Dobrovolní hasiči – první i poslední záchrana v krizi
Představte si vesnici odříznutou od elektriky, zarostlou troskami po přívalové vodě nebo nádraží, které zaplavily stovky uprchlíků. Koho lidé volají jako první? Odpověď je jasná – dobrovolní hasiči. Jejich jednotky jsou často na místě dřív než jakákoli státní pomoc. V mnoha regionech totiž jsou právě oni páteří celé krizové reakce – znají místní prostředí, ví, kam sáhnout a jak se domluvit, když jde do tuhého.
Jen za posledních pár let počet zásahů mimo požáry strmě roste. Nebyly to jen dramatické povodně v roce 2024, kdy voda zatopila vesnice i města a bez dobrovolných hasičů by byla škoda na majetku i životech násobně větší. Jejich práce končí často dlouho po odeznění živelní katastrofy – odklízejí bahno, kontrolují kritické rozvody, zjišťují, komu chybí základní potřeby. A při blackoutu, když vypadne elektřina celé obci nebo městu, právě oni objíždějí starší sousedy, zajišťují provizorní světla, rozvážejí pitnou vodu a spolu s radnicí domlouvají další pomoc.

Mnohem víc než jen "lopatová četa"
Někteří si stále představují dobrovolné hasiče jako partu chlapů s lopatami a starou stříkačkou. Realita je ale o řád složitější. Pomáhají při krizích, kdy kolabuje doprava, musí se rychle vztyčit stany nebo zorganizovat evakuační centrum. Často fungují jako neoficiální informační uzel: mají kontakty na všechny, vědí, jak pracovat s technikou i s lidmi, a občas suplují úřady, když dochází síly. Protože mají zkušenosti s plánováním zásahů i zajišťováním technické podpory, stát je zařadil mezi tzv. kritickou infrastrukturu.
Každá větší pohroma v Česku ukazuje, že bez těchto lidí by města a vesnice čelily chaosu – od letní vlny uprchlíků až po zimní výpadky proudu. Výhoda českého systému je v tom, že na většině pohotovostních telefonů jsou právě dobrovolní hasiči a jejich zásahy často překračují hranice: když je zle v sousedním okrese, prostě sednou do aut a jedou pomáhat. To všechno většinou za zlomek odměny, jen pro dobrý pocit a vděk lidí kolem.
Stát proto těmto jednotkám věnuje stále více pozornosti, ať už jde o modernizaci zázemí, lepší výstroj, nebo častější školení. Je jasné, že bez dobrovolných hasičů by se tu krize zvládaly podstatně hůř – nejen při extrémních událostech, ale i při menších každodenních nehodách, které velká média často úplně míjejí, ale pro život v regionu jsou klíčové.