#MeToo, sociální hnutí, které přimělo miliony žen k tomu, aby veřejně mluvily o sexuálním obtěžování a násilí. Also known as #JaTaké, it není jen hashtag, ale hlas celé generace, která už nechce mlčet. V roce 2017 se toto slovo rozšířilo po celém světě, ale jeho kořeny jsou starší – a v Česku také.
Nejde jen o slavné osoby, které se odhodlaly mluvit. #MeToo se týká každé ženy, která kdysi zmlkla, když jí někdo překročil hranici. V Česku to znamenalo, že se začaly otevírat dveře, které byly dlouho zavřené. Učitelky, zaměstnankyně, herečky, sportovkyňe – všechny ty, kdo se někdy cítily osamělé nebo vinné, začaly říkat: to se nestalo jen mně. A to je ta síla, která změnila všechno.
Největší změna? Už se neříká: to je jen vtip. Neříká se: to byla jen náhoda. Neříká se: proč jsi se neodvážila říct dřív? Dnes se ptají: proč to nikdo nezastavil? A to je rozdíl. V Česku se to projevilo i v politice – když se někdo zastavil před kamerou a řekl: nechám si to na paměť. Věděli jsme, že to není jen o jedné ženě. Je to o systému, který dlouho chránil pachatele a trestal oběti.
#MeToo není jen o minulosti. Je to o tom, jak dnes vypadá práce, škola, rodina. Je to o tom, že žena nemusí být silná, aby měla právo říct ne. A že nejmenší slovo může změnit celý systém. V našich článcích najdeš příběhy žen, které se odhodlaly mluvit – i když to stálo něco. Najdeš analýzy, jak se změnila právní praxe, jak reagovaly firmy, a jak se to všechno dotklo i těch, kdo nebyli přímo zasaženi.
Nejde o to, kdo je vinen. Jde o to, že už nikdo nemůže říct: nevěděl jsem. A to je právě to, co #MeToo dokázalo – udělalo z mlčení hlas, a z hlasu změnu.
Julia Robertsová září v roli profesorky v filmu Obvinění, ale Luca Guadagninoův příběh o akademickém #MeToo je zmatený, nejednoznačný a plný planých hovorů, které nevedou k žádnému závěru.