Je to bizarní mix chleba a výbuchů. Zatímco svět sleduje fronty na Ukrajině, v Africe se odehrává tichá, ale brutální soutěž o duše a žaludky místních obyvatel. Rusko a Ukrajina tam nesoutěží jen o vojenské základny, ale o každou tunu obilí a každý letoun bez posádky. Právě tento fenomén – střet od pšenice až po drony – rozebrala Hana Scharffová, moderátorka zahraničního vysílání, ve svém podcastu pro Českou televizi (ČT24).
Vydání z 29. července 2026 není jen další analýzou. Je varováním. Spolu s expertkou na africký kontinent Lindou Piknerovou ukázaly, jak se globální potravinová krize stává zbraní. A že ta zbraň má ostré hrany.
Když přestanou plout lodě s obilím
Zde je tvrdá realita, která často uniká pozornosti médií zaměřených na Evropu. Přístavy v Oděse, Černomořsku a Pivdenném normálně obsluhují 90 procent ukrajinského exportu obilí. Letos však situace kolabuje. Podle dat United24 Media počet zakotvení lodí klesl z deseti dvanácti denně na pouhé tři čtyři týdně. Proč? Protože ruské rakety a drony cílí přímo na železniční depa, sila a samotná plavidla.
Dopad je okamžitý. Kapacita Ukrajiny pro vývoz obilí spadla o třetinu, na cca 4 miliony metrických tun měsíčně. To není jen statistika. Znamená to, že afričtí dovozci, kteří jsou na tomto obilí závislí, stojí před prázdnými regály. A když nejsou regály prázdné, ceny rostou exponenciálně.
- Ruská hrozba: Ruský obilný lobby varuje, že ukrajinské útoky mohou zastavit export přes Černé moře úplně.
- Objemový deficit: Chybějící objemy ruské pšenice by mohly dosáhnout 30–35 milionů tun, což je 15 % celosvětového obchodu.
- Humanitární riziko: V nejchudších afrických zemích hrozí hladomor, pokud dodavatelské řetězce zcela prasknou.
Pšenice jako diplomatická zbraň
Moskva nenechává nic náhodě. Dmitrij Patrušev, ruský ministr zemědělství, oznámil, že Rusko dodá africkým zemím 200 000 tun pšenice zdarma. Nejde o charitu. Jde o geopolitickou investici. Každá tuno obilí zadarmo je hlasem v OSN nebo přístupem k surovinám příště.
Ukrajina se snaží konkurovat jinak. Kyjevská vláda a soukromí exportéři tlačí na kvalitu a stabilitu dodávek, i když logistické problémy rostou. Zajímavým detailem je první dodávka 30 000 tun pšenice do keňského přístavu Mombasa. Tento konkrétní případ ilustruje, jak se "obilní diplomacie" rozšiřuje i mimo tradiční sféry vlivu.
Oddělení Council on Foreign Relations připomíná, že pro stovky milionů lidí v severní Africe a Rogu Afriky rozhoduje importovaná pšenice o tom, zda budou mít večer chléb. Když Rusko odstoupilo od obilné dohody pod záštitou OSN, okamžitě zvýšilo tlak na infrastrukturu v Oděském regionu, kde bylo jednorázově zničeno asi 60 000 tun obilí. To je cena za politický postoj.
Drony mění pravidla hry v Súdánu
A teď ten druhý extrém – od zrnka pšenice k létající bombě. Ukrajina neexportuje jen obilí. Exportuje know-how. Specificky, její speciální jednotky předaly Súdánu netradiční taktiky vyvinuté na frontě proti Rusku. Řeč je o sofistikovaných útocích dronů na vojenské cíle.
Tento transfer technologií je pro Moskvu nepříjemný. Znamená to, že Ukrajina buduje vliv nejen prostřednictvím humanitární pomoci, ale i bezpečnostní spoluprací. Ruská strategie je přitom opačná: snaží se expandovat svůj zemědělský export do Afriky primárně kvůli příjmům, jak uvádí Critical Threats Project. Rusko chce být hlavním zásobovatelem, aby si zajistilo loajalitu vlád.
Nezapomínejme ani na "měkkou sílu". Sociální sítě a fotbal se staly nástroji propagandy. Obě strany využívají digitální platformy k formování veřejného mínění v afrických společnostech, které jsou často mladší a více propojené s internetem než evropské populace.
Ekologická krize jako násobič problémů
Linda Piknerová ve své analýze zdůraznila kritický faktor, který mnozí analytici podceňují: klimatická změna. Environmentální krize mění bezpečnostní mapu Afriky. Sucha a povodně destabilizují regiony, které jsou zároveň cílem ruské i ukrajinské ofenzivy v oblasti měkkého i tvrdého vlivu.
Prostředí zde funguje jako násobič hrozeb. Pokud selže sklizeň kvůli počasí a zároveň selže import kvůli válce v Černém moři, dochází k dokonalé bouři. Africké státy jsou pak nuceny balancovat mezi Moskvou, která nabízí levné obilí a bezpečnostní garance, a Kyjevem (a jeho západními spojenci), který nabízí alternativní trasy a technologickou podporu.
Časté otázky
Proč je Afrika tak důležitá pro Rusko a Ukrajinu?
Afrika je klíčovým odběratelem obilí z Černomořské oblasti. Pro Rusko jde o zdroj devizových příjmů a politického vlivu, zatímco Ukrajina potřebuje udržet své exportní trhy živé, aby financovala válku. Kdo ovládne dodávky pšenice, získá vděk afrických vlád.
Jak útoky na přístavy ovlivňují ceny potravin v Africe?
Útoky snížily kapacitu ukrajinských přístavů o třetinu a zpomalily lodní dopravu z deseti lodí denně na tři týdně. Tato logistická úzká hrdla způsobují umělé nedostatečné zásoby, což vede k prudkým skokům cen obilovin. Nejchudší země jsou tímto nejvíce ohroženy rizikem hladomoru.
Co znamená "válka dronů" v kontextu africké politiky?
Nejde jen o bojové nasazení, ale o export vojenských technologií. Ukrajina předává africkým spojencům, například v Súdánu, zkušenosti s efektivním používáním dronů. Tím si buduje pozici moderního bezpečnostního partnera, zatímco Rusko spoléhá spíše na energetiku a zemědělství.
Hrozí reálné riziko globálního nedostatku pšenice?
Ano, podle ruského obilného lobby může deficit ruské pšenice dosáhnout 30 až 35 milionů tun, což představuje 15 % světového obchodu. Pokud by byla blokována i ukrajinská cesta, globální trh by byl v šoku. Afrika a Blízký východ jsou nejcitlivějšími oblastmi pro tyto výkyvy.
