Když Volodymyr Zelenskyj, prezident Ukrajiny, v pátek 28. listopadu 2025 oznámil zásadní personální změny ve svém nejbližším okolí, bylo jasné, že se blíží klíčové kolo diplomatického tance s Moskvou. Nový tým vyjednávačů, který má zastupovat Kyjev u stolu o budoucnosti země, už neskládají jen diplomati. Do hry vstupuje přímo vojenské velení.
Vedle tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Rustema Umerova a zástupců ministerstva zahraničí do delegace zařadil i náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Andrije Hnatova. Přítomnost špičky ozbrojených sil je jasným signálem: Kyjev nechce jednat z pozice slabosti a chce mít na stole tvrdá data z frontové linie. Tyto kroky následují těsně po demisi vedoucího prezidentské kanceláře Andrije Jermaka, což naznačuje hlubokou rekonstrukci mocenských struktur v Kyjevě.
Konec éry Jermaka a nástup „tvrdých“ hráčů
Pamatujete si březen loňského roku? Tehdy byl právě Andrij Jermak jmenován hlavním vyjednávačem. Byla to doba, kdy se zdálo, že prezidentská kancelář bude mít absolutní kontrolu nad celým procesem. Nyní je situace jiná. Zdroje z okolí kyjevské scény naznačují, že tento posun není jen formální rošádou. Po korupčních skandálech, které otřásly důvěrou v část vládního aparátu, si Zelenskyj utahuje otěže moci. Potřebuje tým, kterému může věřit bezvýhradně.
„Je to politická šachová partie,“ komentoval situaci jeden analytik pro server Aktualne.cz. Prezident se zbavuje nepohodlných osob a zároveň si udržuje protivníky v kontrolované blízkosti. Vstupy zpravodajských služeb do vyjednávacího týmu nejsou náhodné. Mají sloužit k okamžitému ověřování ruských prohlášení a hodnocení rizik přímo při jednáních. Je to krok k maximalizaci informací, ze kterých Kyjev vychází.
Tlak z Washingtonu a 28bodový plán
Nelze opomenout externí tlak, pod kterým se tyto změny dějí. Americký prezident Donald Trump předložil Kyjevu svůj ambiciózní 28bodový mírový plán. Termín pro reakci byl stanoven na čtvrtek 27. listopadu – den před samotným oznámením nového týmu. Podle reportáže Novinky.cz se zdá, že Zelenskyj ustoupil nátlaku USA, aby zajistil pokračování vojenské pomoci, která pro přežití Ukrajiny v této fázi války znamená život.
Jednání však nejsou žádnou procházkou parkem. Na Floridě, v luxusním golfovém klubu Shell Bay, proběhly pětihodinové rozhovory mezi Zelenským a americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem. Oficiálně byly označeny jako „produktivní“, ale za zavřenými dveřmi panovalo napětí. Diskutovalo se o územních požadavcích, průběhu budoucí hranice a bezpečnostních záruk od NATO. Žádné memorandum podepsáno nebylo. Jen prázdné sliby a slova o tom, že cesta je ještě dlouhá.
Diplomacie v tieni bombardování
Zatímco vyjednavači seděli v klimatizovaných místnostech v Abú Dhabí, realita na Ukrajině byla krutější. Rusko zahájilo masivní útok dronů a raket na Kyjev a Charkov. Mluvčí hlavního vyjednávače Rustema Umerova, Diana Davitianová, informovala o ukončení první fáze třístranných rozhovorů (USA–Ukrajina–Rusko), ale občané museli řešit výpadky elektřiny a vody.
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že při útocích zemřela jedna osoba a několik dalších bylo zraněno. Je to tragický kontrast: zatímco politici hovoří o parametrech míru, civilisté platí daň krví. Putinovo tzv. velikonoční příměří, které mělo trvat jeden den, bylo podle Zelenského porušeno asi 3 000krát. Takové statistiky ukazují, jak daleko jsme od skutečné deeskalace.
Cesta přes Londýn, Paříž až do Ženevy
Mírový proces nemá jednu linii, ale mnohafrontovou strukturu. Zatímco v Londýně nižší diplomaté diskutovali s americkým vyslancem Keithem Kelloggem o nutnosti úplného příměří jako podmínky pro jakékoli další kroky, Zelenskyj navštívil Francii. Jeho schůzka s prezidentem Emmanuelem Macronem cílila na definici „spravedlivého a trvalého míru“. Evropa se snaží najít vlastní hlas, který by nebyl zcela závislý na washingtonské agendě.
Serhij Kyslycja, člen ukrajinské delegace, v rozhovoru pro BBC řekl něco, co rezonuje s unavenou veřejností: „Válku může zastavit jediný telefonát.“ Má pravdu. Politická vůle na nejvyšší úrovni chybí. Další kolo jednání se očekává ve Ženevě, kde se znovu potkají všechny strany. Bude to test odolnosti nového týmu vedeného Hnatovem a Umerovem?
Ekonomické aspekty konfliktu
Nejde jen o granáty a hranice. Ve druhé polovině dubna 2025 Ukrajina a Spojené státy podepsaly memorandum o vzácných kovech. Ministerstvo hospodářství, které vede Julia Svyrydenková, vidí v těchto surovinách strategickou kartu. Ekonomická integrace s Západem má být zárukou obnovy po válce. Je to pokus pojistit se proti tomu, aby Ukrajina skončila jako izolovaná země uprostřed rozdělené Evropy.
Často kladené otázky
Proč byl do vyjednávacího týmu zařazen náčelník generálního štábu?
Zařazení Andrije Hnatova signalizuje, že Kyjev chce mít přímý přístup k vojenským datům a realitě na frontě během jednání. Je to snaha zabránit tomu, aby vojenské reality byly ignorovány čistě diplomatickými řešeními, která by mohla být nevymahatelná nebo nevýhodná pro obranyschopnost státu.
Jaký je význam 28bodového plánu Donalda Trumpa?
Tento plán představuje rámec, který USA tlačí na obě strany konfliktu jako podmínku pro pokračování podpory. Pro Ukrajinu je jeho přijetí citlivé téma, protože zahrnuje body týkající se územního uspořádání a bezpečnostních záruk, které mohou znamenat kompromisy ohledně teritoriální integrity.
Co se stalo s Andrijem Jermakem?
Andrij Jermak, který byl v březnu 2025 jmenován hlavním vyjednávačem, odešel z funkce vedoucího prezidentské kanceláře. Jeho odchod souvisí s širšími mocenskými změnami a snahou Zelenského o konsolidaci moci po korupčních skandálech, které postihly některé části vládního aparátu.
Kde probíhají aktuální mírová jednání?
Jednání probíhají na více frontách. Třístranné rozhovory mezi USA, Ukrajinou a Ruskem se konaly v Abú Dhabí. Bilaterální schůzky proběhly v Londýně, Paříži a na Floridě. Dalším plánovaným místem pro kritické kolo jednání je Ženeva ve Švýcarsku, kde se mají setkat klíčoví představitelé všech stran.
Jak vypadá situace s příměřím?
Příměří zůstává hlavním požadavkem Ukrajiny jako předpokladem pro vážná jednání. Putinovo jednodenní velikonoční příměří bylo porušeno tisíckrát. Ukrajina trvá na úplném a bezpodmínečném zastavení bojů, zatímco Rusko používá příměří spíše jako propagandistický nástroj než jako skutečný krok k deeskalaci.
