ÚOOZ, Úřad pro ochranu občanských svobod a zahraničních vztahů, je státní instituce odpovědná za kontrolu zahraničních investic, které mohou ohrozit národní bezpečnost. Also known as Úřad pro ochranu občanských svobod, it slouží jako brána, která zkontroluje, zda cizí kapitál nezískává přístup k citlivým technologiím nebo infrastruktuře v Česku.
ÚOOZ není jen technický úřad — je to politický nástroj. Když ministr Stanjura označil Zaorálka za ruského kolaboranta kvůli kritice nákupu zbraní, nešlo jen o slova. Šlo o to, kdo rozhoduje o tom, kdo může v Česku koupit, co a proč. ÚOOZ má pravomoc zablokovat transakce, které by mohly zvýšit závislost na nepřátelských státech. To znamená, že každá zakoupená zbraň, každý nový výrobní závod nebo každá převzetá energetická síť může projít jeho kontrolou. A právě proto se o něm teď hovoří v Ostravě, v Praze i na akcích NATO.
ÚOOZ se nezabývá jen zbraněmi. Týká se i digitální infrastruktury, bankovnictví, technologií 5G a dokonce i přístupu k datům. Když Raiffeisenbank spouští InfoZónu, aby klientům pomohla s finančním vzděláváním, neznamená to, že její data nejsou pro někoho zajímavá. ÚOOZ sleduje, kdo má přístup k jakým informacím — a proč. To všechno souvisí s tím, jakým směrem se Česko ubírá v době, kdy se svět rozděluje. Vlády se rozhodují nejen podle ekonomiky, ale podle bezpečnosti. A ÚOOZ je ten, kdo říká, kdy je ekonomika příliš nebezpečná.
Co najdete v tomto seznamu článků? Nejen příběhy o nákupu zbraní, ale i o tom, jak se zahraniční kapitál snaží vstoupit do českých firem, jak se mění strategie obrany, a proč se některé politické debaty zhroutily na otázku: „Kdo nás chrání?“ ÚOOZ není jen úřad — je to zrcadlo, které ukazuje, kdo vlastně v Česku rozhoduje o budoucnosti.
Stínový ministr Tejc označil odebrání případu Kalouska ÚOOZ za politické ovlivňování justice. Kubice vyšetřuje úniky informací, zatímco policejní nábor zůstává zastaven – korupce se nevyšetřuje, protože nemáme lidi ani vůli.