Léto 2026 nám ukázalo, že ani střední Evropa není před extrémními teplotami imunní. Po červnovém šoku přišla na konci července další rána – druhá letní vlna veder, která zasáhla Českou republiku s plnou silou. Ačkoli nebyla tak brutální jako ta předchozí, přinesla maxima kolem 37 °C a místy hrozilo překonání mety 40 °C. Nejvíce se potili obyvatelé jihovýchodu.
Proč tolik pozornosti právě tomuto období? Protože jde o varování. Klimatologické modely z počátku roku naznačovaly nadprůměrné léto a meteorologové tehdy netušili, jak přesně trefí hřebík na hlavičku. Tato událost není jen o nepříjemném pocitu na kůži, ale o testu odolnosti naší infrastruktury a zdraví populace.
Jak vypadala červencová výheň?
Zapomeňte na klidné prázdninové počasí. Zatímco první polovina týdne byla ještě oblačná s občasnými bouřkami, od úterý 28. července začalo slunce pálit naplno. Horko vrcholilo těsně před víkendem. Podle dat zveřejněných portálem Novinky.cz se teploty vyšplhaly k tropickým hodnotám, přičemž nejvyšší naměřené hodnoty dosahovaly 37 °C. V některých lokalitách na jižní Moravě a ve Slezsku nebylo vyloučeno ani dosažení hranice 40 °C.
Fyzikální pozadí tohoto jevu bylo typické pro tento region: do střední Evropy se nasunula mohutná tlaková výše. Podél její zadní strany proudil od jihu velmi teplý a suchý vzduch původem ze severní Afriky. Tento mechanismus, často označovaný jako „saharská pánev“, přináší do našeho podnebí exotické, ale nebezpečné teploty.
Rozdíl mezi červnem a červencem
Je důležité si uvědomit kontext. Červnová vlna veder, která proběhla na přelomu třetí dekády, byla podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého mimořádná nejen svými teplotami, ale především délkou trvání. Dva dny po sobě jsme zaznamenali hodnoty přesahující 40 °C.
„Při této situaci proudí do střední Evropy od jihozápadu tropický vzduch z Afriky. Jde o poměrně typický mechanismus vzniku veder v této části Evropy,“ vysvětlil Lehnert pro Českou televizi. Dodal však varovný tón: „Je tedy poměrně pravděpodobné, že současná vlna veder nebyla letos tou poslední.“ A měl pravdu. Červencová epizoda byla sice o něco mírnější v maximálních hodnotách, ale přesto stačila k vyhlášení výstrah před vysokými teplotami.
- První vlna (červen): Extrémní teploty nad 40 °C dva dny po sobě, dlouhé trvání.
- Druhá vlna (červenec): Maxima kolem 37–40 °C, kratší trvání, ale stále nebezpečná.
- Příčina: Proudění suchého vzduchu ze severní Afriky podél tlakové výše.
Varování i pro turisty v zahraničí
Horko neohrožovalo jen domácí. Ministerstvo zahraničních věcí ČR vydalo v té době specifická doporučení pro občany cestující do Chorvatska. Tamní nestabilní počasí a bouřky vyžadovaly zvýšenou opatrnost. Turisté byli upozorňováni, aby při výstrahách Chorvatského hydrometeorologického ústavu nevstupovali do moře, vyhýbali se exponovaným místům a stromům. Pro mnoho lidí to byl šok – dovolená u moře se změnila v boj s živly.
Tento případ ilustruje důležitost systému DROZD (Dobrovolná registrace občanů České republiky při cestách do zahraničí). Právě díky němu mohla ministerstva rychle informovat tisíce turistů o aktuálním riziku. Bez takového nástroje by šíření varování trvalo mnohem déle a mohlo by mít fatální následky.
Co říkají data dnes?
Když se ohlédneme zpět z listopadu 2026, vidíme širší obraz. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) pro období od 16. listopadu do 13. prosince 2026 předpovídá postupné oteplování a lehce nadprůměrné teploty. Zdá se, že anomálie z léta se táhnou i do podzimu. Celkové roční průměry jsou čím dál tím blíže historickým rekordům.
Pro běžného člověka to znamená jedno: adaptace. Města musí řešit zeleň, domácnosti klimatizace a zdravotnictví připravenost na tepelné kolapsy. Červencová výheň byla jen kapkou v moři změn, které nás čekají.
Časté otázky k červencové vlně veder
Byla červencová vlna veder horší než ta červnová?
Ne, červnová vlna byla extrémnější. Přinesla dva dny po sobě s teplotami přesahujícími 40 °C a trvala déle. Červencová vlna byla o něco mírnější, s maximy kolem 37 °C a místním rizikem 40 °C, ale stále šlo o vážnou meteorologickou událost vyžadující výstrahy.
Které oblasti byly postiženy nejvíce?
Nejvyšší teploty se držely na jihovýchodě České republiky, zejména na jižní Moravě a ve Slezsku. Tyto regiony jsou tradičně nejteplejší částí země a afrikanický proud sem pronikal nejsilněji. Obyvatelé zde museli čelit největšímu tepelnému stresu.
Jaká byla příčina tohoto extrémního horka?
Hlavním viníkem byla tlaková výše nad střední Evropou. Podél její zadní strany proudil od jihu velmi teplý a suchý vzduch přímo ze severní Afriky. Tento mechanismus je v létě v našem regionu relativně častý, ale jeho intenzita v roce 2026 byla nadprůměrná.
Mohou Češi očekávat podobné léto i v budoucnu?
Ano, klimatologické modely naznačují trend teplotně nadprůměrných léts. Michal Lehner z Univerzity Palackého už v červnu varoval, že daná vlna nemusí být poslední. Adaptace městské krajiny a individuální prevence se stávají nutností, nikoliv luxusem.