Dne 23. března 2024 si Česká republika připomíná jedno významné výročí - už čtvrt století uplynulo od chvíle, kdy se stala plnohodnotným členem Severoatlantické aliance (NATO). Vstup do této obranné organizace v roce 1999 představoval pro novodobou českou státnost klíčový moment, který měl značný dopad na zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku země.
Cesta České republiky v NATO však nebyla vždy jednoduchá. Přizpůsobování domácích zákonů podmínkám aliance, nutnost osvojení se anglického jazyka mezi vojenským personálem a zlepšování obranných kapacit patřilo mezi první a zároveň nejpalčivější výzvy, kterým musela Česká republika čelit. Navzdory všem těmto překážkám se však ukázalo, že členství v NATO přináší i řadu nesporných výhod.
V posledních letech se předmět zájmu a strategické zaměření NATO měnilo. Od boje proti terorismu a dlouhých válek se pozornost aliance postupně přesunula zpět k Evropě, zejména kvůli obavám z ruské agresivity vůči Ukrajině. Tento posun přispěl k tomu, že řada zemí, včetně České republiky, si uvědomila, že kolektivní obrana přináší s sebou i určité povinnosti. Jednou z nich je zvýšení obranných výdajů, které v poslední době nabralo na intenzitě.
Historik Prokop Tomek zdůrazňuje rostoucí důležitost spolehlivých spojenců v době, kdy se bezpečnostní situace v Evropě neustále mění. Právě v těchto nejistých časech se ukazuje, že členství v NATO není jen formalitou, ale skutečně přináší strategickou výhodu v podobě garantovaných bezpečnostních záruk.
S nedávným přijetím Švédska do NATO se počet členů aliance rozrostl na 32. Tento krok je nejenom důkazem neustálého rozšiřování aliance, ale také připomínkou toho, jak se obranné a bezpečnostní potřeby evropských zemí vyvíjejí. Ač koliv vstup nových členů do NATO vyvolává diskuse o celkové struktuře a rozdělení zátěže, představuje také svědectví o síle a přitažlivosti hodnot, které aliance zastupuje.
Podívejme se zpět na těchto 25 let a oceníme, jak daleko Česká republika ve své vojenské a obranné politice došla. Připojení k NATO neznamenalo pouze zviditelnění na mezinárodní scéně, ale také zapojení do procesů, které utvářejí mírovou a stabilní budoucnost pro další generace. Zároveň si však musíme být vědomi narůstajících požadavků, které členství v alianci na nás klade. Výročí členství v NATO tedy není pouze příležitostí k oslavám, ale také k zamýšlení nad tím, jaké výzvy nás v oblasti obranné a bezpečnostní politiky čekají a jak jsme připraveni je čelit.
