Vybíháte ráno do zahrady a oči se vám nevěří. To, co bylo ještě včera zelené a kvetoucí, dnes vypadá jako scéna z levného hororového filmu. Celé keře jsou obalené hustými bílými závoji, které připomínají pavučiny, ale ve skutečnosti jimi nejsou. V roce 2026 zasáhla Českou republiku vlna masového výskytu housenek předivek, které během dnů dokážou kompletně odlistit ovocné stromy i okrasné dřeviny.
Tento fenomén není novinkou, ale letos nabral na intenzitě. Zatímco v minulosti šlo o lokální incidenty, nyní hlásí výskyt "pavučinových hnízd" obyvatelé napříč celou republikou – od pražských parků po moravské sady. Hlavním viníkem je motýl předivka zhoubná (Yponomeuta evonymella), jehož larvy se živí listy střemchy obecné, ale i třešní, švestek nebo meruněk. Výsledek? Stromy bez jediného lístku, uvězněné v bílém kokonu.
Kdo za tím vězí? Nejsme to my, ale příroda
Pojďme si to vysvětlit jednoduše. Tyto "pavučiny" netkají pavouci, jak by se mohlo zdát. Jde o ochranné hnízda housenek, které společně spřádají vlákna, aby se ukryly před predátory a nepříznivým počasím. Uvnitř tohoto bílého chumelu pak žravě likvidují veškerou dostupnou zelenou hmotu. Odborníci z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) potvrzují, že jde o typické přemnožení tohoto druhu, které má cyklický charakter.
Zajímavostí je, že předivka zhoubná není sama. Souběžně s ní řádí v českých zahradách i předivka brslenová, která cílí primárně na bursleny, a invazivní zavíječ zimostrázový. Ten sice nevytváří tak souvislé bílé závoje jako předivky, ale jeho housenky jsou stejně destruktivní. Pokud máte v zahradě buxusy nebo zimostrázy, pravděpodobně jste už viděli jejich "holé" větve. Kombinace těchto tří škůdců vytváří pocit, že naše zeleň prochází krizovým stavem.
Dopad na zahradu: Je čas panikařit?
A teď ta dobrá zpráva. I když vizuální dojem je děsivý, biologická realita je mnohem méně dramatická. Většina zdravých rostlin po tzv. holožíru (úplném odlistění) rychle regeneruje. Jakmile se housenky zakuklí a zmizí – což se děje typicky koncem června – stromy a keře znovu obrazí. Do konce léta často vypadají téměř normálně.
Ovšem pozor. Riziko existuje pro oslabené rostliny. Pokud je keř již dlouhodobě nemocný nebo trpí suchem, opakované napadení může vést k jeho uhynutí. Zvlášť u mladých ovocných stromků v sadech je třeba být opatrný. Praha zažila podobnou situaci už v roce 2017, kdy technické služby řešily masivní napadení v Pankráckém parku. Tehdy se ukázalo, že estetický zásah není nutný vždy, ale preventivní péče ano.
- Rychlost útoku: Housenky předivek dokážou zlikvidovat živý plot během jednoho týdne.
- Přirození spojenci: Až 50 % populací housenek je přirozeně regulováno parazitickým lumkem Herpestomus brunnicornis.
- Rozsah škod: Zavíječ zimostrázový dokáže za jeden životní cyklus zničit keř vysoký až dva metry.
Jak se bránit: Mechanika versus chemie
Co s tím dělat? Mnoho zahrádkářů sahá okamžitě po insekticidu, ale experti doporučují rozvahu. Nejúčinnější obrana je totiž mechanická. Silný proud vody z hadice dokáže rozbít pavučiny a smýt housenky na zem, kde je následně fyzicky zlikvidujete. Funguje to překvapivě dobře, pokud zásah provedete včas, tedy když jsou housenky ještě malé a aktivní.
Pokud chcete jít cestou postřiku, načasování je klíčové. Aplikujte přípravky těsně před květem nebo při prvních náznacích minujících housenek. Později, když se housenky schovají do silných hnízd, se účinnost chemických látek výrazně snižuje. Alternativou je použití biologických preparátů obsahujících bakterii Bacillus thuringiensis, které jsou šetrné k včelám a domácím mazlíčkům, ale pro housenky smrtelné. A pamatujte: sběr a pálení zámotků na podzim je nejlepší investicí proti příští sezóně.
Časté dotazy
Jsou ty bílé pavučiny nebezpečné pro lidi nebo zvířata?
Ne, pavučiny předivek jsou pro člověka i domácí zvířata zcela neškodné. Nejedná se o jedovaté organismy. Jediným rizikem může být mírná alergická reakce u velmi citlivých jedinců při přímém kontaktu s housenkami, ale běžné pobývání v okolí napadených keřů je bezpečné. Problém je čistě estetický a agrotechnický.
Musím napadený keř vyříznout, abych se škůdce zbavil?
Většinou ne. Zdravé rostliny mají dostatek energie na to, aby po skončení žíru housenek znovu obrazily. Vyřezávání je nutné pouze v případě, že je keř starý, chorý nebo pokud se jedná o invazivní zavíjče na zimostrázech, který může rostlinu zcela usmrtit. U předivek stačí často počkat na jejich zakuklení a následnou regeneraci rostliny.
Proč se tento problém objevuje právě teď, v roce 2026?
Podmínky pro masové přemnožení předivek vytvořilo kombinace teplejšího jara a nedostatečné populace přirozených nepřátel v některých oblastech. Cyklické výskyty těchto motýlů jsou známé; podobné vlny jsme zažili v letech 2017, 2018 a 2024. Letošní rok se zdá být vrcholem tohoto cyklu díky specifickému klimatickému průběhu, který umožnil přežití většího množství larev.
Jak poznám rozdíl mezi předivkou a jiným škůdcem?
Předivky tvoří charakteristické souvislé bílé hnízda, která obalují celé části koruny. Housenky jsou světle zbarvené s černými tečkami. Naopak zavíječ zimostrázový nechává na listech typické díry a exkrementy, ale netvoří tak husté celistvé závoje. Pokud vidíte "bílé kokony", jde s největší pravděpodobností o předivku brslenovou nebo zhoubnou.
