Nebezpečný návrat eboly: Proč nestačí globální zásoba vakcín?
Ebola má ve světě zaslouženou pověst jednoho z nejděsivějších virů vůbec. I když se v posledních letech pozornost upínala hlavně ke covidu, právě teď sledujeme v Africe hrozbu starou, ale stále aktuální – v Ugandě znovu útočí Ebola. Jde však o kmen, proti kterému je většina současných vakcín bezzubá.
Do roku 2021 svět slavil zásadní pokrok – Světová zdravotnická organizace (WHO), UNICEF a další partneři vytvořili mezinárodní „sklad vakcín“ rVSV-ZEBOV. Tato vakcína od Mercku dokáže při vypuknutí epidemie dorazit na místo během pár dnů. Není to málo: logistickou výzvu představuje hlavně skladování v ultrachladu a rychlost distribuce do rizikových oblastí. Aktuálně je v zásobách připraveno 500 000 dávek, které mohou na místě během týdne začít lidem zachraňovat životy.
Problém? Tato ochrana platí pouze pro variantu Ebola Zaira, která bývá sice nejčastější, ale není zdaleka jediná. Nyní rozbouřila Ugandu varianta Sudan Ebolavirus, proti níž dnes nemáme schválenou vakcínu. Ztráty už jsou reálné – v dubnu 2025 má virus na svědomí čtrnáct potvrzených případů a čtyři úmrtí napříč oblastmi vč. hlavního města Kampaly a okresu Wakiso.
Pokusy s experimentální léčbou a trhliny v prevenci
Aby bylo možné zabránit katastrofě, musí vědci improvizovat. WHO ve spolupráci s ugandskými zdravotníky, Makerere University Lung Institute a virologickým ústavem v zemi v rychlém tempu spustili klinické studie s experimentálními očkovacími látkami a antivirotiky. Do experimentu se dostaly také nové typy protilátek a léky, které ještě nemají dlouhodobě ověřenou účinnost. V extrémních situacích ale není čas na váhání – klinické zkoušky probíhají přímo v dotčených komunitách, kde je přitom často obtížné udržet i základní úroveň hygieny.
Vakcína typu rVSV-ZEBOV při Zaire Ebolavirus opravdu změnila pravidla hry: dříve jediné možné řešení byl očkovací kruh – rychlá karanténa a izolace pacientů i kontaktů. Díky zásobě vakcíny se daří šíření zabránit dříve, než dosáhne tisíců nakažených a stovek mrtvých. Jenže nové kmeny, jako je Sudan, na očkování vůbec nereagují – to je zásadní slabina současné strategie. Virus přitom není jediný ve hře – mezi filoviry patří také Marburg virus, pro který rovněž nemáme spolehlivou prevenci.
Současná ugandská epidemie ukazuje, že svět je stále o krok pozadu. Ačkoliv byla zásoba vakcín zásadním krokem vpřed, globální připravenost pokulhává kvůli odlišnostem mezi virovými variantami. Technologie, laboratoře a vývoj rychlých vakcín jsou pro budoucnost nevyhnutelné, protože viry mutují a číhají i mimo hlavní reflektory světového zájmu.
