Ruské drony: co se právě děje a jak na to NATO

Když se v médiích objeví zpráva o ruských droních, většinou jde o rychlé útoky na kritickou infrastrukturu nebo o průzkumné lety nad frontovou linií. Tyto stroje už nejsou novinkou – používají se už od první světové války, ale moderní technologie jim dávají zcela nový rozměr. Dnes jsou drony menší, rychlejší a schopné nést výbušniny, elektronické rušení i senzory, které zachytí i nejmenší změny na bojišti.

Jaké typy ruských dronů potkáváme v terénu?

Nejčastěji se setkáváme s modely Orlan‑10, Shahed‑136 a novějším taktikem ‘Krasukha‑X’. Orlan‑10 slouží hlavně k průzkumu, přenáší kamery a rádia, takže armáda má přehled o pohybu nepřítele. Shahed‑136 už je známý jako „letící bomba“ – letí nízko, má jednoduchý řídící systém a úderně dopadne na cíle jako elektrárny nebo skladové haly. Krasukha‑X pak kombinuje rušení radaru a elektronického vybavení, což ztěžuje protivníkům komunikaci a řízení.

Jak NATO reaguje na rostoucí hrozbu dronů?

Aliance má za úkol chránit své členské státy před jakýmkoli typem leteckého útoku, a proto investuje do systémů proti dronům (C‑UAS). Tyto systémy kombinují radary, optické senzory a laserové zbraně, které dokážou odpalovat nebo rušit drony už ve výšce několika kilometrů. Kromě techniky se NATO soustředí i na výcvik – piloti, pozemní operátoři i analytici se učí rozpoznávat drony a reagovat v reálném čase.

Další část reakce spočívá ve sdílení informací. Když jeden stát zaznamená nový typ dronu, data se ihned rozesílají do ostatních členů aliance. To umožňuje rychle aktualizovat obranné protokoly a připravit protitaktické plány. V praxi to znamená, že pokud Polsko zachytí Shahed‑136, Česká republika už může nasadit protiopatření, aniž by čekala na oficiální příkaz.

Pro běžného čtenáře jsou nejdůležitější dvě věci: vědět, že drony jsou realitou a že NATO pracuje na tom, aby je neutralizovalo. Pokud sledujete zprávy o útocích na energetické sítě nebo na civilní infrastrukturu, pravděpodobně jsou za nimi právě tyto malé, ale nebezpečné stroje. Důležité je také sledovat, jak se mění legislativa a investice do obrany – to je signál, že se situace bere vážně a že se budou objevovat nová řešení.

Na závěr stojí za zmínku, že ruské drony nejsou jen otázkou armádní síly, ale i technologické inovace a geopolitického napětí. Každý nový model přináší novou sadu výzev a NATO se s nimi snaží držet krok. Sledujte naše aktualizace, protože informace jsou první linií obrany proti neviditelnému nepříteli.

NATO článek 4: Polsko ho spouští po průniku ruských dronů. Tusk: Nejblíž válce od druhé světové

NATO článek 4: Polsko ho spouští po průniku ruských dronů. Tusk: Nejblíž válce od druhé světové

Polsko aktivovalo článek 4 NATO po nočním narušení vzdušného prostoru ruskými drony. Premiér Donald Tusk varoval, že země je nejblíže ozbrojenému konfliktu od druhé světové, i když válka nehrozí. Polské síly hlásí 19 narušení a čtyři sestřely, většina dronů přiletěla z Běloruska. Varšava svolala krizové štáby, do vzduchu vzlétla spojenecká letadla a na čtyřech letištích byl zastaven civilní provoz.

Číst více