Když Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu za stranu ANO, řekl, že se nebudou oddalovat kroky k převzetí kontroly nad českou energetikou, trhy reagovaly s opatrností. Vláda pod vedením Andreje Babiše, premiera ČR totiž pevně usoudila na cestu ke kompletnímu zestátnění společnosti ČEZ. První zásadní krok má proběhnout na valné hromadě v červnu 2026.
Jde o jeden z největších ekonomických manévrů posledních desetiletí. Cílem je zvýšit státní podíl z dnešních přibližně 70 procent na 90 procent, aby mohlo dojít k tzv. squeeze-out proceduře – vynucenému odkupu zbývajících akcií od menšinových akcionářů. Celý proces by měl být dokončen do konce volebního období vlády, tedy do roku 2029.
Strategický tah nebo finanční past?
Premiér Babiš argumentuje strategickou nutností. "Je to důležité, abychom mohli pomáhat občanům i celé ekonomice. Energie jsou k tomu klíčové," zdůraznil s tím, že firma podle něj nikdy neměla být privatizována. Stát chce získat plnou kontrolu nad vývojem cen energií a rozvojem sektoru. Avšak cena této kontroly bude vysoká. Odhadované náklady se pohybují kolem 250 miliard korun.
Zde nastává hlavní problém. Jak upozornil Jan Slabý, expert na fúze a akvizice ze společnosti Ecovis, celá transakce bude muset být refinancována obřím úvěrem. "To prakticky zdvojnásobí zadluženost ČEZ v době, kdy potřebuje desítky miliard na investice do obnovitelných zdrojů, modernizace sítí a nových jaderných bloků," vysvětlil Slabý. Je to riziková hra s cash flow jedné z nejvýnosnějších firem v regionu.
Plán CEO Beneše: Prodej části aktiv
Aby se tento finanční kolos dal zvládnout, generální ředitel Daniel Beneš, CEO ČEZ navrhl inovativní řešení. Společnost vytvoří novou dceřinou firmu, nazvanou pracovním názvem ČEZ 2. Ta by zahrnovala vysoce výnosná aktiva produkující desítky miliard provozního zisku ročně.
Podle plánu představeného na konci května 2026 by se menšinový podíl v této nové entitě prodal již na začátku roku 2027. Výnos z tohoto prodeje by pak ČEZ umožnil vykoupit akcie soukromých investorů. Na čele nového subjektu by mohl skončit dlouholetý člen představenstva Pavel Cyrani, zatímco Beneš by mohl zůstat u volání u kormidla mateřské firmy. Ministr Havlíček potvrdil, že nákup provede sám ČEZ za vlastní prostředky, nikoliv stát přímo z rozpočtu.
Modely budoucnosti a odpor menšinových akcionářů
Vláda zvažuje dva scénáře. První je zachování ČEZ jako celku ve státním vlastnictví. Druhý model zahrnuje pozdější prodej distribučních aktivit zpět na burzu, což by mohlo přinést další finanční zdroje aniž by ohrozilo energetickou bezpečnost. "Chceme ČEZ ovládnout, akcie si vykoupí samotný ČEZ za své," uvedl Havlíček pro Novinky.cz.
Cesta však není hladká. Analytik e15.cz upozorňuje, že bez souhlasu investorů držících alespoň 20 procent akcií nelze zestátnění provést standardními postupy. Michal Šnobr, který veřejně zastupuje zájmy menšinových akcionářů, varoval, že existuje skupina držitelských více než 10 procent akcií, jejichž souhlas je kritický. Bez nich hrozí právní bitvy a prodražení transakce.
Reakce trhu a expertů
Operátor pražské burzy Libor Koblic byl skeptický ohledně toho, zda by zestátnění mělo pozitivní dopad na ceny pro občany. "Zestátnění ČEZ nezlevní energii," konstatoval. Experti pochybují o tvrzení vlády, že proces nebude zatěžovat státní rozpočet ani společnost samotnou, zejména když bere v úvahu nutnost masivních investic do jaderné výstavby a zelené transformace.
Často kladené otázky
Kdy by mělo být zestátnění ČEZ dokončeno?
První kroky mají proběhnout na valné hromadě v červnu 2026. Celý proces, včetně koupě menšinových podílů a případného squeeze-outu, by měl být dokončen do konce roku 2029, tedy do konce současného volebního období vlády.
Kolik bude zestátnění stát?
Odhady se pohybují kolem 250 miliard korun. Tato částka závisí na aktuální ceně akcií ČEZ v době nákupu a zahrnuje prémii za převzetí kontroly. Financování má proběhnout skrze úvěry a prodej části aktiv prostřednictvím nového subjektu ČEZ 2.
Jaký je plán Daniela Beneše na financování?
CEO ČEZ navrhoje vytvoření dceřiné společnosti ČEZ 2, do které by přešla vysoce výnosná aktiva. Menšinový podíl v této firmě by byl prodán externím investorům, čímž by se získaly prostředky nutné k odkupu akcií od ostatních menšinových akcionářů mateřské společnosti.
Budou ceny energií po zestátnění klesat?
Experté a operátoři burzy pochybují o tom, že by zestátnění vedlo ke snížení cen pro spotřebitele. Naopak, zvýšené zadlužení společnosti a nutnost refinancování mohou vést k vyšším nákladům, které se mohou promítnout do cen elektřiny a plynu.
Co se stane s distributními pobočkami ČEZ?
Vláda zvažuje dva modely. Jeden zahrnuje úplné vlastnictví celého koncernu. Druhý model umožňuje v budoucnu vrátit distribuční aktivity zpět na burzu, což by mohlo zajistit dodatečné finanční zdroje pro stát aniž by bylo dotčeno jádro výroby energie.
