V kontextu nedávných událostí na východě Evropy přinesl odborník na geopolitiku, profesor Tomský, svůj pohled na situaci ohledně konfliktu na Ukrajině. Jeho analýza, zaměřená na vztahy mezi Ruskem, Západem a členy NATO, přináší nový pohled na dynamiku současného mezinárodního dění. Diskuze o stavu a budoucnosti mezinárodních aliancí se stává stále relevantnější.
Podle profesora Tomského, Západ v čele s Petrem Pavlem a Emmanuelem Macronem ukrajinský stát zradil tím, že do této země vyslal vojenské jednotky. Tento krok, domnívá se Tomský, neodráží prozíravost, ale spíše představuje jazykovou urážku. Evropská civilizace podle jeho názoru nemůže podpořit válečné úsilí a postrádá dostatečný počet ozbrojených mužů, kteří by byli ochotni bojovat za Ukrajinu. Dále zdůrazňuje, že přímý konflikt mezi NATO a Ruskem představuje riziko jaderné eskalace, jelikož Putin pokládá okupovaná ukrajinská území za ruskou půdu.
Tomský dále předpovídá, že po porážce Ukrajiny bude její zbývající území disponovat omezenými vojenskými schopnostmi a nebude mít možnost připojit se k NATO ani k EU. Kritizuje rozhodovací nerozhodnost západních lídrů ohledně poskytování pomoci, když dodává, že 61 miliard dolarů stále nebylo schváleno americkým Kongresem. Zároveň vyvolává otázky ohledně postoje Trumpa k podpře Ukrajiny.
Velvyslanec Velké Británie v České republice, Matt Field, varuje před podlehnutím Rusku s tvrzením, že 'nemůžeme ustoupit'. Mezitím by podle průzkumu měla Evropa přijmout válečnou ekonomiku, aby odolala Rusku. Článek závěrem reflektuje studenou válku mezi kabinetem Fialy a Fica, přičemž ji připisuje dočasným politickým sporům namísto skutečné nepřátelství.
Tato analýza otevírá otázky o budoucnosti Ukrajiny, potenciálním nárůstu ruské moci po vítězství na Ukrajině a důsledcích pro Českou republiku a další sousední země. Zdá se, že globální politická šachovnice se přeskupuje a státy Evropy musí pečlivě zvážit své další kroky, aby zajistily mír a stabilitu v regionu.