Ukrajina čelí devastaci, která v moderních dějinách nemá obdoby. Podle analýzy, kterou publikoval Citi Institute, bude obnova Ukrajiny stát takové sumy, že i legendární Marshallův plán, který v roce 1948 vyzdvihl z trosek Evropu po druhé světové válce, bude v tomto měřítku vypadat skromně. Odhady naznačují, že finanční zdroje potřebné k nápravě infrastruktury a ekonomiky budou přibližně trojnásobné oproti tehdejší americké pomoci. Tím, že válka trvá již více než čtyři roky, se škody hluboko zakousaly do energetiky, dopravy i zemědělské půdy, která je nyní rozsáhle zaminována.
Zatímco se svět zastavuje nad astronomickými částkami, české firmy už na místě nečekají. Je to trochu paradoxní – zatímco velcí hráči váhají, naše firmy jedou do oblastí, kde jsou stále slyšet výstřely. Tím, že jsme se do toho pustili včas, získáváme obrovskou konkurenční výhodu.
Česko jako jediné v první linii
Zatímco většina západních partnerů čeká na konec aktivních bojů, Tomáš Kopečný, vládní zmocnenec pro obnovu Ukrajiny, potvrzuje unikátní pozici našich firem. „Česko je de facto jediná země, která dělá projekty na východě Ukrajiny velmi blízko fronty,“ říká Kopečný. a ta odvaha (nebo možná i pragmatismus) se vyplatila. České týmy realizují projekty v podmínkách, které by většina korporací označila za příliš riskantní.
Mezi konkrétní úspěchy patří například výstavba vodáren a čistírn odpadních vod v Dnipropetrovské oblasti, které nyní slouží 130 000 obyvatelům. V Charkově byly dodány kogenerační jednotky, což je v mrazivých ukrajinských zimách otázka přežití, nikoliv luxusu. Další významný projekt představuje výstavba větrné elektrárny v Orviwu a vybavení šesti nemocnic, což představuje investice v hodnotě téměř 100 milionů eur.
Tato první vlna projektů není sice masivní výstavba mrakodrápů, ale jde o základní stavební kameny. Jsou to tzv. „early-stage“ projekty, které připravují půdu pro to, co přijde po zastavení střelby. Detaily některých kontraktů jsou sice stále mlžné, ale směr je jasný: pomáhat tam, kde je to nejhůř.
Ekonomická mapa Ukrajiny se posouvá
Válka sice ničí, ale zároveň přináší brutální reorganizaci ekonomiky. Historicky byla východní Ukrajina průmyslovým srdcem země, zejména v oblasti těžby a těžkého strojírenství. Právě Dnipropetrovský kraj je dnes v nejhorší situaci – je to koncentrace průmyslu, která byla zasažena nejvíce. K tomu přidejte ekologickou katastrofu z bombardování chemických závodů a máte koktejl, který bude čistit generace.
Zajímavé je, jak se mění investiční trendy. Peníze a pozornost se začínají přesouvat směrem k západu. Regiony, které byly dříve podinvestované, se nyní stávají primárními cíli pro nový rozvoj. Je to v podstatě ekonomický posun celého státu, který se snaží distancovat od východního vlivu a integrovat se do evropských struktur.
Klíčové priority obnovy:
- Energetická infrastruktura: Modernizace sítí a přechod na obnovitelné zdroje.
- Doprava: Oprava mostů a železnic, které jsou klíčem pro export obilí.
- Zemědělství: Odminovování polí a nákup moderní techniky.
- Průmysl: Implementace průmyslového vybavení čtvrté generace (Industry 4.0).
Klíč k úspěchu: Návrat milionů lidí
Stavět sice můžeme, ale kdo bude v těch budovách pracovat? To je ta největší otázka. Podle dat ukrajinské vlády uteklo do Evropy přibližně 8 milionů uprchlíků. Aby obnova skutečně fungovala, musí se vrátit alespoň 4 miliony z nich. Bez lidské práce jsou i ty nejmodernější továrny jen prázdné krabice z betonu a oceli.
Strategie „build back better“ (stavět lépe než dříve) není jen marketingový slogan. Cílem je, aby nová infrastruktura nebyla jen kopii té staré, ale byla efektivnější a ekologičtější. Vytváření nových pracovních míst v moderních sektorech je hlavním nástrojem, jak nalákat lidi zpět z Polska, Německa nebo Česka.
Finanční zbrojnice pro české firmy
Stát neplánuje nechat naše firmy samotné. Od roku 2022, kdy Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo obrany vyslaly první týmy na Ukrajinu, se připravují speciální finanční instrumenty. Ty mají zajistit, aby české firmy byly konkurenceschopné v boji o velké kontrakty proti německým nebo polským gigantům.
Tomáš Kopečný však varuje před naivním přístupem. „Kontrakty nebudou distribuovány pouze na základě vděčnosti,“ zdůrazňuje. Ačkoliv jsou vztahy s Ukrajinci díky naší pomoci vynikající, v byznysu platí tvrdá pravidla. Vyhrává ten, kdo má lepší technologii, nižší cenu nebo vyšší kapacitu. Vděčnost otevře dveře, ale uzavřít obchod musí kvalita.
Často kladené otázky k obnově Ukrajiny
Proč bude obnova Ukrajiny dražší než Marshallův plán?
Rozsah zničení je v současnosti mnohem komplexnější. Nejde jen o budovy, ale o totální kolaps energetických sítí, rozsáhlé zaminování zemědělské půdy a ekologické kontaminace po útocích na průmyslové areály. Citi Institute odhaduje, že náklady budou trojnásobné kvůli moderním standardům výstavby a hloubce devastace infrastruktury.
Jaké konkrétní projekty české firmy již realizovaly?
České firmy se zaměřily na kritickou infrastrukturu. Mezi klíčové projekty patří čistírna odpadních vod pro 130 000 lidí v Dnipropetrovské oblasti, dodávky kogeneračních jednotek do Charkova, stavba větrné elektrárny v Orviwu a vybavení šesti nemocnic v celkové hodnotě téměř 100 milionů eur.
Kdo bude obnovu Ukrajiny financovat?
Financování bude kombinací mezinárodních půjček, grantů z EU a USA, zmrazených ruských aktiv a soukromých investic. Česko vyvíjí vlastní finanční nástroje, aby podpořilo své firmy při vstupování do těchto projektů a pomohlo jim konkurovat velkým evropským společnostem.
Jaký vliv má návrat uprchlíků na ekonomickou obnovu?
Je to kritický faktor. Z 8 milionů uprchlíků musí regresarovat alespoň 4 miliony, aby byl zajištěn dostatek pracovní síly pro rekonstrukční práce a provoz nově postavených závodů. Bez návratu kvalifikovaných pracovníků by obnova byla technicky i ekonomicky neproveditelná.
