotek na poloostrově.

„Když se podaří Krym skutečně izolovat, Putinova schopnost vést operace v jižní Ukrajině se dramaticky sníží,“ řekl Wallace v rozhovoru pro deník. Další krok by zahrnoval neustálý letecký tlak, aby se zabránilo jakémukoli pokusu o přelot přísunů z černomořské strany.

Reakce a názory v Evropě

Strategie nezůstala bez povšimnutí. V Polsku i Estonsku se politici obávali, že eskalace by mohla vést k novým ruským provokacím – například dronovým útokům nad poľským vzdušným prostorem nebo narušení estonského leteckého provozu. V reakci na incident na letišti v Mnichově, kde drony přerušily provoz a zadržely tisíce cestujících, se evropské národní bezpečnostní úřady ptají, zda je možné odrazit podobnou taktiku i nad územím státních členů NATO.

„Je to jako šachová partie, kde Rusko tahá z boku, ale my máme možnost ho zatlačit na zemi,“ komentoval generál Jens Stoltenberg, výkonný velitel NATO. Stoltenberg naznačil, že úspěšné odříznutí Krymu by mohlo přinést novou dynamiku v jednáních o příměří.

Možné dopady na válku a mírové jednání

Analytici varují, že taková taktika by mohla mít dvojí efekt. Na jedné straně by výrazně oslabila ruské logistické schopnosti na jihu a mohl by se objevit tlak na Kreml, aby vyhledal diplomatické řešení. Na druhé straně by ale mohlo dojít k zesílení ruské propagandy o „obraně ruských obyvatel“ a k dalším útokům na civilní infrastrukturu v sousedních státech.

Ekonomista Martin Šustek z České národní banky upozorňuje, že pokud by se konflikt rozšířil na další území, hrozí prudký nárůst energetických cen v celé EU, což by mohlo podkopat veřejnou podporu pro dlouhodobou vojenskou pomoc Ukrajině.

Historický kontext Krymu a mezinárodní právo

Krym byl po staletí součástí různých říší – od Osmanské říše po Sovětský svaz. V březnu 2014 Rusko anexovalo poloostrov po sporném referendu, které bylo široce odsouzeno OSN jako porušení mezinárodního práva. Od té doby jsou sankce soustředěny na obnovení suverenity Ukrajiny a na izolaci ruských finančních toků.

Wallace ve svém článku připomíná, že „když se mezinárodní společenství rozhodne, že Krym je neoddělitelnou součástí Ukrajiny, každá vojenská operace, která se snaží tento status změnit, bude mít jen omezené politické výhody.“ Přesně proto navrhuje použít hybridní strategii – ekonomické a vojenské tlaky současně.

Co může následovat – výhledy odborníků

Budoucnost této strategie závisí na několika faktorech: schopnosti ukrajinské armády udržet dlouhodobý tlak, ochotě západních spojenců poskytovat potřebné zbraně a odhodlání Ruska reagovat. Pokud se podaří Krym „udusit“, mohlo by to otevřít prostor pro rychlejší diplomatické rozhovory, ale také by to mohlo posílit ruskou vnitřní propagandu a vést k dalším represivním krokům vůči ukrajinské populaci.

„Je to vysoká sázka, ale z hlediska strategického může přinést klíčový moment, který změní dynamiku konfliktu,“ uzavírá Wallace. Odborníci varují však, že jakýkoliv tah musí být podpořen pevnou mezinárodní koalicí, jinak by se mohl stát jen dalším kapitolou ve velké šachové hře, kde jsou vítězi jen ti, kdo mají nejvíc trpělivosti.